Rámcový vzdělávací program pro
základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků
s lehkým mentálním postižením
Výzkumný ústav pedagogický v Praze 2005
2
Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy
Č.j. 27002/2005-22 V Praze dne 29. srpna 2005
Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se
mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
Čl. 1
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy mění v souladu s § 4
odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), Rámcový
vzdělávací program pro základní vzdělávání. Změny jsou uvedeny
v Příloze č. 1 tohoto opatření.
Čl. 2
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejňuje úplné znění
Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, které je
uvedeno v Příloze č. 2 tohoto opatření.
Čl. 3
Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. září 2005.
Ministryně:
JUDr. Petra Buzková, v.r.
Rámcový vzdělávací
program
pro základní vzdělávání
(se změnami provedenými k 1. 9. 2005)
Praha 2005
Autoři Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
4
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovali:
Celková gesce přípravy dokumentu
Jaroslav Jeřábek, Jan Tupý
Celková koncepce dokumentu a celková koordinace jeho přípravy
Jaroslav Jeřábek, Romana Lisnerová, Adriena Smejkalová, Jan Tupý
Autoři a konzultanti jednotlivých částí dokumentu (VÚP)
Jan Balada, Jiří Brant, Eva Brychnáčová, Josef Herink, Taťána Holasová, Viola
Horská, Dagmar
Hudecová, Lucie Hučínová, Alexandros Charalambidis, Zdeněk Jonák, Stanislava
Krčková, Alena
Kůlová, Romana Lisnerová, Jan Maršák, Jiřina Masaříková, Jindřiška Nováková,
Markéta Pastorová,
Hana Pernicová, Václav Pumpr, Marie Rokosová, Adriena Smejkalová, Kateřina
Smolíková, Jitka
Tůmová, Jan Tupý, Jana Zahradníková, Marcela Zahradníková
Externí autoři a zpracovatelé podkladových textů
Zdeněk Beneš, Jan Jirák, Věra Jirásková, Marie Kubínová, Danuše Kvasničková,
Josef Valenta, Eliška
Walterová, Sylva Macková, Jaroslav Provazník, Jana Zapletalová, odbor 24 MŠMT
Externí spolupracovníci a poradci
Učitelé a ředitelé pilotních škol, kteří ověřovali tvorbu školních vzdělávacích
programů
Rady pro jednotlivé vzdělávací oblasti a vzdělávací obory, jejichž členy byli
učitelé základních škol
a víceletých středních škol, pedagogických fakult, odborných fakult vysokých
škol a dalších institucí
a asociací
Odbor 22 MŠMT pod vedením Karla Tomka
Zástupci projektu Zdravá škola
Účastníci veřejné diskuse ke 3. verzi RVP ZV
Obsah Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
5
Obsah
ČÁST A
1 VYMEZENÍ RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ
VZDĚLÁVÁNÍ V SYSTÉMU KURIKULÁRNÍCH DOKUMENTŮ .......................................
9
1.1 SYSTÉM KURIKULÁRNÍCH DOKUMENTŮ.....................................................................................
9
1.2 PRINCIPY RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ................
10
1.3 TENDENCE VE VZDĚLÁVÁNÍ, KTERÉ NAVOZUJE A PODPORUJE RÁMCOVÝ VZDĚLÁVACÍ
PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................................
10
ČÁST B
2 CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................
11
2.1 POVINNOST ŠKOLNÍ DOCHÁZKY...............................................................................................
11
2.2 ORGANIZACE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ................................................................................
11
2.3 HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ......................................................................................
11
2.4 ZÍSKÁNÍ STUPNĚ VZDĚLÁNÍ A UKONČENÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ.....................................
11
ČÁST C
3 POJETÍ A CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ...................................................................
12
3.1 POJETÍ ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ...........................................................................................
12
3.2 CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ..............................................................................................
12
4 KLÍČOVÉ KOMPETENCE........................................................................................................
14
5 VZDĚLÁVACÍ OBLASTI...........................................................................................................
18
5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ...............................................................................
20
5.1.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ...............................................................................
22
5.1.2 CIZÍ JAZYK...................................................................................................................
26
5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE.......................................................................................
29
5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE ............................................................................
30
5.3 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE .........................................................
34
5.3.1 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE................................................
35
5.4 ČLOVĚK A JEHO SVĚT.........................................................................................................
37
5.4.1 ČLOVĚK A JEHO SVĚT ..............................................................................................
39
5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST....................................................................................................
43
5.5.1 DĚJEPIS........................................................................................................................
44
5.5.2 VÝCHOVA K OBČANSTVÍ ........................................................................................
48
5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA............................................................................................................
51
5.6.1 FYZIKA .........................................................................................................................
52
5.6.2 CHEMIE.........................................................................................................................
54
5.6.3 PŘÍRODOPIS.................................................................................................................
57
5.6.4 ZEMĚPIS (GEOGRAFIE) .............................................................................................
60
5.7 UMĚNÍ A KULTURA.............................................................................................................
64
5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA.................................................................................................
66
5.7.2 VÝTVARNÁ VÝCHOVA.............................................................................................
69
5.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ ..............................................................................................................
72
5.8.1 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ..............................................................................................
74
5.8.2 TĚLESNÁ VÝCHOVA .................................................................................................
76
5.9 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE......................................................................................................
81
5.9.1 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE ...........................................................................................
82
5.10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY ................................................................................
87
5.10.1 DALŠÍ CIZÍ JAZYK.....................................................................................................
87
5.10.2 DRAMATICKÁ VÝCHOVA.......................................................................................
88
Obsah Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
6
6 PRŮŘEZOVÁ TÉMATA.............................................................................................................
90
6.1 OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA.............................................................................
90
6.2 VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA......................................................................
93
6.3 VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH......... 95
6.4 MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA............................................................................................
97
6.5 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA ......................................................................................
99
6.6 MEDIÁLNÍ VÝCHOVA .......................................................................................................
101
7 RÁMCOVÝ UČEBNÍ PLÁN.....................................................................................................
104
7.1 POZNÁMKY K RÁMCOVÉMU UČEBNÍMU PLÁNU .....................................................................
105
7.2 POZNÁMKY KE VZDĚLÁVACÍM OBLASTEM.............................................................................
106
ČÁST D
8 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ..................
108
8.1 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM.........
108
8.2 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM...........................................................
110
9 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ...........................................................
111
10 MATERIÁLNÍ, PERSONÁLNÍ, HYGIENICKÉ, ORGANIZAČNÍ A JINÉ PODMÍNKY
PRO USKUTEČŇOVÁNÍ RVP ZV..........................................................................................
113
11 ZÁSADY PRO ZPRACOVÁNÍ ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU............... 116
SLOVNÍČEK POUŽITÝCH VÝRAZŮ..........................................................................................
121
Příloha
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - příloha upravující
vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
7
Poznámky:
Pokud není určeno jinak, platí vše, co je v RVP ZV stanoveno pro 2. stupeň
základního
vzdělávání (resp. pro 6. – 9. ročník), i pro odpovídající ročníky šestiletých
a osmiletých
gymnázií.
Pokud jsou v dokumentu používány pojmy žák, učitel aj., rozumí se tím pedagogická
kategorie nebo
označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka atd.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
8
Část A Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
9
Část A
1 Vymezení Rámcového vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání v systému kurikulárních dokumentů
1.1 Systém kurikulárních dokumentů
V souladu s novými principy kurikulární politiky, zformulovanými v Národním
programu
rozvoje vzdělávání v ČR (tzv. Bílé knize) a zakotvenými v zákoně č. 561/2004
Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se
do vzdělávací soustavy
zavádí nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání žáků od 3 do 19
let. Kurikulární
dokumenty jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní (viz graf 1).
Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program
vzdělávání
a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje
počáteční
vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé
etapy –
předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní
vzdělávací programy
(dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách1.
Národní program vzdělávání, rámcové vzdělávací programy i školní vzdělávací
programy jsou
veřejné dokumenty přístupné pro pedagogickou i nepedagogickou veřejnost.
Graf 1 - Systém kurikulárních dokumentů
Legenda: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP
ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání a příloha Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením
(RVP ZV–LMP); RVP GV – Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání;
RVP SOV – Rámcové vzdělávací programy pro
střední odborné vzdělávání.
* Ostatní RVP – rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje
školský zákon – Rámcový vzdělávací program pro
základní umělecké vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro jazykové vzdělávání,
případně další.
1 ŠVP si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném RVP. Pro
tvorbu ŠVP mohou školy využít tzv.
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů (dále jen Manuál), který
je vytvářen ke každému RVP. Manuál
seznamuje s postupem tvorby ŠVP a uvádí způsoby zpracování jednotlivých částí
ŠVP s konkrétními příklady.
OSTATNÍ
RVP*
ŠKOLNÍ
ÚROVEŇ
STÁTNÍ
ÚROVEŇ
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY
RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY
RVP PV RVP ZV
příloha
RVP ZV–LMP
RVP GV
RVP SOV
NÁRODNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ
Část A Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
10
Rámcové vzdělávací programy:
_ vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence,
jejich provázanost
se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém
životě;
_ vycházejí z koncepce celoživotního učení;
_ formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých
etap
vzdělávání;
_ podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za
výsledky vzdělávání.
1.2 Principy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
RVP ZV:
_ navazuje svým pojetím na RVP PV a je východiskem pro koncepci rámcových
vzdělávacích
programů pro střední vzdělávání;
_ vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání
žáků, včetně
vzdělávání v odpovídajících ročnících víceletých středních škol;
_ specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout na konci
základního
vzdělávání;
_ vymezuje vzdělávací obsah – očekávané výstupy a učivo2;
_ zařazuje jako závaznou součást základního vzdělávání průřezová témata s
výrazně formativními
funkcemi;
_ podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti
jeho vhodného
propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod,
forem výuky
a využití všech podpůrných opatření ve shodě s individuálními potřebami žáků;
_ umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími
potřebami;
_ je závazný pro všechny střední školy při stanovování požadavků přijímacího
řízení pro vstup do
středního vzdělávání.
RVP ZV je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován
podle
měnících se potřeb společnosti, zkušeností učitelů se ŠVP i podle měnících
se potřeb a zájmů žáků.
1.3 Tendence ve vzdělávání, které navozuje a podporuje Rámcový vzdělávací
program pro
základní vzdělávání3
_ zohledňovat při dosahování cílů základního vzdělávání potřeby a možnosti
žáků
_ uplatňovat variabilnější organizaci a individualizaci výuky podle potřeb
a možností žáků
a využívat vnitřní diferenciaci výuky
_ vytvářet širší nabídku povinně volitelných předmětů pro rozvoj zájmů a individuálních
předpokladů žáků
_ vytvářet příznivé sociální, emocionální i pracovní klima založené na účinné
motivaci,
spolupráci a aktivizujících metodách výuky
_ prosadit změny v hodnocení žáků směrem k průběžné diagnostice, individuálnímu
hodnocení
jejich výkonů a širšímu využívání slovního hodnocení
_ zachovávat co nejdéle ve vzdělávání přirozené heterogenní skupiny žáků a
oslabit důvody
k vyčleňování žáků do specializovaných tříd a škol
_ zvýraznit účinnou spolupráci s rodiči žáků.
2 Žáci s lehkým mentálním postižením se vzdělávají podle přílohy Rámcového
vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání. Žáci s těžkým mentálním postižením, žáci s více vadami a žáci
s autismem, kteří navštěvují základní školu
speciální, se vzdělávají podle samostatného rámcového vzdělávacího programu.
3 Podrobněji viz Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (tzv.
Bílá kniha) – s. 47 – 51.
Část B Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
11
Část B
2 Charakteristika základního vzdělávání
Základní vzdělávání, kterým se dosahuje stupně základní vzdělání, se realizuje
oborem vzdělání
základní škola. V souladu se školským zákonem je pro realizaci základního
vzdělávání vydán
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání.
2.1 Povinnost školní docházky
Základní vzdělávání je spojeno s povinností školní docházky. Plnění povinnosti
školní
docházky se řídí § 36 až § 43 školského zákona.
2.2 Organizace základního vzdělávání
Organizaci základního vzdělávání včetně možnosti zřízení přípravných tříd
základní školy
upravuje § 46 a § 47 školského zákona. Průběh základního vzdělávání se řídí
§ 49 a § 50 školského
zákona. Podrobnosti o organizaci a průběhu základního vzdělávání stanoví Ministerstvo
školství,
mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo) ve vyhlášce č. 48/2005 Sb.,
o základním vzdělávání
a některých náležitostech plnění povinné školní docházky a ve vyhlášce č.
73/2005 Sb., o vzdělávání
dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a
studentů mimořádně
nadaných.
2.3 Hodnocení výsledků vzdělávání
Hodnocení výsledků vzdělávání žáků se řídí § 51 až § 53 školského zákona.
Podrobnosti
o hodnocení výsledků žáků a jeho náležitostech stanoví ministerstvo prováděcím
právním předpisem.
2.4 Získání stupně vzdělání a ukončení základního vzdělávání
Získání stupně vzdělání se řídí § 45 školského zákona a ukončení základního
vzdělávání § 54
a § 55 školského zákona.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
12
Část C
3 Pojetí a cíle základního vzdělávání
3.1 Pojetí základního vzdělávání
Základní vzdělávání navazuje na předškolní vzdělávání a na výchovu v rodině.
Je jedinou
etapou vzdělávání, kterou povinně absolvuje celá populace žáků ve dvou obsahově,
organizačně
a didakticky navazujících stupních.
Základní vzdělávání na 1. stupni usnadňuje svým pojetím přechod žáků z předškolního
vzdělávání a rodinné péče do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání.
Je založeno na
poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů
každého žáka (včetně
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Vzdělávání svým činnostním a
praktickým charakterem
a uplatněním odpovídajících metod motivuje žáky k dalšímu učení, vede je k
učební aktivitě
a k poznání, že je možné hledat, objevovat, tvořit a nalézat vhodnou cestu
řešení problémů.
Základní vzdělávání na 2. stupni pomáhá žákům získat vědomosti, dovednosti
a návyky, které
jim umožní samostatné učení a utváření takových hodnot a postojů, které vedou
k uvážlivému
a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a
povinností občana
našeho státu i Evropské unie. Pojetí základního vzdělávání na 2. stupni je
budováno na širokém
rozvoji zájmů žáků, na vyšších učebních možnostech žáků a na provázanosti
vzdělávání a života školy
se životem mimo školu. To umožňuje využít náročnější metody práce i nové zdroje
a způsoby
poznávání, zadávat komplexnější a dlouhodobější úkoly či projekty a přenášet
na žáky větší
odpovědnost ve vzdělávání i v organizaci života školy.
Základní vzdělávání vyžaduje na 1. i na 2. stupni podnětné a tvůrčí školní
prostředí, které
stimuluje nejschopnější žáky, povzbuzuje méně nadané, chrání i podporuje žáky
nejslabší a zajišťuje,
aby se každé dítě prostřednictvím výuky přizpůsobené individuálním potřebám
optimálně vyvíjelo
v souladu s vlastními předpoklady pro vzdělávání. K tomu se vytvářejí i odpovídající
podmínky pro
vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Přátelská a vstřícná
atmosféra vybízí žáky ke
studiu, práci i činnostem podle jejich zájmu a poskytuje jim prostor a čas
k aktivnímu učení
a k plnému rozvinutí jejich osobnosti. Hodnocení výkonů a pracovních výsledků
žáků musí být
postaveno na plnění konkrétních a splnitelných úkolů, na posuzování individuálních
změn žáka
a pozitivně laděných hodnotících soudech. Žákům musí být dána možnost zažívat
úspěch, nebát se
chyby a pracovat s ní.
V průběhu základního vzdělávání žáci postupně získávají takové kvality osobnosti,
které jim
umožní pokračovat ve studiu, zdokonalovat se ve zvolené profesi a během celého
života se dále
vzdělávat a podle svých možností aktivně podílet na životě společnosti.
3.2 Cíle základního vzdělávání
Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence
a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména
na situace blízké
životu a na praktické jednání. V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování
těchto cílů:
??umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní
učení
??podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů
??vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci
??rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní
i druhých
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
13
??připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné
osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti
??vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v
prožívání
životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí
i k přírodě
??učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví
a být za ně
odpovědný
??vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním
hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi
??pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými
možnosti
a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování
o vlastní
životní a profesní orientaci
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
14
4 Klíčové kompetence
Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů
a hodnot
důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich
výběr a pojetí vychází
z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o
tom, které kompetence
jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování
funkcí občanské
společnosti.
Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí
na
úrovni, která je pro ně dosažitelná, a připravit je tak na další vzdělávání
a uplatnění ve společnosti.
Osvojování klíčových kompetencí je proces dlouhodobý a složitý, který má svůj
počátek
v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně
se dotváří
v dalším průběhu života. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou
na konci základního
vzdělávání, nelze ještě považovat za ukončenou, ale získané klíčové kompetence
tvoří
neopomenutelný základ žáka pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního
procesu.
Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se prolínají,
jsou
multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek
celkového procesu
vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat
veškerý vzdělávací
obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají.
Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení činnostně
zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí předpoklady
k účinnému
a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností na úrovni klíčových
kompetencí.
V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení;
kompetence
k řešení problémů; kompetence komunikativní; kompetence sociální a personální;
kompetence
občanské; kompetence pracovní.
Kompetence k učení
Na konci základního vzdělávání žák:
_ vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie,
plánuje, organizuje
a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu
učení
_ vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace
je
efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě
_ operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí,
propojuje do
širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si
vytváří komplexnější
pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy
_ samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky
posuzuje
a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti
_ poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok
a určí překážky či
problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit,
kriticky
zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
15
Kompetence k řešení problémů
Na konci základního vzdělávání žák:
_ vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí
problém,
přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob
řešení problémů
a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností
_ vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné
a odlišné znaky,
využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení,
nenechá se
odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému
_ samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů
logické,
matematické a empirické postupy
_ ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje
při řešení obdobných
nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů
_ kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje
si zodpovědnost za
svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí
Kompetence komunikativní
Na konci základního vzdělávání žák:
_ formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje
se výstižně, souvisle
a kultivovaně v písemném i ústním projevu
_ naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně
se zapojuje do
diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje
_ rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných
gest, zvuků
a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje
na ně a tvořivě je
využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění
_ využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a
účinnou komunikaci
s okolním světem
_ využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k
plnohodnotnému
soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
16
Kompetence sociální a personální
Na konci základního vzdělávání žák:
_ účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření
pravidel práce
v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně
ovlivňuje
kvalitu společné práce
_ podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti
a úcty při jednání
s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě
potřeby
poskytne pomoc nebo o ni požádá
_ přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně
spolupracovat
s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje
různá hlediska
a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají
_ vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru
a samostatný
rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení
a sebeúcty
Kompetence občanské
Na konci základního vzdělávání žák:
_ respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je
schopen vcítit se do
situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost
postavit se proti
fyzickému i psychickému násilí
_ chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy,
je si vědom svých
práv a povinností ve škole i mimo školu
_ rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností
účinnou pomoc
a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život
a zdraví člověka
_ respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví,
projevuje pozitivní postoj
k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního
dění
a sportovních aktivit
_ chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje
požadavky na
kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví
a trvale udržitelného
rozvoje společnosti
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
17
Kompetence pracovní
Na konci základního vzdělávání žák:
_ používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená
pravidla, plní
povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky
_ přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti,
hospodárnosti
a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých,
ochrany
životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot
_ využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech
v zájmu vlastního
rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání
a profesním zaměření
_ orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského
záměru a k jeho
realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské
myšlení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
18
5 Vzdělávací oblasti
Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZV orientačně rozdělen do
devíti
vzdělávacích oblastí. Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou tvořeny jedním vzdělávacím
oborem nebo
více obsahově blízkými vzdělávacími obory:
_ Jazyk a jazyková komunikace (Český jazyk a literatura, Cizí jazyk)
_ Matematika a její aplikace (Matematika a její aplikace)
_ Informační a komunikační technologie (Informační a komunikační technologie)
_ Člověk a jeho svět (Člověk a jeho svět)
_ Člověk a společnost (Dějepis, Výchova k občanství)
_ Člověk a příroda (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis)
_ Umění a kultura (Hudební výchova, Výtvarná výchova)
_ Člověk a zdraví (Výchova ke zdraví, Tělesná výchova)
_ Člověk a svět práce (Člověk a svět práce)
Jednotlivé vzdělávací oblasti jsou v úvodu vymezeny Charakteristikou vzdělávací
oblasti,
která vyjadřuje postavení a význam vzdělávací oblasti v základním vzdělávání
a charakterizuje
vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů dané vzdělávací oblasti.
Dále je v této části
naznačena návaznost mezi vzdělávacím obsahem 1. stupně a 2. stupně základního
vzdělávání.
Na charakteristiku navazuje Cílové zaměření vzdělávací oblasti. Tato část
vymezuje, k čemu
je žák prostřednictvím vzdělávacího obsahu veden, aby postupně dosahoval klíčových
kompetencí.
Praktické propojení vzdělávacího obsahu s klíčovými kompetencemi je dáno tím,
že si škola na
základě cílového zaměření vzdělávací oblasti stanovuje ve ŠVP výchovné a vzdělávací
strategie
vyučovacích předmětů – viz graf 2.
Vzdělávací obsah vzdělávacích oborů (včetně doplňujících vzdělávacích oborů4)
je tvořen
očekávanými výstupy a učivem5. V rámci 1. stupně je vzdělávací obsah dále
členěn na 1. období (1. až
3. ročník) a 2. období (4. až 5. ročník). Toto rozdělení má školám usnadnit
distribuci vzdělávacího
obsahu do jednotlivých ročníků.
Očekávané výstupy mají činnostní povahu, jsou prakticky zaměřené, využitelné
v běžném životě
a ověřitelné. Vymezují předpokládanou způsobilost využívat osvojené učivo
v praktických situacích
a v běžném životě. RVP ZV stanovuje očekávané výstupy na konci 3. ročníku
(1. období) jako
orientační (nezávazné) a na konci 5. ročníku (2. období) a 9. ročníku jako
závazné6.
Učivo je v RVP ZV strukturováno do jednotlivých tematických okruhů (témat,
činností) a je
chápáno jako prostředek k dosažení očekávaných výstupů. Pro svoji informativní
a formativní funkci
tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu. Učivo, vymezené v RVP ZV, je
doporučené školám
k distribuci a k dalšímu rozpracování do jednotlivých ročníků nebo delších
časových úseků. Na úrovni
ŠVP se stává učivo závazné.
Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů škola rozčlení do vyučovacích
předmětů
a rozpracuje, případně doplní v učebních osnovách podle potřeb, zájmů, zaměření
a nadání žáků tak,
aby bylo zaručené směřování k rozvoji klíčových kompetencí.
Z jednoho vzdělávacího oboru může být vytvořen jeden vyučovací předmět nebo
více
vyučovacích předmětů, případně může vyučovací předmět vzniknout integrací
vzdělávacího obsahu
více vzdělávacích oborů (integrovaný vyučovací předmět). RVP ZV umožňuje propojení
(integraci)
vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně vzdělávacích
oborů. Integrace
4 Doplňující vzdělávací obory jsou obory, které doplňují a rozšiřují vzdělávací
obsah základního vzdělávání.
5 Vzdělávací obsah pro žáky s lehkým mentálním postižením stanovuje příloha
tohoto dokumentu.
6 Pokud povaha zdravotního postižení objektivně neumožňuje naplnění některých
očekávaných výstupů z RVP ZV, je
možné ve ŠVP nahradit příslušné očekávané výstupy takovými, které lépe vyhovují
vzdělávacím možnostem žáků se
zdravotním postižením.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
19
vzdělávacího obsahu musí respektovat logiku výstavby jednotlivých vzdělávacích
oborů. Základní
podmínkou funkční integrace je kvalifikovaný učitel.
Záměrem je, aby učitelé při tvorbě školních vzdělávacích programů vzájemně
spolupracovali,
propojovali vhodná témata společná jednotlivým vzdělávacím oborům a posilovali
nadpředmětový
přístup ke vzdělávání.
Úroveň RVP Úroveň ŠVP
Klíčové kompetence
Cíle základního vzdělávání Výchovné a vzdělávací
strategie školy
Cílové zaměření Výchovné a vzdělávací strategie
vzdělávacích oblastí vyučovacích předmětů
Vzdělávací obsah Učební osnovy
Očekávané výstupy Rozpracované výstupy
Učivo Rozpracované učivo
Graf 2 - Směřování k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
20
5.1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve
výchovně
vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům
všeobecné
vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka
takovými znalostmi
a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět
jim, vhodně se
vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.
Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích
oborech
Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk7.
Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné
nejen pro
kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků
v dalších oblastech
vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné
podobě umožňuje
žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při
realizaci daného
vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci
tím, že se žáci učí
interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých
komunikačních
situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní
charakter, ale pro
přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové
výchovy a Literární
výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná.
V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková
sdělení, číst
s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného
nebo slyšeného textu
různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky
posoudit jeho obsah.
Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu.
V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování
spisovné
podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková
výchova vede žáky
k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného
a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností
se uplatňují a prohlubují
i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé
jevy, jejich shody
a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český
jazyk se tak od počátku
vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem
poznávání.
V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární
druhy, učí se vnímat
jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní
názory o přečteném
díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají
a rozvíjejí základní
čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního
textu. Žáci dospívají
k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje,
životní hodnotové
orientace a obohatit jejich duchovní život.
Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím
Dramatické
výchovy, zařazené v RVP ZV jako doplňující vzdělávací obor.
Cizí jazyk a Další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností,
které přesahují
oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový
základ
a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa.
Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke
zvýšení mobility
jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím
pracovním uplatnění.
Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné
kulturní tradice.
7 Další cizí jazyk je do roku 2011/2012 vymezen jako doplňující vzdělávací
obor s disponibilní časovou dotací 6 hodin na
2. stupni. Znamená to, že škola musí všem žákům nabídnout Další cizí jazyk
ve formě volitelného předmětu. Vzdělávací
obsah doplňujícího vzdělávacího oboru Další cizí jazyk je vymezen v kapitole
5.10.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
21
Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance
a vytváří podmínky
pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.
Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze
Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání
cizího jazyka.
Vzdělávání v Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším
cizím jazyce směřuje
k dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky)8.
Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích
vzdělávání v jazyce
mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková
kultura žáků stane
předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím,
že vede žáka k:
_ chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický
a kulturní vývoj
národa, a tedy jako důležitého sjednocujícího činitele národního společenství
a jako důležitého
a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání
_ rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako potenciálního
zdroje pro
rozvoj osobního i kulturního bohatství
_ vnímání a postupnému osvojování jazyka jako bohatého mnohotvárného prostředku
k získávání
a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů
_ zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí
a rozvíjení
pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace
_ samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s
jazykovými
a literárními prameny i s texty různého zaměření
_ získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu
jako prostředku
prosazení sebe sama
_ individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských
zážitků,
k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených
na uměleckém
textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání
8 Společný evropský referenční rámec pro jazyky vymezuje kompetence komunikativní
(lingvistické, sociolingvistické,
pragmatické) a všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí
a reálií zemí, ve kterých se studovaným
jazykem hovoří) jako cílové kompetence jazykové výuky.
Úroveň A2: Rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem,
které se ho/jí bezprostředně týkají
(např. základní informace o něm/ní a jeho/její rodině, o nakupování, místopisu
a zaměstnání). Dokáže komunikovat
prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou
výměnu informací o známých
a běžných skutečnostech. Umí jednoduchým způsobem popsat svou vlastní rodinu,
bezprostřední okolí a záležitosti
týkající se jeho/jejích nejnaléhavějších potřeb.
Úroveň A1: Rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž
cílem je vyhovět konkrétním
potřebám, a umí tyto výrazy a fráze používat. Umí představit sebe a ostatní
a klást jednoduché otázky týkající se
informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech,
které vlastní, a na podobné otázky umí
odpovídat. Dokáže se jednoduchým způsobem domluvit, mluví-li partner pomalu
a jasně a je ochoten mu/jí pomoci.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
22
5.1.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
_ porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti
_ respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
_ pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
_ v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
_ volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i
mimoškolních situacích
_ na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
_ zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
_ píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje
vlastní písemný
projev
_ píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
_ seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý
příběh
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas
_ rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné
informace
zaznamenává
_ posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení
_ reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná
fakta
_ vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku
_ rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě
_ volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního
záměru
_ rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační
situace
_ píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry
_ sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo
písemný projev
s dodržením časové posloupnosti
Učivo
_ čtení – praktické čtení (technika čtení, čtení pozorné, plynulé, znalost
orientačních prvků
v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová
slova)
_ naslouchání – praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem);
věcné
naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat
otázkami)
_ mluvený projev – základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu,
výslovnost),
vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: pozdrav, oslovení,
omluva,
prosba, vzkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového
materiálu;
základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu, střídání
rolí mluvčího
a posluchače, zdvořilé vystupování), mimojazykové prostředky řeči (mimika,
gesta)
_ písemný projev – základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího
náčiní, hygiena
zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný
a přehledný
písemný projev, formální úprava textu); žánry písemného projevu: adresa, blahopřání,
pozdrav
z prázdnin, omluvenka; zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis,
popis; jednoduché
tiskopisy (přihláška, dotazník), vypravování
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
23
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje
dlouhé a krátké
samohlásky
_ porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem
souřadná,
nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná
_ porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost,
vlastnost
_ rozlišuje slovní druhy v základním tvaru
_ užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných
jmen
a sloves
_ spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími
výrazy
_ rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření
volí vhodné jazykové
i zvukové prostředky
_ odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných
souhláskách
ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě - mimo morfologický
šev; velká
písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat
a místních
pojmenování
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a
slova
vícevýznamová
_ rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku
_ určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných
tvarech ve svém
mluveném projevu
_ rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary
_ vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici
označuje základ
věty
_ odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí
_ užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje
_ píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách
_ zvládá základní příklady syntaktického pravopisu
Učivo
_ zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek,
souhlásek
a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk)
_ slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná
a mnohoznačná, antonyma, synonyma, homonyma; stavba slova (kořen, část předponová
a příponová, koncovka)
_ tvarosloví – slovní druhy, tvary slov
_ skladba – věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice
_ pravopis – lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných jmen
a přídavných jmen
tvrdých a měkkých) a syntaktického (shoda přísudku s holým podmětem)
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené
věku
_ vyjadřuje své pocity z přečteného textu
_ rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních
vyprávění
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
24
_ pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je
_ volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text
na dané téma
_ rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů
_ při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární
pojmy
Učivo
_ poslech literárních textů
_ zážitkové čtení a naslouchání
_ tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů,
volná reprodukce
přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod
_ základní literární pojmy – literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanka,
říkanka, báseň,
pohádka, bajka, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; divadelní představení,
herec,
režisér; verš, rým, přirovnání
2. stupeň
KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy
žák
_ odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje
fakta pomocí
otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji
_ rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera
v hovoru
_ rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický
postoj
_ dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro
danou komunikační
situaci
_ odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky
vzhledem
ke svému komunikačnímu záměru
_ v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních,
nonverbálních
i paralingválních prostředků řeči
_ zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu
_ využívá základy studijního čtení – vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní
myšlenky textu,
vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu;
samostatně připraví
a s oporou o text přednese referát
_ uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text
s dodržováním
pravidel mezivětného navazování
_ využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému
projevu
a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých
dispozic
a osobních zájmů
Učivo
_ čtení – praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků
v textu), věcné
(studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické,
hodnotící), prožitkové
_ naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné,
aktivní),
kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní
působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové),
zážitkové
_ mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené
žánry podle
komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu,
prostředky
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
25
nonverbální a paralingvální); komunikační žánry: připravený i nepřipravený
projev na základě
poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse
_ písemný projev – na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových
postupech
a žánrech; vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní
(komunikační
žánry: výpisek, žádost, soukromý a úřední dopis, objednávka, teze, strukturovaný
životopis,
pozvánka, charakteristika, subjektivně zabarvený popis, výklad, úvaha)
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy
žák
_ spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova
_ rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování
slovní zásoby a zásady
tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech
_ samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny
a s dalšími
slovníky a příručkami
_ správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá
ve vhodné
komunikační situaci
_ využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů
podle komunikační
situace
_ rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí
_ v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický
i syntaktický ve větě
jednoduché i souvětí
_ rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití
Učivo
_ zvuková stránka jazyka – zásady spisovné výslovnosti, modulace souvislé
řeči (přízvuk
slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování)
_ slovní zásoba a tvoření slov – slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení
slovní
zásoby, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby
tvoření
slov
_ tvarosloví – slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov
_ skladba – výpověď a věta, stavba věty, pořádek slov ve větě, rozvíjející
větné členy, souvětí,
přímá a nepřímá řeč, stavba textu
_ pravopis – lexikální, morfologický, syntaktický
_ obecné poučení o jazyce – čeština (jazyk národní, jazyk mateřský), skupiny
jazyků (slovanské
– především slovenština – a jiné, jazyky menšinové), rozvrstvení národního
jazyka (spisovné
a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace (jazyková norma a kodifikace,
kultura
jazyka a řeči, původ a základy vývoje češtiny, jazykové příručky)
LITERÁRNÍ VÝCHOVA
Očekávané výstupy
žák
_ uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk
literárního díla
a vlastními slovy interpretuje smysl díla
_ rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora
_ formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo
filmového představení
a názory na umělecké dílo
_ tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených
znalostí základů
literární teorie
_ rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty
_ rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci,
uvede jejich výrazné
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
26
představitele
_ uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české a
světové literatuře
_ porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém
zpracování
_ vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních
zdrojích
Učivo
_ tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů,
volná reprodukce
přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace
literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný
doprovod k literárním
textům
_ způsoby interpretace literárních a jiných děl
_ základy literární teorie a historie – struktura literárního díla (námět
a téma díla, literární
hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování;
zvukové
prostředky poezie: rým, rytmus; volný verš), literatura umělecká a věcná (populárně-naučná,
literatura faktu, publicistické žánry)
_ literární druhy a žánry – poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické
v proměnách času – hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické
žánry a jejich
představitelé
5.1.2 CIZÍ JAZYK
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby
_ rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje
_ rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova
_ pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace
dvou osob
s dostatkem času pro porozumění
_ používá abecední slovník učebnice
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům
_ rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové
a poslechové
materiály) a využívá je při své práci
_ čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou
slovní zásobu
_ vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku
_ používá dvojjazyčný slovník
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký
text a odpověď na
sdělení; vyplní své základní údaje do formulářů
_ reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché
konverzace
_ obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
27
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým
i kamarádem,
poskytne požadovanou informaci
Učivo
_ pravidla komunikace v běžných každodenních situacích – pozdrav, poděkování,
představování
_ jednoduchá sdělení – adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva,
žádost
_ tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný čas a zájmová činnost, oblékání,
nákupy,
příroda a počasí, tradice a zvyky, svátky, důležité zeměpisné údaje
_ slovní zásoba a tvoření slov – synonyma, antonyma, význam slov v kontextu
_ základní gramatické struktury a typy vět, základy lexikálního principu pravopisu
slov –
věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě
2. stupeň
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu
_ rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů
s využitím
vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky
_ rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci
_ odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu
_ používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném
výkladovém
slovníku
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení týkající se situací souvisejících
s životem v rodině,
škole a probíranými tematickými okruhy
_ písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty
_ stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace
_ vyžádá jednoduchou informaci
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
28
Učivo
_ jednoduchá sdělení – oslovení, reakce na oslovení, pozdrav, přivítání, rozloučení,
představování, omluva, reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování,
prosba, žádost,
přání, blahopřání, žádost o pomoc, službu, informaci, souhlas/nesouhlas, setkání,
společenský
program
_ základní vztahy – existenciální (Kdo?…), prostorové (Kde? Kam?…), časové
(Kdy?…),
kvalitativní (Jaký? Který? Jak?…), kvantitativní (Kolik?…)
_ tematické okruhy – domov, rodina, bydlení, škola, volný čas a zájmová činnost,
osobní dopis,
formulář, dotazník, sport, péče o zdraví, stravování, město, oblékání, nákupy,
příroda, počasí,
člověk a společnost, cestování, sociokulturní prostředí příslušných jazykových
oblastí a České
republiky
_ slovní zásoba a tvoření slov
_ gramatické struktury a typy vět, lexikální princip pravopisu slov
Další cizí jazyk je zařazen v kapitole 5.10 Doplňující vzdělávací obory.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
29
5.2 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena
především na
aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty
a pro užití matematiky
v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém
životě a umožňuje tak
získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná
celým základním
vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium.
Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům
a pojmům
matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy,
algoritmy,
terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen
na čtyři
tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni,
na který navazuje
a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si
žáci osvojují aritmetické
operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické
porozumění (proč je operace
prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit
s reálnou situací).
Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním.
Seznamují se
s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací.
V dalším tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají
určité typy
změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují
se s jejich
reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k
pochopení, že změnou
může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny
a závislosti žáci
analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují
a vyjadřují
matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného
počítačového
software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k
pochopení pojmu funkce.
V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují
geometrické
útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti
útvarů, které se vyskytují
všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru),
učí se
porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch
a objem),
zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení
polohových
a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací.
Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy
a problémy,
jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech
školské matematiky,
ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat
všemi tematickými okruhy
v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit problémové situace
a úlohy z běžného
života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět
situační náčrty, řešit
optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na
míře rozumové vyspělosti
žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může
podchytit i ty žáky,
kteří jsou v matematice méně úspěšní.
Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory,
vhodný počítačový
software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky,
což umožňuje přístup
k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích
technikách.
Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím,
že vede žáka k:
_ využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech –
odhady, měření
a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
30
_ rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním
si nezbytných
matematických vzorců a algoritmů
_ rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování
a srozumitelné
a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů
_ rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních
matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností
a na základě
těchto vlastností k určování a zařazování pojmů
_ vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod
řešení úloh)
a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu
_ vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti
s matematickým
modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického
modelu
a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický
model, že daný
model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena
různými
modely
_ provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného
postupu
k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám
úlohy
nebo problému
_ přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky,
prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického
projevu
_ rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících
situace
z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání
možností
matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby
_ rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné
sebekontrole při
každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti,
k vytváření
dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich
ověřování nebo
vyvracení pomocí protipříkladů
5.2.1 MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v
daném souboru,
vytváří soubory s daným počtem prvků
_ čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah
rovnosti
a nerovnosti
_ užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose
_ provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly
_ řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání
a násobení
_ provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel
_ zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních
operací
v oboru přirozených čísel
_ řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém
oboru přirozených
čísel
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
31
Učivo
_ obor přirozených čísel
_ zápis čísla v desítkové soustavě, číselná osa
_ násobilka
_ vlastnosti početních operací s přirozenými čísly
_ písemné algoritmy početních operací
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času
_ popisuje jednoduché závislosti z praktického života
_ doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ vyhledává, sbírá a třídí data
_ čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy
Učivo
_ závislosti a jejich vlastnosti
_ diagramy, grafy, tabulky, jízdní řády
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá
tělesa;
nachází v realitě jejich reprezentaci
_ porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky
_ rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník
a kružnici);
užívá jednoduché konstrukce
_ sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku
sečtením
délek jeho stran
_ sestrojí rovnoběžky a kolmice
_ určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu
_ rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a
určí osu
souměrnosti útvaru překládáním papíru
Učivo
_ základní útvary v rovině – lomená čára, přímka, polopřímka, úsečka, čtverec,
kružnice,
obdélník, trojúhelník, kruh, čtyřúhelník, mnohoúhelník
_ základní útvary v prostoru – kvádr, krychle, jehlan, koule, kužel, válec
_ délka úsečky; jednotky délky a jejich převody
_ obvod a obsah obrazce
_ vzájemná poloha dvou přímek v rovině
_ osově souměrné útvary
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
32
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do
značné míry
nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky
Učivo
_ slovní úlohy
_ číselné a obrázkové řady
_ magické čtverce
_ prostorová představivost
2. stupeň
ČÍSLO A PROMĚNNÁ
Očekávané výstupy
žák
_ provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech
druhou
mocninu a odmocninu
_ zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor
_ modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel
_ užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek – část (přirozeným
číslem,
poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)
_ řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky
map a plánů
_ řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší
než celek)
_ matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu
výrazu, sčítá
a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a
vytýkáním
_ formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav
_ analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž
využívá
matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
Učivo
_ dělitelnost přirozených čísel – prvočíslo, číslo složené, násobek, dělitel,
nejmenší společný
násobek, největší společný dělitel, kritéria dělitelnosti
_ celá čísla – čísla navzájem opačná, číselná osa
_ desetinná čísla, zlomky – rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě; převrácené
číslo,
smíšené číslo, složený zlomek
_ poměr – měřítko, úměra, trojčlenka
_ procenta – procento, promile; základ, procentová část, počet procent; jednoduché
úrokování
_ mocniny a odmocniny – druhá mocnina a odmocnina
_ výrazy – číselný výraz a jeho hodnota; proměnná, výrazy s proměnnými, mnohočleny
_ rovnice – lineární rovnice, soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY
Očekávané výstupy
žák
_ vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data
_ porovnává soubory dat
_ určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
33
_ vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
_ matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů
Učivo
_ závislosti a data – příklady závislostí z praktického života a jejich vlastnosti,
nákresy,
schémata, diagramy, grafy, tabulky; četnost znaku, aritmetický průměr
_ funkce – pravoúhlá soustava souřadnic, přímá úměrnost, nepřímá úměrnost,
lineární funkce
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU
Očekávané výstupy
žák
_ zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných
útvarů při řešení
úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku
_ charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
_ určuje velikost úhlu měřením a výpočtem
_ odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
_ využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru
a k řešení
polohových a nepolohových konstrukčních úloh
_ načrtne a sestrojí rovinné útvary
_ užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků
_ načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti,
určí osově
a středově souměrný útvar
_ určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich
vlastnosti
_ odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
_ načrtne a sestrojí sítě základních těles
_ načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině
_ analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického
aparátu
Učivo
_ rovinné útvary – přímka, polopřímka, úsečka, kružnice, kruh, úhel, trojúhelník,
čtyřúhelník
(lichoběžník, rovnoběžník), pravidelné mnohoúhelníky, vzájemná poloha přímek
v rovině
(typy úhlů), shodnost a podobnost (věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků)
_ metrické vlastnosti v rovině – druhy úhlů, vzdálenost bodu od přímky, trojúhelníková
nerovnost, Pythagorova věta
_ prostorové útvary – kvádr, krychle, rotační válec, jehlan, rotační kužel,
koule, kolmý hranol
_ konstrukční úlohy – množiny všech bodů dané vlastnosti (osa úsečky, osa
úhlu, Thaletova
kružnice), osová souměrnost, středová souměrnost
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY
Očekávané výstupy
žák
_ užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá
různá
řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
_ řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a
dovednosti
z různých tematických a vzdělávacích oblastí
Učivo
_ číselné a logické řady
_ číselné a obrázkové analogie
_ logické a netradiční geometrické úlohy
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
34
5.3 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům
dosáhnout
základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání
výpočetní techniky
a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě
pracovat
s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Vzhledem
k narůstající
potřebě osvojení si základních dovedností práce s výpočetní technikou byla
vzdělávací oblast
Informační a komunikační technologie zařazena jako povinná součást základního
vzdělávání na
1. a 2. stupni. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným
předpokladem uplatnění
na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti.
Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných
informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat
metodu „učení kdekoliv
a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít
mnohonásobně většího
počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje
standardní učební
texty a pomůcky.
Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie
umožňují
žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software
a informačních zdrojů ve
všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační
rovina přesahuje rámec
vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie,
a stává se součástí
všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím,
že vede žáka k:
_ poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních
informačních
a komunikačních technologií
_ porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium,
přenosem,
zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím
_ schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem
algoritmické
myšlení
_ porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních
zdrojů,
a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací
_ využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení
efektivnosti své
učební činnosti a racionálnější organizaci práce
_ tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci
výsledků své
práce
_ pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování
přírodních
i sociálních jevů a procesů
_ respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání SW
_ zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících
se na internetu či
jiných médiích
_ šetrné práci s výpočetní technikou
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
35
5.3.1 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
Učivo
_ zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým
využíváním
výpočetní techniky
Učivo
_ společenský tok informací (vznik, přenos, transformace, zpracování, distribuce
informací)
_ základní způsoby komunikace (e-mail, chat, telefonování)
_ metody a nástroje vyhledávání informací
_ formulace požadavku při vyhledávání na internetu, vyhledávací atributy
Učivo
_ základní funkce textového a grafického editoru
ZÁKLADY PRÁCE S POČÍTAČEM
Očekávané výstupy – 1. a 2. období
žák
_ využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie
_ respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a postupuje poučeně
v případě
jejich závady
_ chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím
_ základní pojmy informační činnosti – informace, informační zdroje, informační
instituce
_ struktura, funkce a popis počítače a přídavných zařízení
_ operační systémy a jejich základní funkce
_ seznámení s formáty souborů (doc, gif)
_ multimediální využití počítače
_ jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardware a
software
VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE
Očekávané výstupy – 1. a 2. období
žák
_ při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty
_ vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích
_ komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení
ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ
Očekávané výstupy – 1. a 2. období
žák
_ pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
36
2. stupeň
VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE
Očekávané výstupy
žák
_ ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost
a vzájemnou návaznost
Učivo
_ vývojové trendy informačních technologií
_ hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich
ověřování
_ internet
ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ
Očekávané výstupy
žák
_ ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá
vhodných
aplikací
_ uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem
a obrazem
_ pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
_ používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché
vztahy mezi
údaji
_ zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické
a multimediální
formě
Učivo
_ počítačová grafika, rastrové a vektorové programy
_ tabulkový editor, vytváření tabulek, porovnávání dat, jednoduché vzorce
_ prezentace informací (webové stránky, prezentační programy, multimédia)
_ ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etika
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
37
5.4 ČLOVĚK A JEHO SVĚT
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV,
která je
koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast
vymezuje vzdělávací
obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury,
techniky, zdraví a dalších témat.
Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický
život. Svým široce
pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání
na 1. stupni.
Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní
zkušenosti žáků
získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat
a pojmenovávat věci
jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní
ucelený obraz světa.
Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově
vzdálenějšími osobami
i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat
si podstatných věcných
stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat
a přemýšlet o nich. Na
základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci
učí vnímat základní
vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem
i problémům, vnímat
současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování
poznatků
a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat
své myšlenky, poznatky
a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.
Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející
z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností,
způsobů jednání
a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení
této vzdělávací oblasti
s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i
ve zvládání nových
životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení
mezi vrstevníky a při
upevňování pracovních i režimových návyků.
Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích
oblastech
Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických
okruhů.
Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty vyučovacích
předmětů
a jejich vzdělávacího obsahu9.
V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího
okolí,
vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v
obci, ve společnosti. Učí se
do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami,
hledat nové i zajímavé věci
a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na dopravní výchovu,
praktické poznávání
místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků.
Různé činnosti a úkoly by
měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště,
postupně rozvíjet
jejich národní cítění a vztah k naší zemi.
V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy
vhodného
chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance, pomoci
a solidarity mezi
lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají,
jak se lidé sdružují,
baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi,
ale i s problémy, které
provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy).
Celý tematický okruh tak
směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického
státu.
V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají,
jak a proč se
čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí
se poznávat, jak se život
9 Je možné tradičně vytvářet jeden předmět v 1. - 3. ročníku (tj. přiřazovat
očekávaným výstupům pro 1. období vhodné
učivo vybrané z jednotlivých tematických okruhů) a dva předměty ve 4. a 5.
ročníku (tj. tematické okruhy 1, 2 a 3 využít
jako základ pro Vlastivědu a okruhy 4 a 5 pro Přírodovědu), je však možné
vytvářet jen jeden předmět i ve 4. a 5. ročníku
nebo jeden souvislý předmět od 1. do 5. ročníku. Není nutno se vždy striktně
držet tematických okruhů, podle potřeby je
lze různě strukturovat, propojovat učivo a přiřazovat ho k očekávaným výstupům
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
38
a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází
od nejznámějších
událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům
v historii naší země.
Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní
bohatství regionu i celé
země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a
zkoumat informace
z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším
okolí, aby mohli
společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí,
veřejnou knihovnu atd.
V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční
soustavy,
kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost
živé i neživé přírody naší
vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří
jeden nedílný celek, ve
kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může
člověk snadno
narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní
krajiny a dalších
informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a
hodnotit svá pozorování
a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak
ve svém věku přispět
k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji.
V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na
základě poznávání
člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické funkce a
potřeby. Poznávají, jak se
člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a
nevhodné z hlediska
denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní
poučení o zdraví
a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých
životních
situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých
skupin obyvatel. Žáci si
postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost
i za zdraví
jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je nejcennější hodnota v
životě člověka. Potřebné
vědomosti a dovednosti získávají tím, že pozorují názorné pomůcky, sledují
konkrétní situace, hrají
určené role a řeší modelové situace.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím,
že vede žáka k:
_ utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti
_ orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojování historických,
zeměpisných
a kulturních informací
_ rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných
skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech
_ poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování
a jednání na
základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel
soužití,
k plnění povinností a společných úkolů
_ samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové
a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování
své
jedinečnosti (možností a limitů)
_ utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání
možností aktivního
uplatnění při jejich ochraně
_ přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí
_ objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v
budoucnu mohl uspět
_ poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování,
účelného
rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti
i zdraví
a bezpečnosti druhých
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
39
5.4.1 ČLOVĚK A JEHO SVĚT
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
MÍSTO, KDE ŽIJEME
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené
místo a rozliší
možná nebezpečí v nejbližším okolí
_ začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje
a popíše
změny v nejbližším okolí, obci (městě)
_ rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby
její estetické hodnoty
a rozmanitost
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a
státu
_ určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí
se podle zásad
bezpečného pohybu a pobytu v přírodě
_ rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché
údaje o přírodních
podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí
_ vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a
kultury, jednoduchým
způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického,
správního
a vlastnického
_ zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest
a porovná způsob
života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích
_ rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho
státu a jejich
význam
Učivo
_ domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště
_ škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta
do školy
_ obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a
současnost obce
(města), význačné budovy, dopravní síť
_ okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo
na pevnině,
rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení
lidí na krajinu
a životní prostředí, orientační body a linie, světové strany
_ regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby
a obchod
_ naše vlast – domov, krajina, národ, základy státního zřízení a politického
systému ČR, státní
správa a samospráva, státní symboly
_ Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování
_ mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky
LIDÉ KOLEM NÁS
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků
a vztahy mezi nimi
_ odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností
_ projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem
i nedostatkům
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
40
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí
a dodržuje pravidla
pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)
_ rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech
své názory,
popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se
spolužáky
_ rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou
a která porušují
základní lidská práva nebo demokratické principy
_ orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných
situacích
_ poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé
problémy
a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města)
Učivo
_ rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační
vztahy,
život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání
_ soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky,
politické strany,
církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“
_ chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování, principy demokracie
_ právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti
žáků školy,
protiprávní jednání, právní ochrana občanů a majetku, soukromého vlastnictví,
duševních
hodnot
_ vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek;
peníze
_ kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a
subkultura
_ základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní
společnosti,
nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí
LIDÉ A ČAS
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje
děj v minulosti,
přítomnosti a budoucnosti
_ pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události
regionu,
interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije
_ uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o
lidské společnosti,
soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi
ději a mezi jevy
_ využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů
pro pochopení
minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i
movitých
kulturních památek
_ rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti
a současnosti naší
vlasti s využitím regionálních specifik
_ srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na
našem území
v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik
_ objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
41
Učivo
_ orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina,
dějiny jako časový
sled událostí, kalendáře, letopočet, generace, režim dne, roční období
_ současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení,
předměty denní
potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny
_ regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost
_ báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj
ROZMANITOST PŘÍRODY
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních
obdobích
_ roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady
výskytu
organismů ve známé lokalitě
_ provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné
a rozdílné
vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy
přírody
a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka
_ vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru
souvislost
s rozdělením času a střídáním ročních období
_ zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné
vzájemné
vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí
_ porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech,
prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče
a atlasy
_ zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity,
které mohou
prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat
_ založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí
výsledky pokusu
Učivo
_ látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti,
porovnávání
látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek
_ voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti,
složení,
proudění vzduchu, význam pro život
_ nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty,
zvětrávání,
vznik půdy a její význam
_ Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období
_ rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy,
průběh a způsob
života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě
a pro člověka
_ životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší,
vodstva, půd,
rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí
_ rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva
_ ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana
a tvorba
životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné
pohromy
a ekologické katastrofy
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
42
ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky
s využitím
elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi
vztah ke
zdraví
_ dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví
jiných
_ chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci,
která je mu
nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě
_ uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu
_ reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých
orgánových
soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života
_ rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte
před a po jeho narození
_ účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních
potřeb s ohledem
na oprávněné nároky jiných osob
_ uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových
situacích
simulujících mimořádné události
_ předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových
látek
_ uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho
preventivní
ochranou
_ ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc
_ uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných
způsobech
sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku
Učivo
_ lidské tělo – životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní
rozdíly mezi
mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince
_ partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina a partnerství,
biologické
a psychické změny v dospívání, etická stránka sexuality, HIV/AIDS (cesty přenosu)
_ péče o zdraví, zdravá výživa – denní režim, pitný režim, pohybový režim,
zdravá strava;
nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc, úrazová zábrana; osobní, intimní
a duševní
hygiena – stres a jeho rizika; reklamní vlivy
_ návykové látky a zdraví – odmítání návykových látek, hrací automaty a počítače
_ osobní bezpečí – bezpečné chování v rizikovém prostředí, bezpečné chování
v silničním
provozu v roli chodce a cyklisty, krizové situace (šikana, týrání, sexuální
zneužívání atd.),
brutalita a jiné formy násilí v médiích, služby odborné pomoci
_ situace hromadného ohrožení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
43
5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka
znalostmi
a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické
společnosti. Vzdělávání
směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty
života lidí v jejich
rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Seznamuje žáky
s vývojem společnosti
a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního
života a mají vliv na
utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských
postojů, rozvíjí
vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje
přijetí hodnot, na
nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání
v dané vzdělávací
oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova
k toleranci
a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu
a kulturnímu
prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.
Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje
důležité pro
aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském
životě. Žáci se učí
rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat
a zpracovávat
informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat
je a aplikovat
v reálných životních situacích.
Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis a
Výchova
k občanství. Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na vzdělávací oblast
Člověk a jeho svět.
Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí
a do celého života školy
a mají přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru Zeměpis,
který je v zájmu
zachování jeho celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
Vzdělávací obor Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti.
Jeho hlavním
posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické
paměti, především
ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů,
skutků a jevů, které
zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší
současnosti. Důraz je
kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných
společenských jevů.
Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Podstatné
je rozvíjet takové
časové a prostorové představy i empatie, které umožňují žákům lépe proniknout
k pochopení
historických jevů a dějů. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen
uzavřenou minulostí ani
shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek, jimiž se současnost
prostřednictvím
minulosti ptá po svém vlastním charakteru a své možné budoucnosti. Obecné
historické problémy jsou
konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu i dějin místních.
Vzdělávací obor Výchova k občanství se zaměřuje na vytváření kvalit, které
souvisejí
s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských
vztahů a vazeb.
Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí
a k pochopení vlastního
jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje
žáky se vztahy v rodině
a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických
institucí a orgánů
a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat
a uplatňovat
mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za
vlastní názory, chování
a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje
smysl jednotlivců pro
osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě
demokratické společnosti.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
44
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím,
že vede žáka k:
_ rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních
společenství,
utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře
_ odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí
a vzájemné
podmíněnosti v reálném a historickém čase
_ hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnávání
s obdobnými či
odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku
_ utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost
_ rozlišování mýtů a skutečnosti, rozpoznávání projevů a příčin subjektivního
výběru a hodnocení
faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti
_ vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i
neverbální texty
společenského a společenskovědního charakteru
_ rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických,
politických,
právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání
a posuzování
každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech
včetně
souvislostí mezinárodních a globálních
_ úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu
ke kulturním či
jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství
_ získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu
o veřejné
záležitosti
_ utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického
sebepoznávání
a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí
_ utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo
školu, k rozpoznávání
stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i
v politickém životě,
k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti
_ rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících
základním
principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci
_ uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek,
citů, názorů
a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování
svých práv
5.5.1 DĚJEPIS
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
ČLOVĚK V DĚJINÁCH
Očekávané výstupy
žák
_ uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků
_ uvede příklady zdrojů informací o minulosti; pojmenuje instituce, kde jsou
tyto zdroje
shromažďovány
_ orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy
v chronologickém sledu
Učivo
_ význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách; historické prameny
_ historický čas a prostor
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
45
POČÁTKY LIDSKÉ SPOLEČNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní
kulturu
_ objasní význam zemědělství, dobytkářství a zpracování kovů pro lidskou společnost
_ uvede příklady archeologických kultur na našem území
Učivo
_ člověk a lidská společnost v pravěku
NEJSTARŠÍ CIVILIZACE. KOŘENY EVROPSKÉ KULTURY
Očekávané výstupy
žák
_ rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých
zemědělských
civilizací
_ uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního
dědictví
_ demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti
antiky
důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství a souvislost s judaismem
_ porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech
a vysvětlí
podstatu antické demokracie
Učivo
_ nejstarší starověké civilizace a jejich kulturní odkaz
_ antické Řecko a Řím
_ střední Evropa a její styky s antickým Středomořím
KŘESŤANSTVÍ A STŘEDOVĚKÁ EVROPA
Očekávané výstupy
žák
_ popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu
nových etnik,
christianizace a vzniku států
_ porovná základní rysy západoevropské, byzantsko-slovanské a islámské kulturní
oblasti
_ objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení
těchto státních
útvarů v evropských souvislostech
_ vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty
mezi světskou
a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám
_ ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady
románské
a gotické kultury
Učivo
_ nový etnický obraz Evropy
_ utváření států ve východoevropském a západoevropském kulturním okruhu a
jejich specifický
vývoj
_ islám a islámské říše ovlivňující Evropu (Arabové, Turci)
_ Velká Morava a český stát, jejich vnitřní vývoj a postavení v Evropě
_ křesťanství, papežství, císařství, křížové výpravy
_ struktura středověké společnosti, funkce jednotlivých vrstev
_ kultura středověké společnosti - románské a gotické umění a vzdělanost
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
46
OBJEVY A DOBÝVÁNÍ. POČÁTKY NOVÉ DOBY
Očekávané výstupy
žák
_ vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající
reformu církve
včetně reakce církve na tyto požadavky
_ vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život
_ popíše a demonstruje průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky
_ objasní postavení českého státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských
a náboženských center a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie
_ objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky
_ na příkladech evropských dějin konkretizuje absolutismus, konstituční monarchie,
parlamentarismus
_ rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele
a příklady
významných kulturních památek
Učivo
_ renesance, humanismus, husitství, reformace a jejich šíření Evropou
_ zámořské objevy a počátky dobývání světa
_ český stát a velmoci v 15. – 18. století
_ barokní kultura a osvícenství
MODERNIZACE SPOLEČNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ vysvětlí podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny ve vybraných
zemích
a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti
_ objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek
na jedné
straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé
_ porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti
s národními
hnutími vybraných evropských národů
_ charakterizuje emancipační úsilí významných sociálních skupin; uvede požadavky
formulované ve vybraných evropských revolucích
_ na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy
_ vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje
jednotlivých
částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla;
charakterizuje
soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií
Učivo
_ Velká francouzská revoluce a napoleonské období, jejich vliv na Evropu a
svět; vznik USA
_ industrializace a její důsledky pro společnost; sociální otázka
_ národní hnutí velkých a malých národů; utváření novodobého českého národa
_ revoluce 19. století jako prostředek řešení politických, sociálních a národnostních
problémů
_ politické proudy (konzervativismus, liberalismus, demokratismus, socialismus),
ústava,
politické strany, občanská práva
_ kulturní rozrůzněnost doby
_ konflikty mezi velmocemi, kolonialismus
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
47
MODERNÍ DOBA
Očekávané výstupy
žák
_ na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho
důsledky
_ rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů
_ charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v
širších ekonomických
a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět; rozpozná
destruktivní sílu
totalitarismu a vypjatého nacionalismu
_ na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z
hlediska lidských práv
_ zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální,
politické,
hospodářské a kulturní prostředí
Učivo
_ první světová válka a její politické, sociální a kulturní důsledky
_ nové politické uspořádání Evropy a úloha USA ve světě; vznik ČSR, její hospodářskopolitický
vývoj, sociální a národnostní problémy
_ mezinárodně politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech; totalitní
systémy –
komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro ČSR a svět
_ druhá světová válka, holocaust; situace v našich zemích, domácí a zahraniční
odboj; politické,
mocenské a ekonomické důsledky války
ROZDĚLENÝ A INTEGRUJÍCÍ SE SVĚT
Očekávané výstupy
žák
_ vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa; uvede příklady střetávání
obou bloků
_ vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické
hospodářské
a vojenské spolupráce
_ posoudí postavení rozvojových zemí
_ prokáže základní orientaci v problémech současného světa
Učivo
_ studená válka, rozdělení světa do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi;
politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření
_ vnitřní situace v zemích východního bloku (na vybraných příkladech srovnání
s charakteristikou západních zemí)
_ Československo od únorového převratu do r. 1989, vznik ČR
_ rozpad koloniálního systému, mimoevropský svět
_ problémy současnosti
_ věda, technika a vzdělání jako faktory vývoje; sport a zábava
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
48
5.5.2 VÝCHOVA K OBČANSTVÍ
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ objasní účel důležitých symbolů našeho státu a způsoby jejich používání
_ rozlišuje projevy vlastenectví od projevů nacionalismu
_ zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování a aktivně proti němu vystupuje
_ zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho
zajímají
_ kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení
propagandy
a reklamy na veřejné mínění a chování lidí
_ zhodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří
své možnosti,
jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení
_ uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích,
případné
neshody či konflikty s druhými lidmi řeší nenásilným způsobem
_ objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti
i odlišné názory,
zájmy, způsoby chování a myšlení lidí, zaujímá tolerantní postoje k menšinám
_ rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v
chování lidí
a zaujímá aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti
_ posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních
úkolů
a dosahování některých cílů v rodině, ve škole, v obci
Učivo
_ naše škola – život ve škole, práva a povinnosti žáků, význam a činnost žákovské
samosprávy,
společná pravidla a normy; vklad vzdělání pro život
_ naše obec, region, kraj – důležité instituce, zajímavá a památná místa,
významní rodáci,
místní tradice; ochrana kulturních památek, přírodních objektů a majetku
_ naše vlast – pojem vlasti a vlastenectví; zajímavá a památná místa, co nás
proslavilo,
významné osobnosti; státní symboly, státní svátky, významné dny
_ kulturní život – rozmanitost kulturních projevů, kulturní hodnoty, kulturní
tradice; kulturní
instituce; masová kultura, prostředky masové komunikace, masmédia
_ lidská setkání – přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost,
rovné postavení
mužů a žen; lidská solidarita, pomoc lidem v nouzi, potřební lidé ve společnosti
_ vztahy mezi lidmi – osobní a neosobní vztahy, mezilidská komunikace; konflikty
v mezilidských vztazích, problémy lidské nesnášenlivosti
_ zásady lidského soužití – morálka a mravnost, svoboda a vzájemná závislost,
pravidla
chování; dělba práce a činností, výhody spolupráce lidí
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
49
ČLOVĚK JAKO JEDINEC
Očekávané výstupy
žák
_ objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a
potenciálu pozitivně
ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života
_ posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných
cílů, objasní
význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek
_ rozpoznává projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých
lidí, kriticky
hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání
_ popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti,
rozvíjet osobní
přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru
Učivo
_ podobnost a odlišnost lidí – projevy chování, rozdíly v prožívání, myšlení
a jednání; osobní
vlastnosti, dovednosti a schopnosti, charakter; vrozené předpoklady, osobní
potenciál
_ vnitřní svět člověka – vnímání, prožívání, poznávání a posuzování skutečnosti,
sebe i druhých
lidí, systém osobních hodnot, sebehodnocení; stereotypy v posuzování druhých
lidí
_ osobní rozvoj – životní cíle a plány, životní perspektiva, adaptace na životní
změny,
sebezměna; význam motivace, aktivity, vůle a osobní kázně při seberozvoji
STÁT A HOSPODÁŘSTVÍ
Očekávané výstupy
žák
_ rozlišuje a porovnává různé formy vlastnictví, uvede jejich příklady
_ objasní potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví a jejich
znalost uplatňuje ve
svém jednání
_ dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení
s penězi a se
svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi
_ vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí
_ rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí
stát směruje své
výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají
občané
_ rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich
součinnosti
_ na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování
trhu
Učivo
_ majetek, vlastnictví – formy vlastnictví; hmotné a duševní vlastnictví,
jejich ochrana;
hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví
_ peníze – funkce a podoby peněz, formy placení; rozpočet rodiny, státu; význam
daní
_ výroba, obchod, služby – jejich funkce a návaznost
_ principy tržního hospodářství – nabídka, poptávka, trh; podstata fungování
trhu; nejčastější
právní formy podnikání
STÁT A PRÁVO
Očekávané výstupy
žák
_ rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich
znaky
_ rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich
orgánů a institucí,
uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů
a státu
_ objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život
občanů
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
50
_ vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady,
jak mohou
výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů
_ přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých
lidí, posoudí
význam ochrany lidských práv a svobod
_ objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr,
manželství
_ provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady
některých smluv
upravujících občanskoprávní vztahy – osobní přeprava; koupě, oprava či pronájem
věci
_ dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika
jejich porušování
_ rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady
jejich činnosti
a spolupráce při postihování trestných činů
_ rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich
příklady
Učivo
_ právní základy státu – znaky státu, typy a formy státu; státní občanství
ČR; Ústava ČR;
složky státní moci, jejich orgány a instituce
_ státní správa a samospráva – orgány a instituce státní správy a samosprávy,
jejich úkoly
_ principy demokracie – znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení
státu; politický
pluralismus, sociální dialog a jejich význam; význam a formy voleb do zastupitelstev
_ lidská práva – základní lidská práva, práva dítěte, jejich ochrana; úprava
lidských práv a práv
dětí v dokumentech; poškozování lidských práv, šikana, diskriminace
_ právní řád České republiky – význam a funkce právního řádu, orgány právní
ochrany
občanů, soustava soudů; právní norma, předpis, publikování právních předpisů
_ protiprávní jednání – druhy a postihy protiprávního jednání, trestní postižitelnost;
porušování
předpisů v silničním provozu, porušování práv k duševnímu vlastnictví
_ právo v každodenním životě – význam právních vztahů; důležité právní vztahy
a závazky
z nich vyplývající; styk s úřady
MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT
Očekávané výstupy
žák
_ popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady
práv občanů
ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování
_ uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má
vztah ČR,
posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy
_ uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory
_ uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor
a popíše jejich
hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva
_ objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných
projevů
a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni - v obci, regionu
_ uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům
jeho potírání
Učivo
_ evropská integrace – podstata, význam, výhody; Evropská unie a ČR
_ mezinárodní spolupráce – ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce
mezi státy, její
výhody; významné mezinárodní organizace (RE, NATO, OSN aj.)
_ globalizace – projevy, klady a zápory; významné globální problémy, způsoby
jejich řešení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
51
5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním
přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním
faktům a jejich
zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání
současných technologií
a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.
V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako
systém, jehož součásti
jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání
je založeno i pochopení
důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně
člověka. Vzdělávací
oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním
názorům),
kritického myšlení a logického uvažování.
Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie,
Přírodopis
a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům
hlouběji porozumět
zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných
poznatků a jejich
aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými
poznávacími
metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení
dovednosti soustavně,
objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat
hypotézy o podstatě
pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat
z nich závěry. Žáci
se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi
nimi, klást si otázky (Jak?
Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované
jevy, hledat a řešit
poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních
procesů pro jejich
předvídání či ovlivňování.
Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a
mnohotvárnost
skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností,
především pak závislost
člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí
a na lidské zdraví.
Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování
důležitých
místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání
ve prospěch
ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled
na vztah mezi
člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního
vlivu přírody na
citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným
vzděláváním - také
vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti
přírodních
podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech,
na celém území ČR,
v Evropě i ve světě.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní
charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn celý v této vzdělávací
oblasti.
Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a
jeho svět, která na
elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního
vzdělávání,
a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace,
Člověk a společnost,
Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími
oblastmi.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím,
že vede žáka k:
_ zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických
metod
poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování
_ potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů,
správně tyto otázky
formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi
_ způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních
faktech
více nezávislými způsoby
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
52
_ posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných
dat pro potvrzení
nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů
_ zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům,
ke svému zdraví
i zdraví ostatních lidí
_ porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního
prostředí
_ uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů
energie v praxi, včetně
co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního
záření, větru,
vody a biomasy
_ utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi
potenciálně či
aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí
5.6.1 FYZIKA
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
LÁTKY A TĚLESA
Očekávané výstupy
žák
_ změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující
látky
a tělesa
_ uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále
pohybují a vzájemně
na sebe působí
_ předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty
_ využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení
praktických
problémů
Učivo
_ měřené veličiny – délka, objem, hmotnost, teplota a její změna, čas
_ skupenství látek – souvislost skupenství látek s jejich částicovou stavbou;
difúze
POHYB TĚLES
SÍLY
Očekávané výstupy
žák
_ rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu
_ využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou
a časem
u rovnoměrného pohybu těles
_ změří velikost působící síly
_ určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich
velikosti, směry
a výslednici
_ využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles
při působení
stálé výsledné síly v jednoduchých situacích
_ aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
Učivo
_ pohyby těles – pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný; pohyb přímočarý a křivočarý
_ gravitační pole a gravitační síla – přímá úměrnost mezi gravitační silou
a hmotností tělesa
_ tlaková síla a tlak – vztah mezi tlakovou silou, tlakem a obsahem plochy,
na niž síla působí
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
53
_ třecí síla – smykové tření, ovlivňování velikosti třecí síly v praxi
_ výslednice dvou sil stejných a opačných směrů
_ Newtonovy zákony – první, druhý (kvalitativně), třetí
_ rovnováha na páce a pevné kladce
MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN
Očekávané výstupy
žák
_ využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení
konkrétních
praktických problémů
_ předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa
v ní
Učivo
_ Pascalův zákon – hydraulická zařízení
_ hydrostatický a atmosférický tlak – souvislost mezi hydrostatickým tlakem,
hloubkou
a hustotou kapaliny; souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v
atmosféře
_ Archimédův zákon – vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles
v klidných
tekutinách
ENERGIE
Očekávané výstupy
žák
_ určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie
tělesa
_ využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem
_ využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu
při řešení
konkrétních problémů a úloh
_ určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem
_ zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska
vlivu na
životní prostředí
Učivo
_ formy energie – pohybová a polohová energie; vnitřní energie; elektrická
energie a výkon;
výroba a přenos elektrické energie; jaderná energie, štěpná reakce, jaderný
reaktor, jaderná
elektrárna; ochrana lidí před radioaktivním zářením
_ přeměny skupenství – tání a tuhnutí, skupenské teplo tání; vypařování a
kapalnění; hlavní
faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny
_ obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie
ZVUKOVÉ DĚJE
Očekávané výstupy
žák
_ rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost
daného prostředí pro
šíření zvuku
_ posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí
Učivo
_ vlastnosti zvuku – látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku,
rychlost šíření zvuku
v různých prostředích; odraz zvuku na překážce, ozvěna; pohlcování zvuku;
výška zvukového
tónu
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
54
ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE
Očekávané výstupy
žák
_ sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma
reálného
obvodu
_ rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
_ rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností
_ využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
_ využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku
s proudem
a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí
v ní
_ zapojí správně polovodičovou diodu
_ využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí
a zákona
odrazu světla při řešení problémů a úloh
_ rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se
světlo bude lámat ke
kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla
čočkami
Učivo
_ elektrický obvod – zdroj napětí, spotřebič, spínač
_ elektrické a magnetické pole – elektrická a magnetická síla; elektrický
náboj; tepelné účinky
elektrického proudu; elektrický odpor; stejnosměrný elektromotor; transformátor;
bezpečné
chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními
_ vlastnosti světla – zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých
prostředích; stín,
zatmění Slunce a Měsíce; zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle
(kvalitativně); zobrazení lomem tenkou spojkou a rozptylkou (kvalitativně);
rozklad bílého
světla hranolem
VESMÍR
Očekávané výstupy
žák
_ objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet
kolem Slunce
a měsíců planet kolem planet
_ odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností
Učivo
_ sluneční soustava – její hlavní složky; měsíční fáze
_ hvězdy – jejich složení
5.6.2 CHEMIE
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE
Očekávané výstupy
žák
_ určí společné a rozdílné vlastnosti látek
_ pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí
jejich
rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím
pracovat
nesmí
_ objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem
nebezpečných
látek
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
55
Učivo
_ vlastnosti látek – hustota, rozpustnost, tepelná a elektrická vodivost,
vliv atmosféry na
vlastnosti a stav látek.
_ zásady bezpečné práce – ve školní pracovně (laboratoři) i v běžném životě
_ nebezpečné látky a přípravky – R-věty, S-věty, varovné značky a jejich význam
_ mimořádné události – havárie chemických provozů, úniky nebezpečných látek
SMĚSI
Očekávané výstupy
žák
_ rozlišuje směsi a chemické látky
_ vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení
_ vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek
_ navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení;
uvede
příklady oddělování složek v praxi
_ rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití
_ uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti,
navrhne
nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění
Učivo
_ směsi – různorodé, stejnorodé roztoky; hmotnostní zlomek a koncentrace roztoku;
koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok; vliv teploty,
míchání a plošného
obsahu pevné složky na rychlost jejího rozpouštění do roztoku; oddělování
složek směsí
(usazování, filtrace, destilace, krystalizace, sublimace)
_ voda – destilovaná, pitná, odpadní; výroba pitné vody; čistota vody
_ vzduch – složení, čistota ovzduší, ozonová vrstva
ČÁSTICOVÉ SLOŽENÍ LÁTEK A CHEMICKÉ PRVKY
Očekávané výstupy
žák
_ používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech
_ rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy užívá ve správných
souvislostech
_ orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy
a nekovy
a usuzuje na jejich možné vlastnosti
Učivo
_ částicové složení látek – molekuly, atomy, atomové jádro, protony, neutrony,
elektronový
obal a jeho změny v chemických reakcích, elektrony
_ prvky – názvy, značky, vlastnosti a použití vybraných prvků, skupiny a periody
v periodické
soustavě chemických prvků; protonové číslo
_ chemické sloučeniny – chemická vazba, názvosloví jednoduchých anorganických
a organických sloučenin
CHEMICKÉ REAKCE
Očekávané výstupy
žák
_ rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky
důležitých
chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání
_ přečte chemické rovnice a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost
výchozí
látky nebo produktu
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
56
_ aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi
a při
předcházení jejich nebezpečnému průběhu
Učivo
_ chemické reakce – zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice, látkové množství,
molární
hmotnost
_ klasifikace chemických reakcí – slučování, neutralizace, reakce exotermní
a endotermní
_ faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí – teplota, plošný obsah povrchu
výchozích
látek, katalýza
_ chemie a elektřina – výroba elektrického proudu chemickou cestou
ANORGANICKÉ SLOUČENINY
Očekávané výstupy
žák
_ porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin,
hydroxidů
a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životní prostředí
_ vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a
uvede opatření, kterými
jim lze předcházet
_ orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým
papírkem
a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi
Učivo
_ oxidy – názvosloví, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných
oxidů
_ kyseliny a hydroxidy – kyselost a zásaditost roztoků; vlastnosti, vzorce,
názvy a použití
vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů
_ soli kyslíkaté a nekyslíkaté – vlastnosti, použití vybraných solí, oxidační
číslo, názvosloví,
vlastnosti a použití vybraných prakticky významných halogenidů
ORGANICKÉ SLOUČENINY
Očekávané výstupy
žák
_ rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití
_ zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie
a uvede příklady
produktů průmyslového zpracování ropy
_ rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití
_ orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktů
biochemického zpracování, především bílkovin, tuků, sacharidů.
_ určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu
_ uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů
Učivo
_ uhlovodíky – příklady v praxi významných alkanů, uhlovodíků s vícenásobnými
vazbami
a aromatických uhlovodíků
_ paliva – ropa, uhlí, zemní plyn, průmyslově vyráběná paliva
_ deriváty uhlovodíků – příklady v praxi významných alkoholů a karboxylových
kyselin
_ přírodní látky – zdroje, vlastnosti a příklady funkcí bílkovin, tuků, sacharidů
a vitaminů
v lidském těle
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
57
CHEMIE A SPOLEČNOST
Očekávané výstupy
žák
_ zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného
rozvoje na
Zemi
_ aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací
z praxe
_ orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech
na životní prostředí
a zdraví člověka
Učivo
_ chemický průmysl v ČR – výrobky, rizika v souvislosti s životním prostředím,
recyklace
surovin, koroze
_ průmyslová hnojiva
_ tepelně zpracovávané materiály – cement, vápno, sádra, keramika
_ plasty a syntetická vlákna – vlastnosti, použití, likvidace
_ detergenty a pesticidy, insekticidy
_ hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti
_ léčiva a návykové látky
5.6.3 PŘÍRODOPIS
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA
Očekávané výstupy
žák
_ rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu
vývoje organismů
_ popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní
funkci základních
organel
_ rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav)
rostlin
i živočichů
_ třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických
jednotek
_ vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z
hlediska
dědičnosti
_ uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí
na utváření
organismů
_ uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i
pro člověka
Učivo
_ vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam – výživa, dýchání,
růst,
rozmnožování, vývin, reakce na podněty; názory na vznik života
_ základní struktura života – buňky, pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy,
organismy
jednobuněčné a mnohobuněčné
_ význam a zásady třídění organismů
_ dědičnost a proměnlivost organismů – podstata dědičnosti a přenos dědičných
informací,
gen, křížení
_ viry a bakterie – výskyt, význam a praktické využití
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
58
BIOLOGIE HUB
Očekávané výstupy
žák
_ rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná
je podle
charakteristických znaků
_ vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo
v potravních
řetězcích
_ objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
Učivo
_ houby bez plodnic – základní charakteristika, pozitivní a negativní vliv
na člověka a živé
organismy
_ houby s plodnicemi – stavba, výskyt, význam, zásady sběru, konzumace a první
pomoc při
otravě houbami
_ lišejníky – stavba, symbióza, výskyt a význam
BIOLOGIE ROSTLIN
Očekávané výstupy
žák
_ odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva
až
k jednotlivým orgánům
_ porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady
jejich funkcí
a vztahů v rostlině jako celku
_ vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich
využití při pěstování
rostlin
_ rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné
zástupce pomocí
klíčů a atlasů
_ odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých
rostlin podmínkám
prostředí
Učivo
_ anatomie a morfologie rostlin – stavba a význam jednotlivých částí těla
vyšších rostlin
(kořen, stonek, list, květ, semeno, plod)
_ fyziologie rostlin – základní principy fotosyntézy, dýchání, růstu, rozmnožování
_ systém rostlin – poznávání a zařazování daných zástupců běžných druhů řas,
mechorostů,
kapraďorostů (plavuně, přesličky, kapradiny), nahosemenných a krytosemenných
rostlin
(jednoděložných a dvouděložných); jejich vývoj a využití hospodářsky významných
zástupců
_ význam rostlin a jejich ochrana
BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ
Očekávané výstupy
žák
_ porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí
funkci jednotlivých
orgánů
_ rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy,
zařazuje je do
hlavních taxonomických skupin
_ odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě,
na příkladech
objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí
_ zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného
chování ve
styku se živočichy
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
59
Učivo
_ stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla – živočišná buňka,
tkáně, orgány,
orgánové soustavy, organismy jednobuněčné a mnohobuněčné, rozmnožování
_ vývoj, vývin a systém živočichů – významní zástupci jednotlivých skupin
živočichů – prvoci,
bezobratlí (žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci, členovci), strunatci
(paryby, ryby,
obojživelníci, plazi, ptáci, savci)
_ rozšíření, význam a ochrana živočichů – hospodářsky a epidemiologicky významné
druhy,
péče o vybrané domácí živočichy, chov domestikovaných živočichů, živočišná
společenstva
_ projevy chování živočichů
BIOLOGIE ČLOVĚKA
Očekávané výstupy
žák
_ určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského
těla, vysvětlí
jejich vztahy
_ orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka
_ objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří
_ rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich
prevence
a léčby
_ aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla
Učivo
_ fylogeneze a ontogeneze člověka – rozmnožování člověka
_ anatomie a fyziologie – stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla,
orgány, orgánové
soustavy (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací a rozmnožovací,
řídící),
vyšší nervová činnost, hygiena duševní činnosti
_ nemoci, úrazy a prevence – příčiny, příznaky, praktické zásady a postupy
při léčení běžných
nemocí; závažná poranění a život ohrožující stavy
_ životní styl – pozitivní a negativní dopad na zdraví člověka
NEŽIVÁ PŘÍRODA
Očekávané výstupy
žák
_ objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života
_ rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s
použitím
určovacích pomůcek
_ rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického
oběhu
hornin i oběhu vody
_ porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní
typy a půdní
druhy v naší přírodě
_ rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků
_ uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení
života na
Zemi
Učivo
_ Země – vznik a stavba Země
_ nerosty a horniny – vznik, vlastnosti, kvalitativní třídění, praktický význam
a využití
zástupců, určování jejich vzorků; principy krystalografie
_ vnější a vnitřní geologické procesy – příčiny a důsledky
_ půdy – složení, vlastnosti a význam půdy pro výživu rostlin, její hospodářský
význam pro
společnost, nebezpečí a příklady její devastace, možnosti a příklady rekultivace
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
60
_ vývoj zemské kůry a organismů na Zemi – geologické změny, vznik života,
výskyt
typických organismů a jejich přizpůsobování prostředí
_ geologický vývoj a stavba území ČR – Český masiv, Karpaty
_ podnebí a počasí ve vztahu k životu
ZÁKLADY EKOLOGIE
Očekávané výstupy
žák
_ uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi
_ rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy
a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých
složek
ekosystému
_ vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech
a zhodnotí jejich
význam
_ uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a
příklady narušení
rovnováhy ekosystému
Učivo
_ organismy a prostředí – vzájemné vztahy mezi organismy, mezi organismy a
prostředím;
populace, společenstva, přirozené a umělé ekosystémy, potravní řetězce, rovnováha
v ekosystému
_ ochrana přírody a životního prostředí – globální problémy a jejich řešení,
chráněná území
PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY
Očekávané výstupy
žák
_ aplikuje praktické metody poznávání přírody
_ dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé
a neživé přírody
Učivo
_ praktické metody poznávání přírody – pozorování lupou a mikroskopem (případně
dalekohledem), zjednodušené určovací klíče a atlasy, založení herbáře a sbírek,
ukázky
odchytu některých živočichů, jednoduché rozčleňování rostlin a živočichů
_ významní biologové a jejich objevy
5.6.4 ZEMĚPIS (GEOGRAFIE)
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
GEOGRAFICKÉ INFORMACE, ZDROJE DAT, KARTOGRAFIE A TOPOGRAFIE
Očekávané výstupy
žák
_ organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných
kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších
informačních zdrojů
_ používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou
terminologii
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
61
_ přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře,
jejich určité
pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost,
rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině
_ vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální)
mapy
pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení
míst, objektů,
jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu
Učivo
_ komunikační geografický a kartografický jazyk – vybrané obecně používané
geografické, topografické a kartografické pojmy; základní topografické útvary:
důležité body,
výrazné liniové (čárové) útvary, plošné útvary a jejich kombinace: sítě, povrchy,
ohniska –
uzly; hlavní kartografické produkty: plán, mapa; jazyk mapy: symboly, smluvené
značky,
vysvětlivky; statistická data a jejich grafické vyjádření, tabulky; základní
informační
geografická média a zdroje dat
_ geografická kartografie a topografie – glóbus, měřítko glóbusu, zeměpisná
síť, poledníky
a rovnoběžky, zeměpisné souřadnice, určování zeměpisné polohy v zeměpisné
síti; měřítko
a obsah plánů a map, orientace plánů a map vzhledem ke světovým stranám; praktická
cvičení
a aplikace s dostupnými kartografickými produkty v tištěné i elektronické
podobě
PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ
Očekávané výstupy
žák
_ zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země
s ostatními
tělesy sluneční soustavy
_ prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů
Země na
život lidí a organismů
_ rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost
a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu
_ porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich
vliv na přírodu a na
lidskou společnost
Učivo
_ Země jako vesmírné těleso – tvar, velikost a pohyby Země, střídání dne a
noci, střídání
ročních období, světový čas, časová pásma, pásmový čas, datová hranice, smluvený
čas
_ krajinná sféra – přírodní sféra, společenská a hospodářská sféra, složky
a prvky přírodní sféry
_ systém přírodní sféry na planetární úrovni – geografické pásy, geografická
(šířková) pásma,
výškové stupně
_ systém přírodní sféry na regionální úrovni – přírodní oblasti
REGIONY SVĚTA
Očekávané výstupy
žák
_ rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení,
ohraničení
a lokalizaci regionů světa
_ lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených
kritérií,
srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny
_ porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské,
politické
a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých
světadílů,
oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států
_ zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou
nastat a co je
příčinou zásadních změn v nich
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
62
Učivo
_ světadíly, oceány, makroregiony světa – určující a porovnávací kritéria;
jejich přiměřená
charakteristika z hlediska přírodních a socioekonomických poměrů s důrazem
na vazby
a souvislosti (přírodní oblasti, podnebné oblasti, sídelní oblasti, jazykové
oblasti, náboženské
oblasti, kulturní oblasti)
_ modelové regiony světa – vybrané modelové přírodní, společenské, politické,
hospodářské
a environmentální problémy, možnosti jejich řešení
SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ
Očekávané výstupy
žák
_ posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její
rozložení,
strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech
mozaiku multikulturního světa
_ posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje
obecné základní
geografické znaky sídel
_ zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje
na
mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje
_ porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských
aktivit
_ porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných
a odlišných
znaků
_ lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické
změny a politické
problémy v konkrétních světových regionech
Učivo
_ obyvatelstvo světa – základní kvantitativní a kvalitativní geografické,
demografické
hospodářské a kulturní charakteristiky
_ globalizační společenské, politické a hospodářské procesy – aktuální společenské,
sídelní,
politické a hospodářské poměry současného světa, sídelní systémy, urbanizace,
suburbanizace
_ světové hospodářství – sektorová a odvětvová struktura, územní dělba práce,
ukazatelé
hospodářského rozvoje a životní úrovně
_ regionální společenské, politické a hospodářské útvary – porovnávací kritéria:
národní
a mnohonárodnostní státy, části států, správní oblasti, kraje, města, aglomerace;
hlavní
a periferní hospodářské oblasti světa; politická, bezpečnostní a hospodářská
seskupení
(integrace) států; geopolitické procesy, hlavní světová konfliktní ohniska
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Očekávané výstupy
žák
_ porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje
na
konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin
_ uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků,
prostorové
rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)
_ uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských
vlivů
na životní prostředí
Učivo
_ krajina – přírodní a společenské prostředí, typy krajin
_ vztah příroda a společnost – trvale udržitelný život a rozvoj, principy
a zásady ochrany
přírody a životního prostředí, chráněná území přírody, globální ekologické
a environmentální
problémy lidstva
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
63
ČESKÁ REPUBLIKA
Očekávané výstupy
žák
_ vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy
_ hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního
regionu,
možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším
územním
celkům
_ hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní
zdroje, lidský
a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu
_ lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a
periferní oblasti
z hlediska osídlení a hospodářských aktivit
_ uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních
a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států
Učivo
_ místní region – zeměpisná poloha, kritéria pro vymezení místního regionu,
vztahy k okolním
regionům, základní přírodní a socioekonomické charakteristiky s důrazem na
specifika regionu
důležitá pro jeho další rozvoj (potenciál x bariéry)
_ Česká republika – zeměpisná poloha, rozloha, členitost, přírodní poměry
a zdroje;
obyvatelstvo: základní geografické, demografické a hospodářské charakteristiky,
sídelní
poměry; rozmístění hospodářských aktivit, sektorová a odvětvová struktura
hospodářství;
transformační společenské, politické a hospodářské procesy a jejich územní
projevy a dopady;
hospodářské a politické postavení České republiky v Evropě a ve světě, zapojení
do
mezinárodní dělby práce a obchodu
_ regiony České republiky – územní jednotky státní správy a samosprávy, krajské
členění, kraj
místního regionu, přeshraniční spolupráce se sousedními státy v euroregionech
TERÉNNÍ GEOGRAFICKÁ VÝUKA, PRAXE A APLIKACE
Očekávané výstupy
žák
_ ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu
_ aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení
krajiny
_ uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě
Učivo
_ cvičení a pozorování v terénu místní krajiny, geografické exkurze – orientační
body, jevy,
pomůcky a přístroje; stanoviště, určování hlavních a vedlejších světových
stran, pohyb podle
mapy a azimutu, odhad vzdáleností a výšek objektů v terénu; jednoduché panoramatické
náčrtky krajiny, situační plány, schematické náčrtky pochodové osy, hodnocení
přírodních
jevů a ukazatelů
_ ochrana člověka při ohrožení zdraví a života – živelní pohromy; opatření,
chování a jednání
při nebezpečí živelních pohrom v modelových situacích
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
64
5.7 UMĚNÍ A KULTURA
Charakteristika vzdělávací oblasti
Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální
poznávání světa
a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu,
jako procesy i výsledky
duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti,
v níž dochází
k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou
součást
každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění,
jako proces specifického
poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě
a jeho vzájemné
provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.
Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování
s estetickým
účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického
cítění, tvořivosti,
vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému
i k okolnímu světu.
Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě
společných témat,
schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených
hodnot a přistupovat k nim
s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti
nonverbálního
vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta,
mimiky atp.
V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími
obory
Hudební výchova a Výtvarná výchova. Vzdělávací oblast lze rozšířit o doplňující
vzdělávací obor
Dramatická výchova, který je možno na úrovni školního vzdělávacího programu
realizovat formou
samostatného vyučovacího předmětu, projektu, kurzu apod. (viz kapitola 5.10)
Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností
s výrazovými
prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického
a literárního.
S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření.
Poznávají zákonitosti
tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým
zkušenostem chápat
a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.
S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání
na kulturu
a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující
umění a kulturu.
Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo,
film), tvorba multimediální
i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a
uplatňování
různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených
témat umožňují
projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a poznatků
překračujících rámec
jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření
i hlubšímu
porozumění uměleckému dílu.
Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně
pohybových
a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání
hudby a zpěvu a jejich
využívání jako svébytného prostředku komunikace. V etapě základního vzdělávání
se tyto hudební
činnosti stávají v rovině produkce, recepce a reflexe obsahovými doménami
hudební výchovy.
Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující
rozvíjejí ve
svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho
hudebnosti – jeho
hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi
– sluchovými,
rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými,
hudebně tvořivými
a poslechovými.
Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový
potenciál při
sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti
při souborové hře
a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém
doprovodu hudby
a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého
individuálního zájmu
a zaměření.
Obsahem Vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci
pěveckého
i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých
návyků.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
65
Obsahem Instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití
při hudební
reprodukci i produkci.
Obsahem Hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni
pomocí pohybu,
tance a gest.
Obsahem Poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby,
při níž žák
poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí
se hudbu analyzovat
a interpretovat.
Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou
nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý
přístup k práci s nimi při
tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální
zkušenosti žáka
a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky.
Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně
vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako
k prostředku, který se
podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.
V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech
– tvorbě,
vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní
vnímání, cítění, myšlení,
prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci
nabízí výtvarná výchova vizuálně
obrazné prostředky (dále jen prostředky) nejen tradiční a ověřené, ale i nově
vznikající v současném
výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčími činnostmi (rozvíjením smyslové
citlivosti,
uplatňováním subjektivity a ověřováním komunikačních účinků) založenými na
experimentování je
žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit
se na své odpovídající
úrovni do procesu tvorby a komunikace.
Obsahem Rozvíjení smyslové citlivosti jsou činnosti, které umožňují žákovi
rozvíjet schopnost
rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv
této zkušenosti na výběr
a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření.
Obsahem Uplatňování subjektivity jsou činnosti, které vedou žáka k uvědomování
si
a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně
obrazných vyjádření.
Obsahem Ověřování komunikačních účinků jsou činnosti, které umožňují žákovi
utváření
obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových
i neobvyklých možností
pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších
obrazových médií.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí tím,
že vede žáka k:
_ pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění
jako svébytného
prostředku komunikace
_ chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné
součásti lidské
existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně
jedinečné
vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování
projevů
a potřeb a k utváření hierarchie hodnot
_ spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání
uměleckých
hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu
k různorodým
kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám
různorodých
skupin, národů a národností
_ uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu
ke světu,
k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního
života
_ zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako
způsobu nalézání
a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném
světě
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
66
5.7.1 HUDEBNÍ VÝCHOVA
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
_ rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších
hudebních
forem
_ využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře
_ reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku,
směr
melodie
_ rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické
změny v proudu
znějící hudby
_ rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální,
instrumentální a vokálně instrumentální
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
či dvojhlase
v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti
_ realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou,
tancem,
doprovodnou hrou) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not
_ využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě
složitější
hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb
a písní
_ rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby
_ vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry
a dohry
a provádí elementární hudební improvizace
_ rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků,
upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny
_ ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních
schopností
a dovedností vytváří pohybové improvizace
Učivo
VOKÁLNÍ ČINNOSTI
_ pěvecký a mluvní projev – pěvecké dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení
a tvorba tónu,
dynamicky odlišený zpěv), hlasová hygiena, rozšiřování hlasového rozsahu
_ hudební rytmus – realizace písní ve 2/4, 3/4 a 4/4 taktu
_ dvojhlas a vícehlas – prodleva, kánon, lidový dvojhlas apod.
_ intonace, vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových
tóninách
(V., III. a I. stupeň, volné nástupy VIII. a spodního V. stupně apod.), hudební
hry (ozvěna,
otázka - odpověď apod.)
_ záznam vokální hudby – zachycení melodie písně pomocí jednoduchého grafického
vyjádření (např. linky), nota jako grafický znak pro tón, zápis rytmu jednoduché
písně, notový
zápis jako opora při realizaci písně
INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI
_ hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, témat, jednoduchých skladbiček
pomocí
jednoduchých hudebních nástrojů z Orffova instrumentáře, zobcových fléten,
keyboardů apod.
_ rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizace – tvorba předeher,
meziher a doher
s využitím tónového materiálu písně, hudební doprovod (akcentace těžké doby
v rytmickém
doprovodu, ostinato, prodleva), hudební hry (ozvěna, otázka – odpověď), jednodílná
písňová
forma (a – b)
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
67
_ záznam instrumentální melodie – čtení a zápis rytmického schématu jednoduchého
motivku
či tématu instrumentální skladby, využití notačních programů
HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI
_ taktování, pohybový doprovod znějící hudby – dvoudobý, třídobý a čtyřdobý
takt, taneční
hry se zpěvem, jednoduché lidové tance
_ pohybové vyjádření hudby a reakce na změny v proudu znějící hudby – pantomima
a pohybová improvizace s využitím tanečních kroků
_ orientace v prostoru – utváření pohybové paměti, reprodukce pohybů prováděných
při tanci
či pohybových hrách
POSLECHOVÉ ČINNOSTI
_ kvality tónů – délka, síla, barva, výška
_ vztahy mezi tóny – souzvuk, akord
_ hudební výrazové prostředky a hudební prvky s výrazným sémantickým nábojem
–
rytmus, melodie, harmonie, barva, kontrast a gradace, pohyb melodie (melodie
vzestupná
a sestupná), zvukomalba, metrické, rytmické, dynamické, harmonické změny v
hudebním
proudu
_ hudba vokální, instrumentální, vokálně instrumentální, lidský hlas a hudební
nástroj
_ hudební styly a žánry – hudba taneční, pochodová, ukolébavka apod.
_ hudební formy – malá písňová forma, velká písňová forma, rondo, variace
_ interpretace hudby – slovní vyjádření (jaká je to hudba a proč je taková)
2. stupeň
Očekávané výstupy
žák
_ využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách
_ uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu
v běžném
životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase
i vícehlase,
dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého
_ reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností
různé
motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí
jednoduché
hudební improvizace
_ realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby
různých stylů
a žánrů
_ rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně
pohybových
prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností
a pohybové
vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu
_ orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudebně výrazové prostředky
a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě
toho
přistupuje k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému celku
_ zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou
hudbu do
stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti
s dalšími
skladbami
_ vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
68
Učivo
VOKÁLNÍ ČINNOSTI
_ pěvecký a mluvní projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena,
hlasová
nedostatečnost a některé způsoby její nápravy, mutace, vícehlasý a jednohlasý
zpěv,
deklamace, techniky vokálního projevu (scat, falzet apod.), jejich individuální
využití při
zpěvu i při společných vokálně instrumentálních aktivitách
_ intonace a vokální improvizace – diatonické postupy v durových a mollových
tóninách,
improvizace jednoduchých hudebních forem
_ hudební rytmus – odhalování vzájemných souvislostí rytmu řeči a hudby, využívání
rytmických zákonitostí při vokálním projevu
_ orientace v notovém záznamu vokální skladby – notový zápis jako opora při
realizaci písně
či složitější vokální nebo vokálně instrumentální skladby
_ rozvoj hudebního sluchu a hudební představivosti – reprodukce tónů, převádění
melodií
z nezpěvné do zpěvné polohy, zachycování rytmu popřípadě i melodie zpívané
(hrané) písně
pomocí grafického (notového) záznamu
_ reflexe vokálního projevu – vlastní vokální projev a vokální projev ostatních,
hledání
možností nápravy hlasové nedostatečnosti (transpozice melodie, využití jiné
hudební činnosti)
INSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI
_ hra na hudební nástroje – nástrojová reprodukce melodií (motivků, témat,
písní,
jednoduchých skladeb), hra a tvorba doprovodů s využitím nástrojů Orffova
instrumentáře,
keyboardů a počítače, nástrojová improvizace (jednoduché hudební formy)
_ záznam hudby – noty, notační programy (např. Capella, Finale, Sibelius)
a další způsoby
záznamu hudby
_ vyjadřování hudebních i nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního
nástroje –
představy rytmické, melodické, tempové, dynamické, formální
_ tvorba doprovodů pro hudebně dramatické projevy
HUDEBNĚ POHYBOVÉ ČINNOSTI
_ pohybový doprovod znějící hudby – taktování, taneční kroky, vlastní pohybové
ztvárnění
_ pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla – pantomima,
improvizace
_ pohybové reakce na změny v proudu znějící hudby – tempové, dynamické, rytmickometrické,
harmonické
_ orientace v prostoru – rozvoj pohybové pamětí, reprodukce pohybů prováděných
při tanci či
pohybových hrách
POSLECHOVÉ ČINNOSTI
_ orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby – postihování hudebně
výrazových prostředků, významné sémantické prvky užité ve skladbě (zvukomalba,
dušemalba, pohyb melodie, pravidelnost a nepravidelnost hudební formy) a jejich
význam pro
pochopení hudebního díla
_ hudební dílo a její autor – hudební skladba v kontextu s jinými hudebními
i nehudebními
díly, dobou vzniku, životem autora, vlastními zkušenostmi (inspirace, epigonství,
kýč,
módnost a modernost, stylová provázanost)
_ hudební styly a žánry – chápání jejich funkcí vzhledem k životu jedince
i společnosti,
kulturním tradicím a zvykům
_ interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové
a stylové
zařazení apod.), vytváření vlastní soudů a preferencí
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
69
5.7.2 VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary,
objemy, barvy,
objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho
zkušeností, vjemů, zážitků
a představ
_ v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném
i prostorovém
uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace
_ vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně
obrazné vyjádření volí
vhodné prostředky
_ interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné
interpretace
porovnává se svojí dosavadní zkušeností
_ na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně
obrazných
vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření;
porovnává je
na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy
a jiné)
_ užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku:
v plošném vyjádření
linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup;
v prostorovém
vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model
_ při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení
vlastních životních
zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší
sociální vztahy
_ nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě
vztahu zrakového
vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové
tvorbě
_ osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci
vizuálně obrazného
vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí
a kombinuje
prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění)
_ porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k
nim jako ke zdroji
inspirace
_ nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných
vyjádření, která
samostatně vytvořil, vybral či upravil
Učivo
ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI
_ prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary, objemy, světlostní a
barevné kvality,
textury – jejich jednoduché vztahy (podobnost, kontrast, rytmus), jejich kombinace
a proměny
v ploše, objemu a prostoru
_ uspořádání objektů do celků – uspořádání na základě jejich výraznosti, velikosti
a vzájemného postavení ve statickém a dynamickém vyjádření
_ reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly -– vizuálně
obrazná
vyjádření podnětů hmatových, sluchových, pohybových, čichových, chuťových
a vyjádření
vizuálních podnětů prostředky vnímatelnými ostatními smysly
_ smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření – umělecká výtvarná tvorba,
fotografie, film,
tiskoviny, televize, elektronická média, reklama
UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY
_ prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních
zkušeností –
manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby
a kresby
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
70
_ typy vizuálně obrazných vyjádření – jejich rozlišení, výběr a uplatnění
– hračky, objekty,
ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics,
fotografie,
elektronický obraz, reklama
_ přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením – hledisko jejich vnímání (vizuální,
haptické,
statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, založené na smyslovém
vnímání)
OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ
_ osobní postoj v komunikaci – jeho utváření a zdůvodňování; odlišné interpretace
vizuálně
obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých) v rámci skupin, v
nichž se dítě
pohybuje; jejich porovnávání s vlastní interpretací
_ komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření – v komunikaci se spolužáky,
rodinnými
příslušníky a v rámci skupin, v nichž se žák pohybuje (ve škole i mimo školu);
vysvětlování
výsledků tvorby podle svých schopností a zaměření
_ proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu vlastních
vizuálně
obrazných vyjádření i děl výtvarného umění
2. stupeň
Očekávané výstupy
Žák
_ vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných
vyjádření a jejich
vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a
poznatků; variuje různé
vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků
_ užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností
získaných
ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie
_ užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k
tvorbě užívá některé
metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích – počítačová
grafika,
fotografie, video, animace
_ vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření; porovnává
a hodnotí jeho
účinky s účinky již existujících i běžně užívaných vizuálně obrazných vyjádření
_ rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku,
v rovině subjektivního
účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu
_ interpretuje umělecká vizuálně obrazná vyjádření současnosti i minulosti;
vychází při tom ze
svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků
_ porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného
vyjádření; vysvětluje
své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých
hodnotových
soudů
_ ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených
vizuálně
obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich
prezentaci
Učivo
ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI
_ prvky vizuálně obrazného vyjádření – linie, tvary, objemy, světlostní a
barevné kvality,
textury; vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu, prostoru a v časovém průběhu
(podobnost,
kontrast, rytmus, dynamické proměny, struktura), ve statickém i dynamickém
vizuálně
obrazném vyjádření
_ uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu
– vyjádření
vztahů, pohybu a proměn uvnitř a mezi objekty (lineární, světlostní, barevné,
plastické
a prostorové prostředky a prostředky vyjadřující časový průběh) ve statickém
i dynamické
vyjádření
_ reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly – vědomé vnímání
a uplatnění mimovizuálních podnětů při vlastní tvorbě; reflexe ostatních uměleckých
druhů
(hudebních, dramatických)
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
71
_ smyslové účinky vizuálně obrazných vyjádření – umělecká výtvarná tvorba,
fotografie, film,
tiskoviny, televize, elektronická média, reklama; výběr, kombinace a variace
ve vlastní tvorbě
UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY
_ prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních
zkušeností –
manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby
a kresby,
uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn;
výběr, uplatnění
a interpretace
_ typy vizuálně obrazných vyjádření – hračky, objekty, ilustrace textů, volná
malba, skulptura,
plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama,
vizualizované
dramatické akce, komunikační grafika; rozlišení, výběr a uplatnění pro vlastní
tvůrčí záměry
_ přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením – hledisko jejich vnímání (vizuální,
haptické,
statické, dynamické), hledisko jejich motivace (fantazijní, symbolická, založená
na smyslovém
vnímání, racionálně konstruktivní, expresivní); reflexe a vědomé uplatnění
při vlastních
tvůrčích činnostech
OVĚŘOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍCH ÚČINKŮ
_ osobní postoj v komunikaci – jeho utváření a zdůvodňování; důvody vzniku
odlišných
interpretací vizuálně obrazných vyjádření (samostatně vytvořených a přejatých),
kritéria jejich
porovnávání, jejich zdůvodňování
_ komunikační obsah vizuálně obrazných vyjádření – utváření a uplatnění komunikačního
obsahu; vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby s respektováním záměru autora;
prezentace
ve veřejném prostoru, mediální prezentace
_ proměny komunikačního obsahu – záměry tvorby a proměny obsahu vizuálně obrazných
vyjádření vlastních děl i děl výtvarného umění; historické, sociální a kulturní
souvislosti
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
72
5.8 ČLOVĚK A ZDRAVÍ
Charakteristika vzdělávací oblasti
Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody.
Je utvářeno
a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování,
kvalita mezilidských
vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví
základním předpokladem
pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se
poznávání a praktické
ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování
zdraví (poznatky,
činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat
a aplikovat ve svém životě.
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali
sami sebe jako
živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku
problémů spojených
s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím,
které ohrožuje zdraví
v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování
(rozhodování), které
vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti
za zdraví vlastní
i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot,
o postupné utváření
postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů
je v základním vzdělávání
nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících
zájem žáků o problematiku
zdraví.
Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické
dovednosti
a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto
je velmi důležité, aby
celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu
zdraví potřebují. Zpočátku
musí být vzdělávání silně ovlivněno kladným osobním příkladem učitele, jeho
všestrannou pomocí
a celkovou příznivou atmosférou ve škole. Později přistupuje důraz i na větší
samostatnost
a odpovědnost žáků v jednání, rozhodování a činnostech souvisejících se zdravím.
Takto chápané
vzdělávání je základem pro vytváření aktivních přístupů žáků k rozvoji i ochraně
zdraví.
Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem
žáků ve
vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta
i zdravotní tělesná
výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích
oblastí, které jej
obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy.
Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti
s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví
v propojení všech jeho
složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím
obsahem
bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci
si upevňují hygienické,
stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti
odmítat škodlivé látky,
předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných
situacích. Rozšiřují
a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě,
člověku i vztazích mezi
lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb
a životních perspektiv
dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu
i sociálnímu
rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s
průřezovým tématem
Osobnostní a sociální výchova.
Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků
v problematice
zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů,
na druhé straně
k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní
a sociální pohodu.
Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti
řízené a výběrové,
jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit
do denního režimu
pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro
optimální rozvoj
zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení,
pro podporu zdraví
a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním
vzdělávání
žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost
pak zpětně kvalitu
jeho prožitku umocňuje.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
73
Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového
nadání, které
předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité
je odhalování
zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách
pohybového učení –
v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se
nedílnou součástí tělesné
výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle
potřeby preventivně
využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům
se zdravotním
oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení.
Školám se současně doporučuje vyrovnávat pohybový deficit žáků III. (příp.
II.) zdravotní
skupiny a jejich potřebu korektivních cvičení zařazováním povinného či volitelného
předmětu, jehož
obsah vychází z tematického okruhu Zdravotní tělesná výchova (jako adekvátní
náhradu povinné
tělesné výchovy nebo jako rozšíření pohybové nabídky). Tato nabídka vychází
ze situace v moderní
společnosti, která v mnohém život usnadňuje, ale paradoxně tím vyvolává už
v dětském věku četná
zdravotní oslabení, která je nutné napravovat a korigovat (z nedostatku intenzivního
a vhodně
zaměřeného pohybu, z dlouhodobého setrvávání ve statických polohách, z nadměrného
příjmu potravy
v nevhodné skladbě, z nekvalitního ovzduší, z četných stresových situací,
nepříznivých sociálních
vztahů atd.). Základní vzdělávání tak reaguje na poznatky lékařů, že zdravotních
oslabení v celé
populaci přibývá a zdravotně oslabené dítě potřebuje větší množství spontánních
i cíleně zaměřených
pohybových aktivit než dítě zdravé. Účast ve zdravotní tělesné výchově vede
žáky k poznání
charakteru jejich zdravotního oslabení i míry a rozsahu omezení některých
činností. Současně
předkládá konkrétní způsoby ovlivňování zdravotních oslabení (speciální cvičení,
všestranně
zaměřené pohybové činnosti, relaxační techniky, plavání atd.) a jejich zařazování
do denního režimu
žáků.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí žáků
tím, že vede žáky k:
_ poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty
_ pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody
a k vnímání
radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a
atmosférou
příznivých vztahů
_ poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách
života na
způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na
kvalitě prostředí
_ získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví
prospět, i na to,
co zdraví ohrožuje a poškozuje
_ využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním
režimu,
k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví
v každé
životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní
ochranou zdraví
_ propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými
vztahy se
základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.
_ chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného
předpokladu
výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.
_ aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně
prospěšných
činností ve škole i v obci
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
74
5.8.1 VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
Očekávané výstupy
žák
_ respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní
komunikací
a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství
(v rodině,
komunitě)
_ vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního
a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné
prostředí)
z hlediska prospěšnosti zdraví
_ vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním
zdravím;
vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví
_ posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví
i zdraví
druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví
_ usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví
_ vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků,
rodiny
i v nejbližším okolí
_ dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních
nemocí
a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky
_ uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v
souvislosti
s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním
problémem
a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc
_ projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům
zdravého
životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci
školy a obce
_ samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální
dovednosti
k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím
_ optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně
se chová
k opačnému pohlaví
_ v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí
přijímá odpovědnost
za bezpečné sexuální chování
_ dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním
návykových
látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti
a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo
ni; v případě
potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým
_ vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv
vrstevníků,
médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci
a agresi
_ projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí,
při
mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
Učivo
VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ
_ vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství
a rodičovství
_ vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická
skupina, obec,
spolek
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE
_ dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny
_ sexuální dospívání a reprodukční zdraví – předčasná sexuální zkušenost;
těhotenství
a rodičovství mladistvých; poruchy pohlavní identity
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
75
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ
_ výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, vliv životních podmínek a
způsobu stravování
na zdraví; poruchy příjmu potravy
_ tělesná a duševní hygiena – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování,
význam
pohybu pro zdraví
_ režim dne
_ ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním
a úrazy
– bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy);
preventivní a lékařská péče; odpovědné chování v situacích úrazu a život ohrožujících
stavů
(úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě)
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE
_ stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky
k překonávání
únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti
_ civilizační choroby – zdravotní rizika, preventivní a lékařská péče
_ auto-destruktivní závislosti – zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových
látek,
patologického hráčství, práce s počítačem; návykové látky (bezpečnost v dopravě,
trestná
činnost, dopink ve sportu)
_ skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita
– šikana
a jiné projevy násilí; formy sexuálního zneužívání dětí; komunikace se službami
odborné
pomoci
_ bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, pohyb v rizikovém
prostředí, přítomnost v konfliktních a krizových situacích
_ dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve
škole, ochrana
zdraví při různých činnostech, bezpečnost v dopravě, znalost pravidel silničního
provozu
_ manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt
_ ochrana člověka za mimořádných událostí - živelní pohromy, terorismus
HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ
_ celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce,
základní lidské
potřeby a jejich hierarchie (Maslowova teorie)
_ podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality
prostředí
a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví
_ podpora zdraví v komunitě – programy podpory zdraví
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ
_ sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé
a vyrovnané
sebepojetí
_ seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe,
sebekontroly,
sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných
kroků
k jejich dosažení
_ psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání
pomoci při
problémech
_ mezilidské vztahy, komunikace a kooperace – respektování sebe sama i druhých,
přijímání
názoru druhého, empatie; chování podporující dobré vztahy, aktivní naslouchání,
dialog,
efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích
_ morální rozvoj – cvičení zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností;
dovednosti pro řešení problémů v mezilidských vztazích; pomáhající a prosociální
chování
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
76
5.8.2 TĚLESNÁ VÝCHOVA
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené
příležitosti
_ zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti
jednotlivce
nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení
_ spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích
_ uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech
ve známých
prostorech školy
_ reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně
zaměřené
činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své
zdatnosti
_ zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti
s jednostrannou
zátěží nebo vlastním svalovým oslabením
_ zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti;
vytváří
varianty osvojených pohybových her
_ uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí;
adekvátně
reaguje v situaci úrazu spolužáka
_ jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny
k vlastnímu
provedení pohybové činnosti
_ jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí
zjevné přestupky
proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech
opačné
pohlaví
_ užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí
podle
jednoduchého nákresu, popisu cvičení
_ zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy
_ změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky
_ orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních
akcích ve škole
i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace
Učivo
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ
_ význam pohybu pro zdraví – pohybový režim žáků, délka a intenzita pohybu
_ příprava organismu – příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži,
napínací
a protahovací cvičení
_ zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, správné zvedání zátěže;
průpravná,
kompenzační, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení a jejich praktické
využití
_ rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace
pohybu
_ hygiena při TV – hygiena pohybových činností a cvičebního prostředí, vhodné
oblečení
a obutí pro pohybové aktivity
_ bezpečnost při pohybových činnostech – organizace a bezpečnost cvičebního
prostoru,
bezpečnost v šatnách a umyvárnách, bezpečná příprava a ukládání nářadí, náčiní
a pomůcek,
první pomoc v podmínkách TV
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
77
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ
_ pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity; využití
hraček
a netradičního náčiní při cvičení; pohybová tvořivost
_ základy gymnastiky – průpravná cvičení, akrobacie, cvičení s náčiním a na
nářadí
odpovídající velikosti a hmotnosti
_ rytmické a kondiční formy cvičení pro děti – kondiční cvičení s hudbou nebo
rytmickým
doprovodem, základy estetického pohybu, vyjádření melodie a rytmu pohybem,
jednoduché
tance
_ průpravné úpoly – přetahy a přetlaky
_ základy atletiky – rychlý běh, motivovaný vytrvalý běh, skok do dálky nebo
do výšky, hod
míčkem
_ základy sportovních her – manipulace s míčem, pálkou či jiným herním náčiním
odpovídající
velikosti a hmotnosti, herní činnosti jednotlivce, spolupráce ve hře, průpravné
hry, utkání
podle zjednodušených pravidel minisportů
_ turistika a pobyt v přírodě – přesun do terénu a chování v dopravních prostředcích
při
přesunu, chůze v terénu, táboření, ochrana přírody
_ plavání – (základní plavecká výuka) hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí,
základní
plavecké dovednosti, jeden plavecký způsob (plavecká technika), prvky sebezáchrany
a dopomoci tonoucímu
_ lyžování, bruslení (podle podmínek školy) – hry na sněhu a na ledě, základní
techniky pohybu
na lyžích a bruslích
_ další pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ
_ komunikace v TV – základní tělocvičné názvosloví osvojovaných činností,
smluvené povely,
signály
_ organizace při TV – základní organizace prostoru a činností ve známém (běžném)
prostředí
_ zásady jednání a chování – fair play, olympijské ideály a symboly
_ pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností – her, závodů,
soutěží
_ měření a posuzování pohybových dovedností – měření výkonů, základní pohybové
testy
_ zdroje informací o pohybových činnostech
2. stupeň
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ
Očekávané výstupy
žák
_ aktivně vstupuje do organizace svého pohybového režimu, některé pohybové
činnosti
zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem
_ usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky zvolí vhodný rozvojový
program
_ samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní
činností –
zatěžovanými svaly
_ odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se sportovní etikou a zdravím;
upraví
pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištění ovzduší
_ uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť,
přírody,
silničního provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost
Učivo
_ význam pohybu pro zdraví – rekreační a výkonnostní sport, sport dívek a
chlapců
_ zdravotně orientovaná zdatnost – rozvoj ZOZ, kondiční programy, manipulace
se zatížením
_ prevence a korekce jednostranného zatížení a svalových dysbalancí – průpravná,
kompenzační, vyrovnávací, relaxační a jiná zdravotně zaměřená cvičení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
78
_ hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech – v nestandardním prostředí,
první pomoc
při TV a sportu v různém prostředí a klimatických podmínkách, improvizované
ošetření
poranění a odsun raněného
ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ÚROVEŇ POHYBOVÝCH DOVEDNOSTÍ
Očekávané výstupy
žák
_ zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti
a tvořivě je
aplikuje ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech
_ posoudí provedení osvojované pohybové činnosti, označí zjevné nedostatky
a jejich možné
příčiny
Učivo
_ pohybové hry – s různým zaměřením; netradiční pohybové hry a aktivity
_ gymnastika – akrobacie, přeskoky, cvičení s náčiním a na nářadí
_ estetické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem – základy
rytmické
gymnastiky, cvičení s náčiním; kondiční formy cvičení pro daný věk žáků; tance
_ úpoly – základy sebeobrany, základy aikidó, judó, karatedó
_ atletika – rychlý běh, vytrvalý běh na dráze a v terénu, základy překážkového
běhu, skok do
dálky nebo do výšky, hod míčkem nebo granátem, vrh koulí
_ sportovní hry (alespoň dvě hry podle výběru školy) – herní činnosti jednotlivce,
herní
kombinace, herní systémy, utkání podle pravidel žákovské kategorie
_ turistika a pobyt v přírodě – příprava turistické akce, přesun do terénu
a uplatňování pravidel
bezpečnosti silničního provozu v roli chodce a cyklisty, chůze se zátěží i
v mírně náročném
terénu, táboření, ochrana přírody, základy orientačního běhu, dokumentace
z turistické akce
_ plavání (podle podmínek školy – zdokonalovací plavecká výuka, pokud neproběhla
základní
plavecká výuka, musí předcházet adaptace na vodní prostředí a základní plavecké
dovednosti)
– další plavecké dovednosti, další plavecký způsob (plavecká technika), dovednosti
záchranného a branného plavání, prvky zdravotního plavání a plavecký sportů,
rozvoj plavecké
vytrvalosti
_ lyžování, snowboarding, bruslení (podle podmínek školy) – běžecké lyžování,
lyžařská
turistika, sjezdové lyžování nebo jízda na snowboardu, bezpečnost pohybu v
zimní horské
krajině, jízda na vleku; (další zimní sporty podle podmínek školy)
_ další (i netradiční) pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků)
ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ
Očekávané výstupy
žák
_ užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře
novin
a časopisů, uživatele internetu
_ naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření,
pomoc
handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní, ochranu přírody při sportu
_ dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí k úspěchu družstva
a dodržuje ji
_ rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z role hráče, rozhodčího,
diváka,
organizátora
_ sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony, eviduje je a vyhodnotí
_ zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje, závody, turistické akce
na úrovni
školy; spolurozhoduje osvojované hry a soutěže
_ zpracuje naměřená data a informace o pohybových aktivitách a podílí se na
jejich prezentaci
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
79
Učivo
_ komunikace v TV – tělocvičné názvosloví osvojovaných činností, smluvené
povely, signály,
gesta, značky, základy grafického zápisu pohybu, vzájemná komunikace a spolupráce
při
osvojovaných pohybových činnostech
_ organizace prostoru a pohybových činností – v nestandardních podmínkách;
sportovní
výstroj a výzbroj – výběr, ošetřování
_ historie a současnost sportu – významné soutěže a sportovci, olympismus
– olympijská
charta
_ pravidla osvojovaných pohybových činností – her, závodů, soutěží
_ zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech
_ měření výkonů a posuzování pohybových dovedností – měření, evidence, vyhodnocování
ZDRAVOTNÍ TĚLESNÁ VÝCHOVA (prvky ZdrTV jsou využívány v povinné TV; ZdrTV
jako
ucelený systém je nabízena žákům III. (II.) zdravotní skupiny v samostatných
vyučovacích hodinách –
viz charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a zdraví a poznámky k rámcovému
učebnímu plánu)
1. stupeň
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ uplatňuje správné způsoby držení těla v různých polohách a pracovních činnostech;
zaujímá
správné základní cvičební polohy
_ zvládá jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ zařazuje pravidelně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení
související
s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování
_ zvládá základní techniku speciálních cvičení; koriguje techniku cvičení
podle obrazu
v zrcadle, podle pokynů učitele
_ upozorní samostatně na činnosti (prostředí), které jsou v rozporu s jeho
oslabením
Učivo
ČINNOSTI A INFORMACE PODPORUJÍCÍ KOREKCE ZDRAVOTNÍCH OSLABENÍ
_ zdravotní oslabení – konkrétní zdravotní oslabení žáka, prevence, pohybový
režim, vhodné
oblečení a obutí pro ZdrTV, zásady správného držení těla, dechová cvičení,
vnímání pocitů při
cvičení, nevhodná cvičení a činnosti (kontraindikace zdravotních oslabení)
SPECIÁLNÍ CVIČENÍ
_ základy speciálních cvičení – základní cvičební polohy, základní technika
cvičení, soubor
speciálních cvičení pro samostatné cvičení
Vzhledem k ucelenému systému speciálních cvičení, který je shodný pro 1. i
2. stupeň, je formulováno
učivo tohoto tématu jen na 2. stupni s předpokladem využití v celém základním
vzdělávání.
VŠEOBECNĚ ROZVÍJEJÍCÍ POHYBOVÉ ČINNOSTI
_ pohybové činnosti v návaznosti na obsah TV – s přihlédnutím ke konkrétnímu
druhu
a stupni oslabení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
80
2. stupeň
Očekávané výstupy
žák
_ uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při korekci zdravotních
oslabení
_ zařazuje pravidelně a samostatně do svého pohybového režimu speciální vyrovnávací
cvičení
související s vlastním oslabením, usiluje o jejich optimální provedení
_ aktivně se vyhýbá činnostem, které jsou kontraindikací zdravotního oslabení
Učivo
ČINNOSTI A INFORMACE PODPORUJÍCÍ KOREKCE ZDRAVOTNÍCH OSLABENÍ
_ základní druhy oslabení jejich příčiny a možné důsledky – základní pojmy
osvojovaných
činností, prevence a korekce oslabení, denní režim z pohledu zdravotního oslabení,
soustředění
na cvičení, vědomá kontrola cvičení, nevhodná cvičení a činnosti (kontraindikace
zdravotních
oslabení)
SPECIÁLNÍ CVIČENÍ
_ oslabení podpůrně pohybového systému (A) – poruchy funkce svalových skupin
(A1);
poruchy páteře – odchylky předozadního zakřivení (A2) a vybočení páteře do
stran (A3);
poruchy stavby dolních končetin (A4): lokální a celková relaxace; správné
držení hlavy,
pletence ramenního, pánve, kolen; protažení prsních a bederních svalů, zadní
strany stehen
a ohybačů kyčle; posilování šíjového, mezilopatkového, břišního, hýžďového,
stehenního
a lýtkového svalstva, vzpřimovačů trupu; zvýšení kloubní pohyblivosti a rozsahu
pohybu;
uvolňování páteře; rotační cvičení; správný dýchací stereotyp
_ oslabení vnitřních orgánů (B) – oslabení oběhového a dýchacího systému (B1);
oslabení
endokrinního systému (B2); obezita (B3); ostatní oslabení vnitřních orgánů
(B4): (kromě
cvičení ze skupiny A) rozvoj hlavních a pomocných dýchacích svalů; hrudní
a brániční
dýchání při zvýšené zátěži; adaptace na zvýšenou zátěž; cvičení koordinace
a rovnováhy
_ oslabení smyslových a nervových funkcí (C) – oslabení zraku (C1); oslabení
sluchu (C2);
neuropsychická oslabení (C3): (kromě cvičení ze skupiny A) adaptace srdečně-cévního
a dýchacího systému; koordinace pohybu; rovnovážné polohy; rozvoj sluchového,
zrakového
a taktilního vnímání rytmu; cvičení s hudebním doprovodem; orientace v prostoru;
zraková
lokalizace, rychlost zrakového vnímání
VŠESTRANNÉ ROZVÍJEJÍCÍ POHYBOVÉ ČINNOSTI
_ pohybové činnosti v návaznosti na vzdělávací obsah TV – s přihlédnutím ke
konkrétnímu
druhu a stupni oslabení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
81
5.9 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
Charakteristika vzdělávací oblasti
Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a
technologií, vede
žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské
činnosti a přispívá
k vytváření životní a profesní orientace žáků.
Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních
situací,
v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou
v jejich rozmanitých
podobách a širších souvislostech.
Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní
dovednosti
a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou
pro uplatnění člověka
v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích
oblastí a je jejich určitou
protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1.
stupni na čtyři
tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské
práce, Příprava
pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických
okruhů Práce
s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství,
Provoz a údržba
domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních
technologií, Svět
práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž školy vybírají podle
svých podmínek
a pedagogických záměrů, kromě povinného tematického okruhu Svět práce, minimálně
další dva
tematické okruhy. Vybrané tematické okruhy je nutné realizovat v plném rozsahu.
Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník. Je povinný pro všechny
žáky v plném
rozsahu a lze jej zařadit již od 7. ročníku.
Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je
určen všem žákům
(tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými materiály
a osvojují si základní
pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní
činnost samostatně
i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování
zásad bezpečnosti
a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém,
který žákům poskytuje
důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování
o dalším
profesním zaměření. Proto je vhodné zařazovat do vzdělávání žáků co největší
počet tematických
okruhů.
Cílové zaměření vzdělávací oblasti
Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových
kompetencí žáků
tím, že vede žáky k:
_ pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných
výsledků práce
_ osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních
oblastí,
k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek
při práci
i v běžném životě
_ vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti
a vlastních
nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního
výsledku
_ poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena
s pracovní
činností člověka
_ autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře,
k novému
postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí
_ chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci
a k rozvíjení
podnikatelského myšlení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
82
_ orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce
a osvojení
potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu
vlastního
profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci
5.9.1 ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních
materiálů
_ pracuje podle slovního návodu a předlohy
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti
různé
výrobky z daného materiálu
_ využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic
_ volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu
_ udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti
práce;
poskytne první pomoc při úrazu
Učivo
_ vlastnosti materiálu (přírodniny, modelovací hmota, papír a karton, textil,
drát, fólie aj.)
_ pracovní pomůcky a nástroje – funkce a využití
_ jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce
_ lidové zvyky, tradice, řemesla
KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž
_ pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu
_ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu
Učivo
_ stavebnice (plošné, prostorové, konstrukční), sestavování modelů
_ práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem
PĚSTITELSKÉ PRÁCE
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování
_ pečuje o nenáročné rostliny
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
83
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy
a pozorování
_ ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny
_ volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní
_ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu
Učivo
_ základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování, výživa
rostlin, osivo
_ pěstování rostlin ze semen v místnosti, na zahradě (okrasné rostliny, léčivky,
koření, zelenina
aj.)
_ pěstování pokojových rostlin
_ rostliny jedovaté, rostliny jako drogy, alergie
PŘÍPRAVA POKRMŮ
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ připraví tabuli pro jednoduché stolování
_ chová se vhodně při stolování
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ orientuje se v základním vybavení kuchyně
_ připraví samostatně jednoduchý pokrm
_ dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování
_ udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti
práce;
poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni
Učivo
_ základní vybavení kuchyně
_ výběr, nákup a skladování potravin
_ jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování
_ technika v kuchyni – historie a význam
2. stupeň
PRÁCE S TECHNICKÝMI MATERIÁLY
Očekávané výstupy
žák
_ provádí jednoduché práce s technickými materiály a dodržuje technologickou
kázeň
_ řeší jednoduché technické úkoly s vhodným výběrem materiálů, pracovních
nástrojů
a nářadí
_ organizuje a plánuje svoji pracovní činnost
_ užívá technickou dokumentaci, připraví si vlastní jednoduchý náčrt výrobku
_ dodržuje obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti
a ochrany při
práci s nástroji a nářadím; poskytne první pomoc při úrazu
Učivo
_ vlastnosti materiálu, užití v praxi (dřevo, kov, plasty, kompozity)
_ pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční opracování
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
84
_ jednoduché pracovní operace a postupy
_ organizace práce, důležité technologické postupy
_ technické náčrty a výkresy, technické informace, návody
_ úloha techniky v životě člověka, zneužití techniky, technika a životní prostředí,
technika
a volný čas, tradice a řemesla
DESIGN A KONSTRUOVÁNÍ
Očekávané výstupy
žák
_ sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model
_ navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich
funkčnost,
nosnost, stabilitu aj.
_ provádí montáž, demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení
_ dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy; poskytne
první pomoc
při úrazu
Učivo
_ stavebnice (konstrukční, elektrotechnické, elektronické), sestavování modelů,
tvorba
konstrukčních prvků, montáž a demontáž
_ návod, předloha, náčrt, plán, schéma, jednoduchý program
PĚSTITELSKÉ PRÁCE, CHOVATELSTVÍ
Očekávané výstupy
žák
_ volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin
_ pěstuje a využívá květiny pro výzdobu
_ používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu
_ prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu
se zvířaty
_ dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne
první pomoc
při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty
Učivo
_ základní podmínky pro pěstování – půda a její zpracování, výživa rostlin,
ochrana rostlin
a půdy
_ zelenina – osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování; pěstování
vybraných druhů
zeleniny
_ okrasné rostliny – základy ošetřování pokojových květin, pěstování vybraných
okrasných
dřevin a květin; květina v exteriéru a interiéru (hydroponie, bonsaje), řez,
jednoduchá vazba,
úprava květin
_ ovocné rostliny – druhy ovocných rostlin, způsob pěstování, uskladnění a
zpracování
_ léčivé rostliny, koření – pěstování vybrané rostliny; rostliny a zdraví
člověka; léčivé účinky
rostlin, rostliny jedovaté; rostliny jako drogy a jejich zneužívání; alergie
_ chovatelství – chov zvířat v domácnosti, podmínky chovu, hygiena a bezpečnost
chovu;
kontakt se známými a neznámými zvířaty
PROVOZ A ÚDRŽBA DOMÁCNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví
_ ovládá jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti
a orientuje se
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
85
v návodech k obsluze běžných domácích spotřebičů
_ správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením včetně údržby
??provádí
drobnou domácí údržbu
_ dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy a poskytne
první pomoc při
úrazu, včetně úrazu elektrickým proudem
Učivo
_ finance, provoz a údržba domácnosti – rozpočet, příjmy, výdaje, platby,
úspory; hotovostní
a bezhotovostní platební styk, ekonomika domácnosti; údržba oděvů a textilií,
úklid
domácnosti, postupy, prostředky a jejich dopad na životní prostředí, odpad
a jeho ekologická
likvidace; spotřebiče v domácnosti
_ elektrotechnika v domácnosti – elektrická instalace, elektrické spotřebiče,
elektronika,
sdělovací technika, funkce, ovládání a užití, ochrana, údržba, bezpečnost
a ekonomika
provozu, nebezpečí úrazu elektrickým proudem
PŘÍPRAVA POKRMŮ
Očekávané výstupy
žák
_ používá základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhuje základní spotřebiče
_ připraví jednoduché pokrmy v souladu se zásadami zdravé výživy
_ dodržuje základní principy stolování, společenského chování a obsluhy u
stolu ve společnosti
_ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazech
v kuchyni
Učivo
_ kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena
provozu
_ potraviny – výběr, nákup, skladování, skupiny potravin, sestavování jídelníčku
_ příprava pokrmů – úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy,
základní
postupy při přípravě pokrmů a nápojů
_ úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu,
slavnostní
stolování v rodině, zdobné prvky a květiny na stole
Učivo
_ základní laboratorní postupy a metody
_ základní laboratorní přístroje, zařízení a pomůcky
PRÁCE S LABORATORNÍ TECHNIKOU
Očekávané výstupy
žák
_ vybere a prakticky využívá vhodné pracovní postupy, přístroje, zařízení
a pomůcky pro
konání konkrétních pozorování, měření a experimentů
_ zpracuje protokol o cíli, průběhu a výsledcích své experimentální práce
a zformuluje v něm
závěry, k nimž dospěl
_ vyhledá v dostupných informačních zdrojích všechny podklady, jež mu co nejlépe
pomohou
provést danou experimentální práci
_ dodržuje pravidla bezpečné práce a ochrany životního prostředí při experimentální
práci
_ poskytne první pomoc při úrazu v laboratoři
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
86
VYUŽITÍ DIGITÁLNÍCH TECHNOLOGIÍ
Očekávané výstupy
žák
_ ovládá základní funkce digitální techniky; diagnostikuje a odstraňuje základní
problémy při
provozu digitální techniky
_ propojuje vzájemně jednotlivá digitální zařízení
_ pracuje uživatelským způsobem s mobilními technologiemi – cestování, obchod,
vzdělávání,
zábava
_ ošetřuje digitální techniku a chrání ji před poškozením
_ dodržuje základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při práci
s digitální
technikou a poskytne první pomoc při úrazu
Učivo
_ digitální technika – počítač a periferní zařízení, digitální fotoaparát,
videokamera, PDA, CD
a DVD přehrávače, e-Kniha, mobilní telefony
_ digitální technologie – bezdrátové technologie (USB, Bluetooth, WIFI, GPRS,
GMS, norma
IEEE 802.11b), navigační technologie, konvergence technologií, multiplexování
_ počítačové programy pro zpracovávání hlasových a grafických informací –
úpravy,
archivace, střih; operační systémy, vzájemná komunikace zařízení (synchronizace
PDA s PC)
_ mobilní služby – operátoři, tarify
SVĚT PRÁCE (závazný pro 8. a 9. ročník s možností realizace od 7. ročníku)
Očekávané výstupy
žák
_ orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí
_ posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní
přípravy
_ využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání
_ prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu
na trh práce
Učivo
_ trh práce – povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, pracovních
objektů,
charakter a druhy pracovních činností; požadavky kvalifikační, zdravotní a
osobnostní; rovnost
příležitostí na trhu práce
_ volba profesní orientace – základní principy??sebepoznávání: osobní zájmy
a cíle, tělesný
a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na
volbu profesní
orientace??informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi
a využívání poradenských služeb
_ možnosti vzdělávání – náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení,
informace
a poradenské služby
_ zaměstnání – pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání,
psaní
životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce??práva
a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů
_ podnikání – druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné
a soukromé
podnikání
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
87
5.10 DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBORY
Do RVP ZV se zařazují Doplňující vzdělávací obory, které nejsou povinnou součástí
základního
vzdělávání, jeho vzdělávací obsah pouze doplňují a rozšiřují. Doplňující vzdělávací
obory je možné
využít pro všechny nebo jen pro některé žáky jako povinný nebo povinně volitelný
vzdělávací obsah.
5.10.1 DALŠÍ CIZÍ JAZYK
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
2. stupeň
RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené
ze známé slovní
zásoby
_ rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým
větám
_ rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
_ rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci
a odpověď na
otázku
_ používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník
PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních
situacích,
vyplní základní údaje do formulářů
_ reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a
jednoduché
konverzace
_ napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních
gramatických
struktur a vět
INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
Očekávané výstupy
žák
_ zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím
běžných
výrazů, poskytne požadované informace
Učivo
_ základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích – pozdrav,
poděkování,
představování
_ jednoduchá sdělení – adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva,
žádost
_ tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný čas a zájmová činnost, oblékání,
nákupy,
příroda a počasí, tradice a zvyky, svátky, důležité zeměpisné údaje
_ slovní zásoba a tvoření slov – synonyma, antonyma, význam slov v kontextu
_ základní gramatické struktury a typy vět, základy lexikálního principu pravopisu
slov –
věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
88
5.10.2 DRAMATICKÁ VÝCHOVA
Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. stupeň
Očekávané výstupy – 1. období
žák
_ zvládá základy správného tvoření dechu, hlasu, artikulace a správného držení
těla; dokáže
hlasem a pohybem vyjadřovat základní emoce a rozpoznávat je v chování druhých
_ rozlišuje herní a reálnou situaci; přijímá pravidla hry; vstupuje do jednoduchých
rolí
a přirozeně v nich jedná
_ zkoumá témata a konflikty na základě vlastního jednání
_ spolupracuje ve skupině na tvorbě jevištní situace; prezentuje ji před spolužáky;
sleduje
prezentace ostatních
_ reflektuje s pomocí učitele svůj zážitek z dramatického díla (divadelního,
filmového,
televizního, rozhlasového)
Očekávané výstupy – 2. období
žák
_ propojuje somatické dovednosti a kombinuje je za účelem vyjádření vnitřních
stavů a emocí
vlastních i určité postavy
_ pracuje s pravidly hry a jejich variacemi; dokáže vstoupit do role a v herní
situaci přirozeně
a přesvědčivě jednat
_ rozpoznává témata a konflikty v situacích a příbězích; nahlíží na ně z pozic
různých postav;
zabývá se důsledky jednání postav
_ pracuje ve skupině na vytvoření menšího inscenačního tvaru a využívá přitom
různých
výrazových prostředků
_ prezentuje inscenační tvar před spolužáky a na základě sebereflexe a reflexe
spolužáků
a učitele na něm dále pracuje, sleduje a hodnotí prezentace svých spolužáků
_ reflektuje svůj zážitek z dramatického díla; rozlišuje na základě vlastních
zkušeností
základní divadelní druhy
Učivo
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY DRAMATICKÉHO JEDNÁNÍ
_ psychosomatické dovednosti – práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení
těla, verbální
a neverbální komunikace
_ herní dovednosti – vstup do role, jevištní postava
_ sociálně komunikační dovednosti – spolupráce, komunikace v běžných životních
situacích,
v herních situacích a v situacích skupinové inscenační tvorby, prezentace,
reflexe a hodnocení
PROCES DRAMATICKÉ A INSCENAČNÍ TVORBY
_ náměty a témata v dramatických situacích – jejich nalézání a vyjadřování
_ typová postava – směřování k její hlubší charakteristice; činoherní i loutkářské
prostředky
_ dramatická situace, příběh – řazení situací v časové následnosti
_ inscenační prostředky a postupy – jevištní tvar na základě improvizované
situace
a minipříběhu; přednes
_ komunikace s divákem – prezentace, sebereflexe
RECEPCE A REFLEXE DRAMATICKÉHO UMĚNÍ
_ základní stavební prvky dramatu – situace, postava, konflikt
_ současná dramatická umění a média – divadelní, filmová, televizní, rozhlasová
a multimediální tvorba
_ základní divadelní druhy – činohra, zpěvohra, loutkové divadlo, pohybové
a taneční divadlo
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
89
2. stupeň
Očekávané výstupy
žák
_ uplatňuje kultivovaný mluvený a pohybový projev, dodržuje základy hlasové
hygieny
a správného držení těla
_ propojuje somatické dovednosti při verbálním a neverbálním vyjádření, na
příkladech doloží
souvislosti mezi prožitkem a jednáním u sebe i druhých
_ rozvíjí, variuje a opakuje herní situace (samostatně, s partnerem, ve skupině),
přijímá herní
pravidla a tvořivě je rozvíjí
_ prozkoumává témata z více úhlů pohledu a pojmenovává hlavní téma a konflikt;
uvědomuje
si analogie mezi fiktivní situací a realitou
_ přistupuje k dramatické a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu
procesu, ve
kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu
a prezentaci
jejího výsledku
_ rozpozná ve vlastní dramatické práci i v dramatickém díle základní prvky
dramatu; pozná
základní divadelní druhy a dramatické žánry a jejich hlavní znaky; kriticky
hodnotí
dramatická díla i současnou mediální tvorbu
Učivo
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY DRAMATICKÉHO JEDNÁNÍ
_ psychosomatické dovednosti – práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení
těla, verbální
a neverbální komunikace
_ herní dovednosti – vstup do role, jevištní postava; strukturace herní a
jevištní situace
_ sociálně komunikační dovednosti – komunikace v běžných životních situacích,
v herních
situacích a v situacích skupinové inscenační tvorby, prezentace, reflexe a
hodnocení,
spolupráce, organizace tvůrčí skupinové práce
PROCES DRAMATICKÉ A INSCENAČNÍ TVORBY
_ náměty a témata v dramatických situacích – jejich nalézání a vyjadřování
_ práce na postavě – charakter, motivace, vztahy
_ konflikt jako základ dramatické situace – řešení konfliktu jednáním postav
_ dramatická situace, příběh – řazení situací v časové a příčinné následnosti,
dramatizace
literární předlohy
_ inscenační tvorba – dramaturgie, režie, herecká práce, scénografie, scénická
hudba a zvuk
_ komunikace s divákem – prezentace, sebereflexe
RECEPCE A REFLEXE DRAMATICKÉHO UMĚNÍ
_ základní stavební prvky dramatu – situace, postava, konflikt, téma, vrchol,
gradace
_ základní dramatické žánry – komedie, tragedie, drama
_ základní divadelní druhy – činohra, loutkové divadlo, opera, opereta, muzikál,
balet,
pantomima
_ současná dramatická umění a média – divadelní, filmová, televizní, rozhlasová
a multimediální tvorba
_ vybrané etapy a typy světového a českého divadla
_ výrazné osobnosti české a světové dramatické tvorby
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
90
6 Průřezová témata
Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného
světa
a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým
formativním
prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění
žáků i pro jejich
vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti
postojů a hodnot.
Všechna průřezová témata mají jednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku
průřezového
tématu, v níž je zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu v základním
vzdělávání. Dále je
vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji
osobnosti žáka jak
v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, tak v oblasti postojů a hodnot.
Obsah průřezových témat
doporučený pro základní vzdělávání je rozpracován do tematických okruhů (v
textu tučným
písmem). Každý tematický okruh obsahuje nabídku témat (činností, námětů).
Výběr témat a způsob
jejich zpracování v učebních osnovách je v kompetenci školy.
Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi
a umožňují
propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání
žáků a pozitivně
ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci dostávají
možnost utvářet si
integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností.
Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Škola musí
do vzdělávání na
1. stupni i na 2. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV10.
Všechna průřezová
témata však nemusí být zastoupena v každém ročníku. V průběhu základního vzdělávání
je povinností
školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových
témat, jejich
rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP. Průřezová témata je možné využít
jako integrativní součást
vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě samostatných předmětů,
projektů,
seminářů, kurzů apod.
Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím
obsahem
konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných
ve škole i mimo
školu.
V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata:
_ Osobnostní a sociální výchova
_ Výchova demokratického občana
_ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
_ Multikulturní výchova
_ Environmentální výchova
_ Mediální výchova
6.1 OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje
formativní
prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití
v běžném životě.
10 Šestiletá gymnázia musí do vzdělávacího obsahu zařadit celé průřezové téma
Výchova demokratického občana
z RVP ZV, které není obsaženo v RVP GV, a všechna průřezová témata z RVP GV.
Ostatní průřezová témata
z RVP ZV mohou zařadit, pokud to považují za účelné vzhledem k výchovným a
vzdělávacím záměrům školy.
Osmiletá gymnázia musí na nižším stupni zařadit do vzdělávacího obsahu všechna
průřezová témata RVP ZV. Z toho
průřezové téma Výchova demokratického občana musí zařadit celé, z ostatních
průřezových témat RVP ZV musí škola
zařadit alespoň některé tematické okruhy tak, aby žáky připravila na realizaci
tematických okruhů průřezových témat
obsažených v RVP GV.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
91
Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem
je pomáhat každému
žákovi utvářet praktické životní dovednosti.
Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává
se jím konkrétní
žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního
života. Jejím smyslem je
pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené
na dobrých vztazích
k sobě samému i k dalším lidem a světu.
Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková
komunikace je
založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje
na každodenní verbální
komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje
vztah mezi verbální
a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o sociální
dovednosti.
Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět lze naplňovat prostřednictvím témat směřujících
k sebepoznání,
zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví – psychohygieně,
komunikaci,
mezilidským vztahům. Úzká je vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost,
a to k Výchově
k občanství a k jejím částem "Člověk ve společnosti", "Člověk
jako jedinec". Konkrétně k tématům
"lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití" (Člověk
ve společnosti) a "podobnost
a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj" (Člověk jako jedinec).
Všechna tato témata jsou
v Osobnostní a sociální výchově vnímána jako samostatná. Osobnostní a sociální
výchova klade důraz
na získávání praktickým dovedností spjatých s uvedenými tématy. Vazba ke vzdělávací
oblasti
Člověk a příroda se týká evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace
a seberegulujícího
jednání jako základního ekologického principu. Nabízí též možnosti rozvoje
emocionálních vztahů,
osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí.
Vazba na vzdělávací
oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření na rozvoj smyslového
vnímání,
kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična – jako např. estetiky
chování a mezilidských
vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa. V
osobnostní a sociální
výchově lze účinně využít různých postupů dramatické výchovy. Doplňující vzdělávací
obor
Dramatická výchova užívá jako základní metody nástroje dramatické a inscenační
tvorby, osobnostní
a sociální výchova vedle toho užívá i tréninkové postupy sociálně psychologické
povahy, které nemají
divadelní podstatu. Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné
v tématech
reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování
v běžných
i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání
dovedností
vztahujících se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž přispívá
k realizaci vzdělávací
oblasti Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících
se spolupráce
a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
_ vede k porozumění sobě samému a druhým
_ napomáhá k zvládání vlastního chování
_ přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni
_ rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti
_ utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci
_ umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací
(např. konfliktů)
_ formuje studijní dovednosti
_ podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
_ pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k
druhým
_ vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci
_ vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů
_ přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování
_ napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů
chování
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
92
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí,
které jsou zaměřeny
na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné
zařazovat do výuky ta témata,
která reflektují aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné domluvy
s nimi. Všechna
uvedená témata se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení,
modelových situací
a příslušných diskusí.
Vzhledem k tomu, že se jedná o živá setkání dotýkající se osobní existence,
je třeba počítat
s tím, že na různé věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání
témat či technik,
ostych, případně, že některé hry tzv. "nevyjdou". Právě tyto okamžiky
však bývají v Osobnostní
a sociální výchově velmi užitečné, neboť nabízejí příležitost k přemýšlení
o tom, co se děje.
Osobnostní rozvoj
_ Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění;
cvičení
dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium
_ Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj
informací o mně;
moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a
co ne; jak se
promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy
k druhým
lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí
_ Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace
vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování
učení a studia;
stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení
_ Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k
sobě samému;
sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá
organizace času;
dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace,
efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích
_ Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů,
originality,
schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat"
nápady do reality), tvořivost
v mezilidských vztazích
Sociální rozvoj
_ Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti
vůči odlišnostem
a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí
_ Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy,
empatie a pohled
na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ
vztahů;
vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako
sociální skupiny)
_ Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného
člověkem, řeč
lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání;
dovednosti pro
sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním
sdělování);
specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“);
dialog
(vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých
situacích
(informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů,
vyjednávání,
vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti
komunikační
obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda,
lež a předstírání
v komunikaci
_ Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace
v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu,
dovednost
navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení
apod.); rozvoj
sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení
konfliktů,
podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních
a sociálních
dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
93
Morální rozvoj
_ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů
a rozhodování
z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských
vztazích, zvládání
učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci
_ Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a
hodnot a jejich
projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost,
spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk
neočekává
protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního
dne
6.2 VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní
charakter.
V obecné rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance
a odpovědnosti, v konkrétní
rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností
a porozumění
demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů
a problémů.
Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti.
Ta
vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech
otevřené, demokratické
a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit
problémy se zachováním
své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím
svých práv
a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace
a demokratických
způsobů řešení.
Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických
okruhů, ale
i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty
vzdělávání
založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou
atmosféru třídy,
sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování
svých názorů
v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství,
komunity.
Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam dodržování pravidel, eventuálně
v zájmu
spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité
se o udržování
demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii či naopak k despotismu
je neustále
přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení.
Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na
vzdělávací
oblast Člověk a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a
demokratického
rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na
participaci jednotlivců -
občanů na společenském a politickém životě demokratické společnosti. Ve vzdělávací
oblasti Člověk
a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na vztah k domovu a vlasti.
Průřezové téma má vazbu i na ostatní vzdělávací oblasti, zejména pak na ty,
v nichž se
tematizuje vztah k sobě samému i ostatním lidem, k okolnímu prostředí, k normám
i hodnotám.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
_ vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod
_ vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti
_ umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti
za tato
rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků
_ rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické
a prezentační
schopnosti a dovednosti
_ prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování
_ vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
94
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
_ vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě
_ vychovává k úctě k zákonu
_ rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku
_ učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti
_ přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance
a odpovědnost
_ rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů
_ motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším
_ umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy
z různých úhlů
pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze)
_ vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností
_ vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení
demokratických
vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích
dospělých občanů –
v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet
z reálných životních situací
a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti
žáků.
_ Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a
demokratického
společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby
uplatňování
demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního
zapojení
žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace
žáků na
životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi
v obci
_ Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti
(jeho práva
a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své
postoje a činy,
angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv
a svobod, práva
a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy
a hodnoty
demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost);
principy
soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace
a spolupráce,
příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)
_ Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické
volby
a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka
samosprávy
státu; společenské organizace a hnutí
_ Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie
jako protiváha
diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie
(spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního
zákona
země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i
ve společnosti
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
95
6.3 VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH
A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje
ve
vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní
porozumění a jako
princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské
dimenze je výchova
budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti
schopných
mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí
vědomí evropské identity
při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a
perspektivy života
v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim
tento prostor poskytuje.
Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími
oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti,
které si žáci osvojili
v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční
evropské hodnoty,
k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva
a osobní zodpovědnost
spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí.
Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast
Člověk a jeho svět.
Ve vzdělávání se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných
událostí
v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni se vztahuje průřezové
téma zejména ke
vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Využívá, aktualizuje a propojuje poznatky
z oboru historie
a politické geografie. Prohlubuje porozumění klíčovým historickým a politickým
událostem, které
ovlivnily vývoj Evropy i světa a měly podstatný význam pro evropskou integraci
a začlenění České
republiky do integračního procesu. Důležitým prostorem pro realizaci průřezového
tématu se stává
obor Výchova k občanství, v jehož vzdělávacím obsahuje zdůrazňují sociální,
ekonomické, právní
a kulturní souvislosti v evropské a globální dimenzi. Objasňuje také vazby
mezi lokální, národní,
evropskou a globální úrovní uvažování, rozhodování a jednání. Ve vzdělávací
oblasti Člověk a příroda
se uplatňuje zejména při objasňování důsledků globálních vlivů na životní
prostředí v okolí žáků
s důrazem na potřebu a závažnost ochrany tohoto prostředí především v dané
lokalitě. Významnou
oblastí pro realizaci tohoto tématu se stává vzdělávací oblast Jazyk a jazyková
komunikace. Český
jazyk je nejen nezastupitelným nástrojem učení, zpracování informací a prezentace
postojů a názorů,
ale má také významnou propedeutickou funkci při osvojování dalších jazyků,
které jsou klíčem
k bezprostřednímu dorozumění a poznávání kultury jiných národů. Cizí jazyky
mají praktický význam
pro mobilitu občanskou, vzdělávací i pracovní. Jsou prostředkem pro využití
originálních zdrojů při
poznávání života a evropské a světové kultury. Dovednosti osvojené žáky ve
vzdělávací oblasti
Informační a komunikační technologie, zejména při práci s internetem, jsou
využívány
k samostatnému získávání informací o zemích Evropy a světa, o jejich životě
a událostech. Tyto
informace se následně stávají prostředkem pro orientaci v nabídce vzdělávacích,
pracovních,
kulturních a zájmových příležitostí a při navazování kontaktů. Ve vzdělávací
oblasti Umění a kultura
rozvíjí průřezové téma vztah k evropské a světové kultuře. Prohlubuje porozumění
evropským
kulturním kořenům a chápání kulturních souvislostí při respektování svébytnosti
národních
a regionálních kultur a jejich přínosu ke kultuře světové. Ozřejmuje význam
kulturního a historického
dědictví jako zdroje poznání a přispívá k emocionální zainteresovanosti na
jeho uchování a záchraně.
Dramatická výchova, jako doplňující vzdělávací obor umožňuje žákům vyjadřovat
a prezentovat své
postoje, přijímat role a zkoumat témata a situace na základě vlastního jednání.
Vzdělávací oblast
Člověk a zdraví orientuje žáky v globálních problémech souvisejících se zdravím.
V oboru tělesná
výchova využívá průřezové téma zájmu žáků o sport k hlubšímu pochopení souvislostí
evropských
kořenů olympijských idejí a významu sportu pro vzájemné porozumění a přátelství
mezi lidmi
různých národů a národností.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
96
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
_ rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním
a kulturním
odlišnostem mezi národy
_ prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických
rozdílů na vznik
a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech
_ prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí
mezinárodních
a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů
v oblasti
humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských
práv
_ rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu,
nacházet
společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech
_ rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí,
seberealizaci
a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru
_ prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů
a kontinuity
evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu
_ vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje
s dopadem
jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich
zpětného ovlivňování
a využívání
_ vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje
zájem žáků
o osobnostní vzory
_ rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální
zaujetí v situacích
motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
_ pomáhá překonávat stereotypy a předsudky
_ obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv
rozšířených
o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi
_ kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu
prostředí života
_ utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti
_ podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám
_ upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět
a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí,
měnícího se v čase,
v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím
tematických
okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných
situací občana
s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy
v evropském a globálním
prostoru.
_ Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy
a světa; místa,
události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé
v Evropě; život
dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy
_ Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa
a svět;
mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů
a styl života
v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů
_ Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské
historie;
Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody
a jejich dopad na
život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace
a jejich přispění
k řešení problémů dětí a mládeže
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
97
6.4 MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům
seznamovat se
s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této
rozmanitosti si pak žáci
mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty.
Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení
a porozumění
odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci,
vede k chápání
a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového
etnika rozvíjí jeho
kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní
většinu seznamuje se
základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou
skupin pak pomáhá
nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci.
Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů
mezi učiteli
a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou.
Škola jako
prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního
zázemí, by měla zabezpečit
takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní
kultuře úspěšní i žáci
minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků – příslušníků
minorit. Tím přispívá
k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování
nepřátelství a předsudků
vůči „nepoznanému“.
Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má
zejména na
vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační
a komunikační
technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Člověk a příroda
se dotýká především
vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti je dána především tématy,
která ze zabývají
vzájemným vztahem mezi příslušníky různých národů a etnických skupin.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
_ poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách
žijících v české
a evropské společnosti
_ rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních
kontaktů
k obohacení sebe i druhých
_ učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních
skupin,
uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné
zájmy, názory
i schopnosti druhých
_ učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny
etnické
skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné
_ rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních,
etnických,
náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních
skupin
_ rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci
vzniku
xenofobie
_ učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů
a připravenosti
nést odpovědnost za své jednání,
_ poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie:
kultura, etnikum,
identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
98
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
_ pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu
k odlišným
sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních
skupin
a uznávat je
_ napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat
vlastní sociokulturní
zázemí
_ stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je
vnímat odlišnost jako
příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu
_ pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance
s principy života
v demokratické společnosti
_ vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace
a rasismu
_ učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření
vztahu společnosti
k minoritním skupinám
Tematické okruhy průřezového tématu
Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole,
reflektují
aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti. Výběr a realizace
daného tematického
okruhu, popř. tématu může být významně ovlivněn vzájemnou dohodou učitelů,
učitelů a žáků, učitelů
a rodičů apod.
_ Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti;
člověk jako
nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání
vlastního
kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců
nebo příslušníků
etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v
České republice
a v Evropě
_ Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci;
udržovat tolerantní
vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní,
sociální, náboženské,
zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování
různých
kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité
stereotypy (příčiny
a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických
a profesních
vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy);
význam kvality
mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět
se vžít do role
druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního
prostředí do
kolektivu třídy
_ Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost
lidí, ale i jejich
vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých
etnických
a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby
života, odlišné
myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání
a důvody vzniku
_ Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj
v budoucnosti;
multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků
a jejich
rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních
skupin,
vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje
dorozumění
a celoživotního vzdělávání
_ Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince
za odstranění
diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní
společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti,
zohlednění
potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
99
6.5 ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti
vztahů člověka
a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému
rozvoji
společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého
jedince. Umožňuje
sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím
při přímém
poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických,
politických
a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí
mezi lokálními,
regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních
problémů.
Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje
v zájmu udržitelnosti rozvoje
lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků.
Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným
propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností
získávaných
v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného
pohledu. Každá
z oblastí má svůj specifický význam v ovlivňování racionální stránky osobnosti
i ve vlivu na stránku
emocionální a volně aktivní. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět poskytuje
průřezové téma
ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí. Učí pozorovat, citlivě
vnímat a hodnotit
důsledky jednání lidí, přispívá k osvojování si základních dovedností a návyků
aktivního odpovědného
přístupu k prostředí v každodenním životě. V maximální míře využívá přímých
kontaktů žáků
okolním prostředím a propojuje rozvíjení myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální
stránky
osobnosti jedince. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení
objektivní platnosti
základních přírodních zákonitostí, dynamických souvislostí od nejméně složitých
ekosystémů až po
biosféru jako celek, postavení člověka v přírodě a komplexní funkce ekosystémů
ve vztahu k lidské
společnosti, tj. pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných
zdrojů surovin a energie
i pro mimoprodukční hodnoty (inspiraci, odpočinek). Klade základy systémového
přístupu
zvýrazňujícího vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické uspořádání a
vztahy k okolí. Ve
vzdělávací oblasti Člověk a společnost téma odkrývá souvislosti mezi ekologickými,
technickoekonomickými
a sociálními jevy s úrazem na význam preventivní obezřetnosti v jednání a
další
principy udržitelnosti rozvoje. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma
dotýká problematiky
vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. V souvislosti
s problémy současného světa
vede k poznání důležitosti péče o přírodu při organizaci masových sportovních
akcí. Ve vzdělávací
oblasti Informační a komunikační technologie umožňuje průřezové téma aktivně
využívat výpočetní
techniku (internet) při zjišťování aktuálních informací o stavu prostředí,
rozlišovat závažnost
ekologických problémů a poznávat jejich propojenost. Komunikační technologie
podněcují zájem
o způsoby řešení ekologických problémů možností navazovat kontakty v této
oblasti a vyměňovat si
informace v rámci kraje, republiky i EU a světa. Vzdělávací Oblast Umění a
kultura poskytuje
Environmentální výchově mnoho příležitostí pro zamýšlení se nad vztahy člověka
a prostředí,
k uvědomování si přírodního i sociálního prostředí jako zdroje inspirace pro
vytváření kulturních
a uměleckých hodnot a přispívá k vnímání estetických kvalit prostředí. Propojení
tématu se vzdělávací
oblastí Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních
aktivit ve prospěch
životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu
k životnímu
prostředí.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
_ rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí
a důsledkům lidských
činností na prostředí
_ vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování
_ přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace
a vztahy k prostředí
v různých oblastech světa
_ umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní
odpovědností
ve vztazích k prostředí
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
100
_ poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní
žádoucí jednání
občana vůči prostředí
_ ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného
rozvoje
žádoucích i nežádoucích
_ napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální,
evropské
i mezinárodní úrovni
_ seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.
_ učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických
problémů
_ učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně
obhajovat
a zdůvodňovat své názory a stanoviska
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
_ přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty
_ vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních
zdrojů
_ vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní
perspektivy
dalšího vývoje lidské společnosti
_ podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu
k prostředí
_ přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot
prostředí
_ vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí
_ vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu
dědictví
Tematické okruhy průřezového tématu
Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé
pochopení
problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních
podmínek života
a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti.
Tematické okruhy:
_ Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy
lesa); pole
(význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich,
pole a jejich
okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost
pro krajinnou
ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík,
cyklus oxidu
uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování,
globální význam
a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce
a vztahy
k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého
ovlivnění přírody
v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)
_ Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam
vody pro lidské
aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení);
ovzduší (význam pro
život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota
ovzduší
u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace
a situace
v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině;
ochrana
biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů);
ekosystémy –
biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování
a ochrana ve
světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský
rozvoj,
využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní
zdroje (zdroje
surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy
hospodaření
s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů
v okolí)
_ Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí,
ekologické
zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje
dopravy a její
vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace);
průmysl a životní
prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí,
zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů
na vztahy
průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti);
odpady
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
101
a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s
odpady, druhotné
suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a
kulturních
památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné
opatrnosti;
ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině
(krajina
dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé
programy zaměřené
k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU)
a akce (Den
životního prostředí OSN, Den Země apod.)
_ Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby
využívání
a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování
ochrany
životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní
styl (spotřeba věcí,
energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální)
ekologický problém
(příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby
řešení, hodnocení,
vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost
vlivů prostředí
na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany
zdraví);
nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský
vývoj na
Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti
rozvoje,
příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)
6.6 MEDIÁLNÍ VÝCHOVA
Charakteristika průřezového tématu
Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární
poznatky
a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace
představují velmi
významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců.
Pro uplatnění
jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít
podněty, které přicházejí
z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit
a využít podněty
přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají
výrazný vliv na chování
jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec.
Přitom sdělení, jež jsou
médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem
k přírodní i sociální
realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně
manipulativními)
záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku
(informovat, přesvědčit,
manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost,
logická argumentační
stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.
Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta
zahrnuje jednak
osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných
médií (o jejich
historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené,
aktivní a nezávislé
zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost
analyzovat nabízená
sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr,
popřípadě je asociovat
s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost
volby odpovídajícího
média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací
přes vzdělávání až
po naplnění volného času.
Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost,
zejména tím, že
média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní
doby, umožňují hledat
paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy
v evropském
i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření
kritického odstupu
od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska
jeho informační
kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události,
reklamu z hlediska
účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk
a jazyková komunikace
se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších
typů obsahů
a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních
pravidel veřejné
komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a
komunikační
technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako
zdroje informací.
Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou
analýzou existujících
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
102
textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji
veškeré údaje. Vztah ke
vzdělávací oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické „řeči“
znakových kódů, jež média
užívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a
zvuku. Přispívá ke schopnosti
vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné mediální
produkce.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka
V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:
_ přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace
_ umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a
kritického odstupu
od nich
_ učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění
volného času
_ umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů
_ vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů
(zvl.
zpravodajských)
_ umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích
a v demokratické
společnosti vůbec (včetně právního kontextu)
_ vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)
_ vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci
_ rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci
psaného
a mluveného textu
_ přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu
_ přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:
_ rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních
sdělení
_ vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a
odpovědnosti za jeho
naplnění
_ rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti
(zejména
o menšinách) i jednotlivci
_ napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů
a odpovědnosti za
způsob jeho formulování a prezentace
Tematické okruhy průřezového tématu
Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky
a dovednosti
týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy
se člení na tematické
okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.
Tematické okruhy receptivních činností:
_ kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu
ke zpravodajství
a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních
a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů);
hledání rozdílu
mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního
sdělení,
objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků
v textu
_ interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich
rozlišování
a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“
obsahem;
hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů,
jako
reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení
sdělení
potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky
a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu,
prvky
signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení
mediovaných sdělení,
opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
103
_ stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných
sdělení,
zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků
podle kritérií);
principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy
(význam
a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost,
přítomnost); příklady
stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších
mediálních
sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající)
_ vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora
v mediovaném
sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření
názoru a postoje i pro
záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření
hodnocení, výběr
a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu
_ fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve
společnosti; faktory
ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby
financování médií
a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život
a kulturu z hlediska
současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce,
vliv médií na
uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role
médií v politickém
životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role
filmu a televize
v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách
Tematické okruhy produktivních činností:
_ tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich
kombinací pro
tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení;
tvorba
mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium;
technologické
možnosti a jejich omezení
_ práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize
či internetového
média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení
týmu,
komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a
delegování úkolů
a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
104
7 Rámcový učební plán
P = povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky v průběhu vzdělávání na daném
stupni, časovou dotaci lze
čerpat z disponibilní časové dotace
11 Škola má povinnost nabídnout žákům na 2. stupni vzdělávací obsah oboru
Další cizí jazyk v rozsahu 6 vyučovacích
hodin (nejpozději od 8. ročníku). Žák, který si nezvolí Další cizí jazyk,
si musí ve stejné časové dotaci vybrat z jiných
volitelných obsahů. Škola má povinnost zařadit do učebního plánu volitelné
předměty v rozsahu minimálně 1 hodiny
týdně, a to nejpozději od 7. ročníku.
1. stupeň 2. stupeň
1. - 5. ročník 6. - 9. ročník Vzdělávací oblasti Vzdělávací obory
Minimální časová dotace
Český jazyk a literatura 38 16 Jazyk a jazyková
komunikace
Cizí jazyk 9 12
Matematika a její aplikace 22 16
Informační a komunikační technologie 1 1
Člověk a jeho svět 12 –
Dějepis
Člověk a společnost
Výchova k občanství
– 12
Fyzika –
Chemie –
Přírodopis –
Člověk a příroda
Zeměpis –
22
Hudební výchova
Umění a kultura
Výtvarná výchova
12 10
Výchova ke zdraví –
Člověk a zdraví
Tělesná výchova 10
11
Člověk a svět práce 5 4
Průřezová témata P P
Disponibilní časová dotace 9 1811
Celková povinná časová dotace 118 122
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
105
7.1 Poznámky k rámcovému učebnímu plánu
Rámcový učební plán (RUP) pro základní vzdělávání závazně stanovuje:
??začlenění vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů do základního vzdělávání
na 1. stupni
(v 1. – 5. ročníku) a na 2. stupni (v 6. – 9. ročníku)
??minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti (vzdělávací obory)
na daném stupni
základního vzdělávání
??povinnost zařadit a realizovat se všemi žáky na daném stupni průřezová témata
??disponibilní časovou dotaci
??celkovou povinnou časovou dotaci pro 1. a 2. stupeň základního vzdělávání
??poznámky ke vzdělávacím oblastem (vzdělávacím oborům) v RUP
Celková povinná časová dotace je v RUP stanovena pro 1. stupeň základního
vzdělávání na
118 hodin12, pro 2. stupeň základního vzdělávání na 122 hodin13,14. Celková
povinná časová dotace
uvedená v RUP představuje maximální povinnou týdenní časovou dotaci15 na daném
stupni
základního vzdělávání16.
Při konstrukci učebního plánu v ŠVP a realizaci výuky musí být dodrženy dvě
podmínky:
??musí být dodržena celková povinná časová dotace na daném stupni základního
vzdělávání
(118, resp. 122 hodin)
??nesmí být překročena maximální týdenní hodinová dotace stanovená pro jednotlivé
ročníky
základního vzdělávání školským zákonem (1. a 2. ročník 22 hodin, 3. – 5. ročník
26 hodin,
6. a 7. ročník a odpovídající ročníky víceletých středních škol 30 hodin,
8. a 9. ročníky
a odpovídající ročníky víceletých středních škol 32 hodin).
??současně se stanovuje minimální týdenní hodinová dotace pro jednotlivé ročníky
základního
vzdělávání takto: 1. a 2. ročník 18 hodin, 3. – 5. ročník 22 hodin, 6. a 7.
ročník a odpovídající
ročníky víceletých středních škol 28 hodin, 8. a 9. ročníky a odpovídající
ročníky víceletých
středních škol 30 hodin.
Celková povinná časová dotace je tvořena minimální časovou dotací pro vzdělávací
oblasti
(vzdělávací obory) a disponibilní časovou dotací.
Minimální časová dotace pro jednotlivé vzdělávací oblasti (vzdělávací obory)
je závazná17.
Číslo udává, kolik hodin týdně musí škola minimálně věnovat dané vzdělávací
oblasti (vzdělávacím
oborům) na příslušném stupni základního vzdělávání.
Disponibilní časová dotace je vymezena pro 1. stupeň základního vzdělávání
v rozsahu 9 hodin
a pro 2. stupeň základního vzdělávání v rozsahu 18 hodin. (Využití disponibilní
časové dotace viz dále
v kapitole 7.2.) Škola využívá disponibilní časovou dotaci k realizaci takových
vzdělávacích obsahů,
které podporují specifická nadání a zájmy žáků a pozitivně motivují žáky k
učení. V případě žáků se
speciálními vzdělávacími potřebami je možné využít disponibilní časovou dotaci
k zařazení předmětů
speciální pedagogické péče.
Na základě RUP vytvářejí školy učební plán, při jehož tvorbě respektují vymezení
RUP
a zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu formulované v kapitole
11 tohoto
dokumentu17.
12 Málotřídní školy, které nedisponují všemi ročníky 1. stupně, stanovují
ve svém ŠVP časovou dotaci pro jednotlivé
ročníky s přihlédnutím k tomu, že školy, kam žáci odcházejí, vymezují počty
hodin v navazujících ročnících spíše na
horní hranici rozmezí.
13 Šestiletá gymnázia stanovují ve svém ŠVP časovou dotaci pro vyučovací předměty
v ročnících nižšího stupně gymnázia
s přihlédnutím k poměrnému zastoupení časových dotací jednotlivých vzdělávacích
oblastí vymezených v rámcovém
učebním plánu RVP ZV. Celková povinná časová dotace pro ročníky nižšího stupně
šestiletého gymnázia je stanovena
v rozsahu 64 hodin.
14 Pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením je možné ve všech ročnících
využit maximální týdenní časové dotace
stanovené pro jednotlivé ročníky ve školském zákoně k časovému posílení předmětů,
které vzhledem k postižení žáků
vyžadují vyšší časovou dotaci, nebo k zařazení předmětů speciálně pedagogické
péče.
15 V případě nepravidelného rozvržení výuky se maximální povinná týdenní časová
dotace chápe jako průměrná.
16 Celková povinná časová dotace je vázána na žáka, tj. každý žák musí v průběhu
1. stupně absolvovat 118 hodin
a v průběhu 2. stupně 122 hodin.
17 Specifika vzdělávání žáků se zdravotním postižením – viz kapitola 8.
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
106
7.2 Poznámky ke vzdělávacím oblastem
Jazyk a jazyková komunikace
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je realizován
ve všech ročnících
základního vzdělávání
- psaní je součástí Komunikační a slohové výchovy, realizuje se zpravidla
v menších časových
celcích, než je vyučovací hodina
- vzdělávání v jiném mateřském jazyce než českém se realizuje podle zvláštních
ustanovení
- vzdělávací obsah vycházející ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk má týdenní
časovou dotací
3 hodiny a je zařazen povinně do 3. – 9. ročníku; s výukou Cizího jazyka je
možné začít při
zájmu žáků a souhlasu jejich rodičů i v nižších ročnících; přednostně musí
být žákům nabídnuta
výuka anglického jazyka; pokud žák (jeho zákonný zástupce) zvolí jiný cizí
jazyk než anglický,
musí škola prokazatelně upozornit zákonné zástupce žáka na skutečnost, že
ve vzdělávacím
systému nemusí být zajištěna návaznost ve vzdělávání zvoleného cizího jazyka
při přechodu
žáka na jinou základní nebo střední školu
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk je do školního roku
2011/2012 zařazen
jako volitelný; škola má povinnost jej nabídnout všem žákům nejpozději od
8. ročníku; pro
Další cizí jazyk je vymezena disponibilní časová dotace v rozsahu minimálně
6 hodin; pokud si
žák nezvolí Další cizí jazyk, volí z nabídky jiné vzdělávací obsahy, které
lépe odpovídají jeho
zájmům
- Další cizí jazyk může být německý, francouzský, španělský, italský, ruský,
slovenský, polský,
případně jiný jazyk; anglický jazyk jako Další cizí jazyk musí škola nabídnout
žákům, kteří
nezvolili anglický jazyk jako Cizí jazyk
Matematika a její aplikace
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je realizován
ve všech
ročnících základního vzdělávání
Informační a komunikační technologie
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie
je realizován na
1. i 2. stupni základního vzdělávání
Člověk a jeho svět
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je realizován ve
všech ročnících
1. stupně základního vzdělávání
Člověk a společnost
- vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Dějepis a Výchova k občanství je realizován
pouze na
2. stupni základního vzdělávání
Člověk a příroda
- vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis
je realizován pouze
na 2. stupni základního vzdělávání
Umění a kultura
- vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Hudební výchova a Výtvarná výchova je
realizován ve
všech ročnících základního vzdělávání
Člověk a zdraví
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je realizován pouze
na 2. stupni
základního vzdělávání; vzdělávací obsah Výchovy ke zdraví na 1. stupni je
zařazen do
vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Tělesná výchova je realizován ve všech
ročnících
základního vzdělávání; časová dotace pro Tělesnou výchovu nesmí ze zdravotních
a hygienických důvodů klesnout pod 2 hodiny týdně
Část C Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
107
- součástí vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Tělesná výchova je tematický
okruh
Zdravotní tělesná výchova, jehož prvky jsou preventivně využívány v hodinách
Tělesné výchovy
pro všechny žáky nebo jsou zadávány žákům se zdravotním oslabením místo činností,
které
jsou kontraindikací jejich oslabení; školám se současně doporučuje vyrovnávat
pohybový
deficit žáků III. zdravotní skupiny a jejich potřebu korektivních cvičení
zařazováním povinného
či volitelného předmětu vycházejícího z tematického okruhu Zdravotní tělesná
výchova.
Člověk a svět práce
- vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je realizován ve
všech ročnících
základního vzdělávání
- na 1. stupni je vzdělávací obsah realizován ve 4 tematických okruzích, které
jsou pro školu
povinné; na 2. stupni je povinný tematický okruh Svět práce a z ostatních
sedmi tematických
okruhů vybírá škola nejméně dva tematické okruhy, které je nutné realizovat
v plném rozsahu
- tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9. ročník; je povinný pro všechny
žáky v plném
rozsahu a lze jej zařadit již od 7. ročníku
Průřezová témata
- průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání
- všechna průřezová témata musí být zařazena na 1. i 2. stupni, ale nemusí
být obsažena v každém
ročníku (začlenění průřezových témat v šestiletých a osmiletých gymnáziích
– viz poznámka 10
na s. 82)
- průřezová témata je možné zařadit do ŠVP jako integrativní součást realizovaných
vzdělávacích
obsahů; způsob realizace průřezových témat a stanovení časové dotace v jednotlivých
ročních je
v kompetenci školy
Disponibilní časová dotace
- využití disponibilní časové dotace je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele
školy
- využití celé disponibilní časové dotace v učebním plánu ŠVP je závazné
Disponibilní časová dotace je určena:
_ k realizaci volitelných vzdělávacích obsahů, které musí navazovat na příslušnou
vzdělávací oblast (vzdělávací obor), v rozsahu minimálně 1 hodiny týdně (nejpozději
od
7. ročníku);
_ k realizaci vzdělávacího obsahu oboru Další cizí jazyk v rozsahu minimálně
6 hodin
(nejpozději od 8. ročníku) nebo k realizaci jiných volitelných obsahů ve stejné
časové
dotaci
_ k posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a vzdělávacích
oborů nad
rámec vymezené minimální časové dotace
_ k vytváření časové dotace pro realizaci dalších povinných vzdělávacích obsahů
dotvářejících zaměření školy
_ k nabídce dalších volitelných vzdělávacích obsahů
_ k realizaci průřezových témat
_ k realizaci doplňujících vzdělávacích oborů
_ k posílení časové dotace TV ve dvou po sobě následujících ročnících 1. stupně,
kde
probíhá povinná výuka plavání
_ k realizaci vzdělávacích obsahů podporujících vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
108
Část D
8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním
postižením
(tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným
postižením více
vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním
(zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami
vedoucími
k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného
prostředí s nízkým
sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou
ústavní výchovou
nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení
o udělení azylu).
8.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje:
- ve školách samostatně zřízených pro tyto žáky;
- v samostatných třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými
vzdělávacími
programy;
- formou individuální integrace do běžných tříd.18
Ve všech organizačních formách vzdělávání je nutné vytvářet žákům podmínky
pro jejich
úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb.
Z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění žáků je třeba
uplatňovat při
jejich vzdělávání kombinace speciálně pedagogických postupů a alternativních
metod
s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Tyto metody
nacházejí
uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností,
zlepšování sociální
komunikace a dalších specifických dovedností žáků.
Základní vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
vyžaduje
odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní
prostředí, které za
přispění všech podpůrných opatření19 umožňuje žákům rozvíjení jejich vnitřního
potenciálu, směruje
je k celoživotnímu učení, k odpovídajícímu pracovnímu uplatnění, a tím podporuje
jejich sociální
integraci.
RVP ZV stanovuje odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením
a zdravotním znevýhodněním a je východiskem pro tvorbu ŠVP. Vytvořené ŠVP
jsou podkladem pro
tvorbu individuálních vzdělávacích plánů.
Na úrovni ŠVP je možné přizpůsobit a upravit vzdělávací obsah základního vzdělávání
pro tyto
žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými
možnostmi těchto
žáků. Ze stejného důvodu je možno stanovit i odlišnou délku vyučovací hodiny.
Do ŠVP se zařazují
speciální vyučovací předměty a předměty speciálně pedagogické péče odpovídající
speciálním
vzdělávacím potřebám žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního
znevýhodnění. Jde
zejména o logopedickou péči, znakový jazyk, prostorovou orientaci a samostatný
pohyb zrakově
postižených, zrakovou stimulaci, práci s optickými pomůckami, čtení a psaní
Braillova
písma, zdravotní tělesnou výchovu, komunikační a sociální dovednosti apod.
ŠVP současně uvádí,
jakých kompenzačních a didaktických pomůcek, speciálních učebnic, výukových
programů je ve
vzdělávání využíváno.
Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb a posuzování možností
žáků se zdravotním
postižením a zdravotním znevýhodněním a při jejich vzdělávání poskytují se
souhlasem rodičů nebo
zákonných zástupců žáka pomoc střediska výchovné péče, školská poradenská
zařízení zařazená do
rejstříku škol a školských zařízení (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně
pedagogická centra
18 § 16 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb.
19 § 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
109
aj.) a odborní pracovníci školního poradenského pracoviště (zejména speciální
pedagog nebo
psycholog).
Podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního
zjištění a popisu
speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Přestože lze nalézt v jednotlivých
skupinách žáků se
zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním společné charakteristiky
vzdělávacích potřeb
a stejný druh speciálně pedagogické podpory, je třeba mít na zřeteli fakt,
že se žáci jako jednotlivci ve
svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Proto i výuka
předmětů speciálně
pedagogické péče probíhá v souladu s principy individualizace a diferenciace
vzdělávání.
Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním
je
potřebné zabezpečit tyto podmínky:
- uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka;
- umožnit využívat všech podpůrných opatření20 při vzdělávání žáků;
- uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při
organizaci činností,
při stanovování obsahu, forem i metod výuky;
- zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče;
- zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení
výsledků vzdělávání;
- odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně
úpravy školního
prostředí;
- spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými
zařízeními
a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby
spolupracovat
s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích
plánů);
- spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením
a zdravotním znevýhodněním;
- podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky.
Další podmínky týkající se vzdělávání žáků se zdravotním postižením:
- umožnit využití vyšší časové dotace (ve všech ročnících) k posílení předmětů,
které vzhledem
k postižení žáků vyšší časovou dotaci vyžadují;
- umožnit využití maximální týdenní časové dotace stanovené pro jednotlivé
ročníky ve školském
zákoně21 k zařazení předmětů speciálně pedagogické péče;
- upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů v jednotlivých
obdobích22 tak, aby
byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné, a těmto
výstupům přizpůsobit
i výběr učiva;
- umožnit ve ŠVP – pokud zdravotní postižení žáka (žáků) objektivně neumožňuje
realizaci
vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZV nebo jeho části –
nahradit
příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným, případně jiným vzdělávacím
obsahem,
který lépe vyhovuje jeho (jejich) vzdělávacím možnostem (viz poznámky k RUP);
- uplatňovat alternativní formy komunikace – znaková řeč, Braillovo písmo,
náhradní formy
komunikace;
- umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta
pedagoga ve třídě
nebo studijní skupině.
20 § 1 odst. 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb.
21 § 26 odst. 2 zákon č. 561/2004 Sb.
22 V případě desetileté školní docházky se na 1. stupni dělí období: 1. období
1.-3. ročník, 2. období 4.-6. ročník.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
110
8.2 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Do této skupiny patří žáci23, kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně
a jazykově
odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace.
Jsou to žáci z různých
u nás již žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace (především
azylanti a účastníci
řízení o udělení azylu). Počet těchto žáků se ve školách stále zvyšuje. Někteří
z těchto žáků se bez
závažnějších problémů integrují do běžné školy, jiní se mohou setkávat s různými
obtížemi pro svou
jazykovou odlišnost nebo proto, že jsou hluboce ovlivněni svými rodinami a
jejich kulturními vzorci,
projevujícími se v chování, jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života,
pojetí výchovy dětí,
vztahu ke vzdělání apod. Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním
a ekonomickým
postavením jsou častěji ohroženi sociálně patologickými jevy. Proto je nezbytné
i všem těmto žákům
věnovat specifickou péči v rozsahu, který potřebují.
Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí již od
vstupu do školy
je ve většině případů jejich nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka, což
je příznačné pro většinu
příslušníků menšin a etnik, u nichž vzdělávání neprobíhá v jejich mateřském
jazyce. U těchto žáků
bude proto nutné nejen věnovat pozornost osvojení českého jazyka, ale i seznámení
s českým
prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi. Na druhé straně je však
třeba zajistit těmto žákům,
ve shodě se školským zákonem a za podmínek stanovených tímto zákonem, vzdělávání
v jazyce
příslušné národnostní menšiny a zajistit možnost získávat v průběhu školní
docházky i takové
informace, které jim umožní vybírat si z nich prvky pro budování své vlastní
identity. K tomu je
potřebné doplnit vzdělávací obsah specifickými materiály o historii, kultuře
a tradicích jejich
národnosti.
Dlouhodobým cílem školy musí být integrace žáků z odlišného kulturního a sociálně
znevýhodňujícího prostředí, ochrana jejich minoritní kultury a podpora jejich
úspěšnosti v majoritní
společnosti. Proto je nezbytné, aby škola při přípravě ŠVP vnímala jinou národnost,
etnicitu či
hodnotovou orientaci všech svých žáků a v rámci možností pružně reagovala
na jejich kulturní rozdíly,
případně vypracovala pro tyto žáky individuální vzdělávací plány, které by
jejich potřebám maximálně
vyhovovaly.
Podmínky vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním
Pro úspěšné vzdělávání žáků z kulturně odlišného a mnohdy i sociálně znevýhodňujícího
prostředí je nejdůležitějším činitelem především učitel, který své žáky i
jejich rodinné prostředí dobře
zná, dovede volit vhodné přístupy a vytvářet ve třídě i ve škole příznivé
společenské klima.
Škola musí využívat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly žáků
a různé způsoby
organizace výuky, plánovat výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušeností a
potřeb žáků různých
kultur, etnik a sociálního prostředí.
Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním je potřebné zabezpečit
tyto
podmínky:
- individuální nebo skupinovou péči;
- přípravné třídy;
- pomoc asistenta pedagoga;
- menší počet žáků ve třídě;
- odpovídající metody a formy práce;
- specifické učebnice a materiály;
- pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu;
- spolupráci s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem,
případně s dalšími odborníky.
23 § 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
111
9 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných
Zařazení problematiky výchovy a vzdělávání mimořádně nadaných žáků do základního
vzdělávání je významné proto, že mimořádně nadaní žáci mají své specifické
vzdělávací potřeby, na
něž je třeba reagovat a vytvářet pro ně vhodné podmínky.
Nejčastěji je nadání definováno jako soubor schopností, které umožňují jedinci
dosahovat
výkonů nad rámec běžného průměru populace. Množství žáků s mimořádným nadáním
se odhaduje na
3 až 10 %24. Mimořádně nadaný žák může disponovat jedním, ale i několika druhy
nadání.
Pro rozpoznávání a rozvíjení mimořádného nadání má základní vzdělávání zcela
zásadní
význam. Především jde o etapu vzdělávání, kterou prochází celá populace žáků,
zároveň jde o období,
které je dostatečně dlouhé pro systematické sledování žáků, pro rozpoznávání
jejich nadání, pro
vhodnou motivaci a rozvoj jejich nadání i pro možnost jejich uplatnění v konkrétních
činnostech. Tito
žáci potřebují specifickou péči a pomoc ze strany školy i rodiny, především
při stimulaci a vytváření
vhodných podmínek.
Identifikace nadání
Identifikace mimořádného nadání je dlouhodobý proces. Uplatňují se při něm
metody
pedagogické, psychologické, pedagogicko-psychologické i laické. Jde především
o pozorování žáků
ve školní práci, rozbor výsledků práce žáka a portfólio žáka, hodnocení testů
a úloh, rozhovory se
žákem a jeho rodiči. Především u žáků do 9 let je náročné jednoznačně stanovit,
zda se jedná
o mimořádné nadání, nebo o nerovnoměrný (zrychlený) vývoj, který se postupně
může vyrovnávat
s věkovou normou a ve výsledku se může pohybovat v pásmu lepšího průměru.
Při vyhledávání
mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům s vývojovou poruchou
učení nebo
chování, s tělesným handicapem, žákům z odlišného kulturního a znevýhodňujícího
sociálního
prostředí.
Pomoc při identifikaci a následné péči o mimořádně nadaného žáka mohou učitelům
se
souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka poskytnout psychologové v síti
pedagogickopsychologických
poraden.
Specifika mimořádně nadaných žáků:
_ žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky;
_ problematický přístup k pravidlům školní práce;
_ tendence k vytváření vlastních pravidel;
_ sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli,
který může být
i kontroverzní;
_ vlastní pracovní tempo;
_ vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu;
_ malá ochota ke spolupráci v kolektivu;
_ rychlá orientace v učebních postupech;
_ záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi
oboru;
přeceňování svých schopností u žáků s pohybovým nadáním;
_ kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů;
_ vhled do vlastního učení;
_ zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve
vyučovacích
předmětech, které reprezentují nadání dítěte;
_ potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí.
24 Přestože je problematice nadání věnována již více než sto let pozornost
odborníků, není dosud stanovena jednotná
definice nadání, eventuálně mimořádného nadání. Také odhadované množství nadaných
žáků se u jednotlivých autorů
liší.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
112
Vytváření vztahové sítě u mimořádně nadaných dětí
Vytváření vztahové sítě je u mimořádně nadaných žáků ovlivněno jejich osobnostní
strukturou,
zejména převažující silnou tendencí k introverzi. Také některé osobnostní
vlastnosti těchto žáků
mohou znesnadňovat vytváření nekonfliktních vztahů ať již k vrstevníkům, nebo
k učitelům i k sobě
samým. Především sklon k perfekcionismu, zvýšená kritičnost k sobě i k okolnímu
světu a specifický
druh humoru mohou patřit k faktorům, které ovlivňují vytváření vztahů k vrstevníkům
- spolužákům.
Tam, kde se nevytvořily podmínky pro to, aby se dítě naučilo zacházet se svými
specifickými
schopnostmi, může paradoxně být jeho mimořádné nadání příčinou vytvoření negativního
sebeobrazu
a popírání vlastních schopností. Jindy se stane, že vlivem nepodnětného a
málo vstřícného prostředí se
žák uzavírá do vnitřního světa svých schopností a odmítá s okolním prostředím
vrstevníků
komunikovat. Tato situace je častá vzhledem k tomu, že mezi nadanými žáky
je mnoho introvertů se
špatnou sociální přizpůsobivostí, kterým vyhovuje omezená komunikace s okolím
anebo je u nich
patrná větší tendence ke komunikaci s věkově staršími.
Velmi důležité také je, do jaké míry druh nadání žáka koresponduje se schopnostmi
a možnostmi jeho okolí, tzn. jeho rodiny, školní třídy, učitelů i vrstevníků.
V době, kdy žáci vstupují
do školy, je pro ně důležité, aby se stali členy komunity, do které patří
vzhledem ke svému věku, a to
i přesto, že tito žáci obvykle snadno komunikují s dospělými nebo staršími
spolužáky. Často právě
nadaní mají strach, že se jim nepodaří začlenit se do komunity, ke které se
věkově vztahují. Dochází
tak k tomu, že se jejich snaha o včlenění se do přirozené vrstevnické skupiny
spojuje s tendencí
k popření vlastních schopností. S přibývajícím věkem se u těchto žáků zvyšuje
jejich sociální
vnímavost, kdy si dobře uvědomují svoje přednosti i nedostatky a svoje postavení
ve skupině
vrstevníků, kdy se jejich mimořádné nadání může stát i důvodem k obdivu vrstevníků.
Pro vytváření pozitivního klimatu mimořádně nadaným žákům je zapotřebí dostatek
vnímavosti
okolí ke specifikům žáka.
Možné úpravy způsobů výuky mimořádně nadaných žáků
Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků by měl způsob výuky žáků vycházet důsledně
z principů individualizace a vnitřní diferenciace.
Příklady pedagogicko-organizačních úprav:
_ individuální vzdělávací plány;
_ doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu;
_ zadávání specifických úkolů;
_ zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů;
_ vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech;
_ občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností
volby na straně
žáka;
_ účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
113
10 Materiální, personální, hygienické, organizační a jiné
podmínky pro uskutečňování RVP ZV
Vzdělávání vycházející z RVP ZV by mělo být podpořeno odpovídajícími podmínkami.
V souladu s koncepčními vzdělávacími dokumenty, obecně platnými předpisy a
normami,
vzdělávacími potřebami žáků a potřebami pro pedagogickou činnost učitelů jsou
v RVP ZV vymezeny
materiální, personální, hygienické, organizační a jiné podmínky.
Uvedené podmínky představují optimální stav, se kterým by se měly jednotlivé
školy
poměřovat a k němuž by se měly s podporou zřizovatele postupně přibližovat
a dále jej rozvíjet.
Při vytváření podmínek na konkrétní škole je vhodné zvažovat:
_ potřeby žáků a učitelů;
_ kvalitu, funkčnost a estetičnost prostředí ve škole;
_ optimalizaci sociálních vztahů;
_ efektivitu vzdělávání žáků;
_ realizaci zájmových činností;
_ spolupráci se všemi účastníky a partnery vzdělávacího a výchovného procesu.
Prostorové a materiální podmínky:
_ kmenové (univerzální) učebny vybavené víceúčelovým a funkčním zařízením;
_ speciální učebny a prostory (v souladu se vzdělávacím obsahem školy)
- jazykové, ICT, fyzikální, chemické, přírodopisné, zeměpisné, pro hudební
a výtvarnou
výchovu aj. vybavené speciálním nábytkem, (laboratorními) přístroji, nástroji,
materiálem
a pomůckami, audiovizuální technikou,
- tělovýchovné (i přírodní a pronajaté) vybavené bezpečným povrchem, nářadím
a náčiním,
- pracovní (dílny, kuchyně, pozemky pro zahradnickou činnost) vybavené vhodnými
přístroji,
nářadím atd.;
_ prostory pro uložení pomůcek a přípravnou práci učitele (kabinety), vybavené
odpovídajícím
úložným nábytkem a pomůckami pro výuku v jednotlivých vzdělávacích oblastech
a vhodným
zařízením pro přípravu učitele a jeho odpočinek;
_ studijní zóny pro aktivní využití volného času (další studium a sebevzdělávání
žáků i učitelů) –
knihovny a studovny, informační a komunikační centra;
_ pracovní, relaxační prostory a prostory pro nenáročné pohybové aktivity
– pro společné
i individuální tvořivé činnosti a pro společnou či individuální relaxaci (pro
žáky i učitele);
_ prostory pro hromadné setkávání žáků celé školy či většího počtu tříd (sály,
auly, výstavní
prostory či jiné prostory tomu přizpůsobené);
_ prostory pro zájmovou činnost po vyučování (družiny, kluby), vybavené pracovním
a odpočinkovým nábytkem, pomůckami pro aktivní i pasivní relaxaci a pro učení;
_ prostory pro odkládání oděvu a obuvi (šatny), včetně prostor pro převlékání
žáků před tělesnou
výchovou a po ní v počtu, který odpovídá počtu cvičišť, návaznému střídání
žáků, oddělené
činnosti chlapců a děvčat;
_ prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů – WC a umývárny, vybavené dostatečným
počtem
hygienických zařízení odpovídajících fyziologickým potřebám daného věku a
příslušným
normám;
_ prostory pro společné stravování k tomuto účelu náležitě vybavené a respektující
hygienické
normy a věkové zvláštnosti žáků;
_ prostory určené k ošetření úrazu a ke krátkodobému pobytu zraněného, popřípadě
k poskytnutí
další pomoci při zdravotních problémech;
_ prostory (pracovny) pro další pedagogické a nepedagogické pracovníky školy
(ředitel, zástupce
ředitele, hospodářka, správce sítě aj.), vybavené účelným zařízením a komunikační
technikou;
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
114
_ učebnice, didaktické pomůcky, informační a komunikační technika a další
potřeby a pomůcky
(např. pomůcky pro tělesnou výchovu, pracovní vyučování, hudební a výtvarnou
výchovu)
umožňující efektivní vyučování a podporující aktivitu a tvořivost žáků;
_ další pomocné prostory pro zajištění chodu školy (sklady, prostory pro třídění
odpadu aj.).
Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání a život školy:
_ vhodná struktura pracovního a odpočinkového režimu žáků a učitelů s dostatkem
relaxace
a aktivního pohybu;
_ vhodný režim vyučování s ohledem na hygienu učení a věk žáků;
_ vhodný stravovací a pitný režim (podle věkových a individuálních potřeb
žáků);
_ zdravé prostředí učeben a ostatních prostorů školy – podle platných norem
(odpovídající světlo,
teplo, bezhlučnost, čistota, větrání, velikost sedacího a pracovního nábytku,
hygienické
vybavení prostorů);
_ dodržování zákazu kouření, pití alkoholu a požívání jiných škodlivin ve
škole a okolí;
_ ochrana žáků před úrazy;
_ výrazné označení všech nebezpečných předmětů a částí využívaných prostorů;
pravidelná
kontrola zařízení z hlediska jejich bezpečnosti;
_ dostupnost prostředků první pomoci, kontaktů na lékaře či jiné speciální
služby, praktická
dovednost učitelů poskytovat první pomoc.
Psychosociální podmínky:
_ vytváření pohody prostředí, zdravého učení a otevřeného partnerství jak
mezi žáky a učiteli, tak
mezi učiteli a vedením školy;
_ vzdělávání propojené se skutečným životem – osvojování si toho, co má pro
žáky praktický
smysl, co vede k praktické zkušenosti;
_ věková přiměřenost a motivující hodnocení – respekt k individualitě žáků,
hodnocení v souladu
s individuálními možnostmi a pokrokem, dostatek zpětné vazby, tolerantnost
k chybám
a omylům;
_ naplnění potřeb žáků – všestranný prospěch žáka je hlavním momentem v přípravě
a realizaci
vzdělávání;
_ příznivé sociální klima – otevřenost a partnerství v komunikaci, úcta, tolerance,
uznání,
empatie, spolupráce a pomoc druhému, sounáležitost se třídou, školou;
_ ochrana žáků před násilím, šikanou a dalšími patologickými jevy;
_ spoluúčast žáků na vzdělávání a životě školy, která přechází do modelu demokratického
společenství – budování komunity na principech svobody, odpovědnosti, stability
společných
pravidel, spravedlnosti, spolupráce;
_ včasná informovanost o věcech uvnitř školy i mimo ni;
_ respekt k potřebám jedince a jeho osobním problémům.
Personální podmínky:
_ pedagogičtí pracovníci splňující podmínky stanovené zákonem č. 563/2004
Sb., schopní podílet
se i na dalších činnostech ve škole;
_ pedagogičtí pracovníci s potřebnými profesními dovednostmi – komunikativní
ve směru
k žákům, jejich rodičům, ostatním pedagogům a odborníkům zajišťujícím pro
školu speciální
služby, schopní diagnostikovat žáky a motivovat je k další činnosti, udržet
neformální kázeň,
průběžně se vzdělávat, hodnotit a modifikovat svou činnost;
_ nabídka odborné pomoci žákům a jejich rodičům – speciální pedagog, psycholog,
asistent atd.;
_ pedagogický sbor schopný týmové práce, vzájemně vstřícné komunikace a spolupráce;
_ řídící pracovníci s výraznými manažerskými, organizačními i pedagogickými
schopnostmi,
schopní vytvářet motivující a zároveň náročné profesionální klima, usilující
o neustálý odborný
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
115
a profesní růst svůj i svých podřízených, s koncepčním myšlením a stylem práce,
schopní
poradit, ale i zaštítit učitele vůči negativním vnějším vlivům.
Organizační podmínky:
_ účast všech učitelů na přípravě a realizaci ŠVP ZV;
_ základní pravidla života školy (pro žáky, učitele, jiné uživatele školy),
způsoby projednávání
problémů se žáky a jejich rodiči;
_ optimální režim výuky v souladu s věkovými možnostmi a potřebami žáků, ve
shodě s obsahem
vzdělávání a vhodnými způsoby učení, s návazností povinného a nepovinného
vzdělávání;
_ optimální režim života školy v souladu s věkovými potřebami žáků a jejich
bezpečností (režim
odpočinku, pohybový režim, stravovací a pitný režim, dodržování hygieny, zájmová
činnost,
mimořádné situace).
Podmínky spolupráce školy a rodičů žáků:
_ funkční a neustále aktualizovaný systém informací směrem k žákům, k učitelům,
k vedení
školy, k rodičům, partnerům školy a mezi jednotlivými aktéry vzdělávání navzájem;
_ styk s rodiči žáků a jinou veřejností (např. školskou radou) – seznamování
se záměry školy,
s cíli, způsoby výuky, hodnocením žáků, s pravidly života školy, vzájemné
hledání při řešení
problémů žáků;
_ vzdělávací strategie otevřená vůči rodičům;
_ prostor pro vznik a fungování samosprávného orgánu rodičů;
_ prostor pro setkávání učitelů s rodiči;
_ poradní servis pro rodiče ve výchovných otázkách;
_ informace o jednotlivých žácích potřebné pro individuální formy vzdělávání;
_ možnost účasti rodičů ve výuce a na výchovných a vzdělávacích činnostech
organizovaných
školou;
_ vytváření společenských vztahů školy a veřejnosti.
Za zcela nezbytné materiální a prostorové podmínky je třeba považovat:
_ kmenovou učebnu pro každou třídu vybavenou funkčním zařízením;
_ speciální učebny a prostory nebo kmenové učebny upravené pro speciální výuku:
cizího jazyka,
ICT, přírodovědných a společenskovědných předmětů, pro výuku hudební výchovy,
výtvarné
výchovy a pracovní činnosti, prostory (vlastní či pronajaté) pro zajištění
povinné TV;
_ prostory pro uložení pomůcek a přípravnou práci učitele;
_ prostory pro nenáročné pohybové aktivity v průběhu vyučování a pro zájmovou
činnost po
vyučování;
_ prostory pro hromadné setkávání žáků celé školy (vlastní či pronajaté);
_ prostory pro odkládání oděvu a obuvi (šatny), včetně prostor pro převlékání
žáků před tělesnou
výchovou a po ní v počtu, který odpovídá počtu cvičících žáků a oddělené činnosti
chlapců
a děvčat;
_ prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů – WC a umývárny, vybavené dostatečným
počtem
hygienických zařízení odpovídajících příslušným normám;
_ prostory pro společné stravování (ve vlastní nebo jiné blízké škole);
_ prostory určené k ošetření úrazu a ke krátkodobému pobytu zraněného, popřípadě
k poskytnutí
další pomoci při zdravotních problémech;
_ učebnice, didaktické pomůcky, informační a komunikační technika a další
potřeby a pomůcky
umožňující efektivní vyučování a podporující aktivitu a tvořivost žáků.
Ostatní podmínky (organizační, personální, bezpečnostní) nevyžadují většinou
specifické
nároky na finanční zabezpečení a rozdíl mezi nezbytnou a optimální úrovní
je spíše v kvalitě jejich
naplňování.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
116
11 Zásady pro zpracování školního vzdělávacího programu
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání (ŠVP) je školský dokument,
který v souladu
se školským zákonem zpracovává podle RVP ZV každá škola realizující základní
vzdělávání25. ŠVP
vychází z konkrétních vzdělávacích záměrů školy, zohledňuje potřeby a možnosti
žáků, reálné
podmínky a možnosti školy a oprávněné požadavky rodičů nebo zákonných zástupců
žáků. Má na
zřeteli postavení školy v regionu i sociální prostředí, ve kterém bude vzdělávání
probíhat. Vzdělávací
proces na konkrétní škole se pak uskutečňuje podle ŠVP, který si škola vypracovala.26
Ředitele školy odpovídá za vypracování ŠVP v souladu s RVP ZV. Koordinuje
práci na tvorbě
ŠVP nebo může funkcí koordinátora pověřit svého zástupce nebo jiného člena
pedagogického sboru.
Samotná příprava ŠVP je výrazem pedagogické autonomie i odpovědnosti celé
školy za způsob
a výsledky vzdělávání. Proto se na zpracování jednotlivých částí ŠVP podílejí
všichni učitelé příslušné
školy a jsou také spoluodpovědní za realizaci ŠVP v podmínkách dané školy.
ŠVP stanovuje (zveřejňuje) ředitel školy po projednání se školskou radou,
která se vyjadřuje
i k realizaci vzdělávání podle tohoto programu. ŠVP je součástí povinné dokumentace
školy, musí být
zpřístupněn veřejnosti, aby se každý zájemce měl možnost seznámit s obsahem
programu, aby do něj
mohl každý nahlížet a pořizovat si z něj opisy a výpisy, popřípadě požádat
o kopii.27
Česká školní inspekce zjišťuje a hodnotí v rámci své inspekční činnosti naplnění
ŠVP a jeho
soulad s právními předpisy a RVP ZV.28
Zásady stanovené pro zpracování školního vzdělávacího programu pro základní
vzdělávání
ŠVP:
_ je zpracováván v souladu s RVP ZV pro celé období základního vzdělávání
nebo pro jeho část,
tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje základní vzdělávání;
_ zajišťuje rovnoprávný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s
povinností školní
docházky a přihlíží k jejich vzdělávacím potřebám a možnostem;
_ umožňuje realizaci diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky
se speciálními
vzdělávacími potřebami (viz kapitola 8) i pro žáky mimořádně nadané, pokud
to vzdělávání
těchto žáků vyžaduje;
_ vytváří předpoklady pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na věkové
zvláštnosti žáků,
a tím pro postupné utváření a rozvíjení klíčových kompetencí;
_ vede k naplňování cílů základního vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích
strategií
na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření vzdělávacích oblastí stanovením
výchovných
a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů;
_ je zpracován tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval
je při
uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí ze
zkušeností učitelů
s efektivními způsoby výuky a z konkrétních potřeb žáků;
_ je vytvářen jako relativně stálý materiál, jehož případné změny v učebním
plánu a v učebních
osnovách nesmí negativně zasáhnout do vzdělávání žáků v určitém započatém
„cyklu“;
_ dodržuje stanovenou strukturu.
25 Povinnost zpracovat ŠVP vychází z § 3 odstavec 2 a § 5 odstavec 3 zákona
č. 561/2004 Sb.
26 ŠVP je povinným dokumentem pro realizaci vzdělávání na plně organizované
základní škole, na základních školách
pouze s prvním stupněm, na malotřídních školách jednotřídních i vícetřídních.
Víceleté střední školy vypracovávají svůj
školní vzdělávací program pro ročníky odpovídající druhému stupni základního
vzdělávání podle RVP ZV. Nemusí nést
nutně název ŠVP, ale musí být zřejmé a kontrolovatelné, že vychází z RVP ZV.
27 Vychází z § 5 odstavec 3 zákona č. 561/2004 Sb.
28 Hodnocení ŠVP Českou školní inspekcí vychází z § 174 odst. 2 písmeno b)
a c) zákona č. 561/2004 Sb.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
117
Struktura ŠVP
pro základní vzdělávání
Podle této struktury se vytváří ŠVP ve všech školách, které realizují základní
vzdělávání, kromě
nižšího stupně víceletých gymnázií. Struktura ŠVP pro nižší stupně víceletých
gymnázií je uvedena na
dalších stránkách RVP ZV.
1. Identifikační údaje
_ název ŠVP29:
_ předkladatel:
- název školy
- adresa školy
- jméno ředitele
- kontakty
_ zřizovatel:
- název
- adresa
- kontakty
_ platnost dokumentu od:
- datum
- podpis ředitele
- razítko školy
Další doporučené údaje: motivační název ŠVP, IČO, IZO, RED-IZO, jméno koordinátora
tvorby ŠVP
2. Charakteristika školy
_ úplnost a velikost školy
_ vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické)
_ charakteristika pedagogického sboru (velikost sboru, kvalifikovanost)
_ dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce
_ spolupráce s rodiči a jinými subjekty (školskou radou, školskými poradenskými
zařízeními, místními a regionálními institucemi aj.)
Další doporučené údaje: umístění školy, charakteristika žáků
3. Charakteristika ŠVP
_ zaměření školy
_ výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy na úrovni školy, uplatňované
ve výuce
i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků
_ zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
_ zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
_ začlenění průřezových témat: výčet všech průřezových témat a jejich tematických
okruhů;
uvedení, v jakém ročníku, vyučovacím předmětu a jakou formou jsou tematické
okruhy
průřezových témat realizovány
4. Učební plán
_ tabulace učebního plánu: výrazné oddělení 1. a 2. stupně; výčet povinných
vyučovacích
předmětů s jejich časovými dotacemi pro jednotlivé ročníky; uvedení časových
dotací pro
volitelné předměty v jednotlivých ročnících; celkové počty hodin v jednotlivých
ročnících
a celkové počty hodin za 1. a 2. stupeň
_ poznámky k učebnímu plánu: obsahové vymezení, organizační podmínky a jiná
specifika
realizace povinných a volitelných předmětů, pokud údaje nejsou zřejmé z tabulace
učebního plánu (z jakého oboru/oborů, případně průřezových témat, byl vyučovací
29 Z názvu ŠVP musí být zřejmé, že jde o školní vzdělávací program pro základní
vzdělávání nebo že byl zpracován podle
RVP ZV.
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
118
předmět vytvořen, pokud nemá identický vzdělávací obsah i název jako příslušný
vzdělávací obor v RVP ZV; uplatnění jiné organizační formy, než je vyučovací
hodina
atd.)
5. Učební osnovy
_ název vyučovacího předmětu
_ charakteristika vyučovacího předmětu:
- obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu (specifické
informace o předmětu důležité pro jeho realizaci, v případě integrace uvést
z jakých
vzdělávacích oborů, jejich částí a průřezových témat je vzdělávací obsah předmětu
vytvořen);
- výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni
vyučovacího předmětu, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence
žáků
_ vzdělávací obsah vyučovacího předmětu:
- distribuce a rozpracování očekávaných výstupů z RVP ZV do ročníků, případně
do
delších časových úseků
- výběr a rozpracování učiva z RVP ZV do ročníků, případně do delších časových
úseků, ve vazbě na očekávané výstupy
- průřezová témata – výběr tematických okruhů s konkretizací námětů a činností
v ročnících
Další doporučené údaje: mezipředmětové souvislosti, další poznámky upřesňující
realizaci
vzdělávacího obsahu
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
_ pravidla pro hodnocení žáků:
- způsoby hodnocení – klasifikací, slovně, kombinací obou způsobů
- kritéria hodnocení
_ autoevaluace školy:
- oblasti autoevaluace
- cíle a kritéria autoevaluace
- nástroje autoevaluace
- časové rozvržení evaluačních činností
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
119
Struktura ŠVP
pro základní vzdělávání na nižších stupních víceletých gymnázií
Podle této struktury se vytváří ŠVP pro nižší stupně víceletých gymnázií,
struktura pro čtyřletá
gymnázia a pro vyšší stupeň víceletých gymnázií je obsažena v RVP GV. Víceletá
gymnázia mají
přitom možnost vytvářet jeden školní vzdělávací program pro celých šest nebo
osm let vzdělávání,
nebo mohou vytvořit dva samostatné ŠVP pro nižší a vyšší stupeň vzdělávání.
ŠVP pro nižší stupně
víceletých gymnázií (nebo příslušná část ŠVP) se vytváří podle RVP ZV, ŠVP
pro čtyřletá gymnázia
a pro vyšší stupeň víceletých gymnázií (nebo příslušná část ŠVP) se vytváří
podle RVP GV.
1. Identifikační údaje
_ název ŠVP30
_ vzdělávací program31
_ studijní forma vzdělávání32
_ předkladatel:
- název školy
- adresa školy
- jméno ředitele
- kontakty
_ zřizovatel:
- název
- adresa
- kontakty
_ platnost dokumentu od:
- datum
- podpis ředitele
- razítko školy
Další doporučené údaje: motivační název ŠVP, IČO, IZO, RED-IZO, jméno koordinátora
tvorby ŠVP
2. Charakteristika školy
_ velikost školy
_ vybavení školy (materiální, prostorové, technické, hygienické)
_ charakteristika pedagogického sboru (velikost sboru, kvalifikovanost)
_ dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce
_ spolupráce s rodiči a jinými subjekty (školskou radou, školskými poradenskými
zařízeními, místními a regionálními institucemi aj.)
Další doporučené údaje: umístění školy, charakteristika žáků
3. Charakteristika ŠVP
_ zaměření školy
_ profil absolventa
_ organizace přijímacího řízení
_ organizace maturitní zkoušky
_ výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy na úrovni školy, uplatňované
ve výuce
i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků
_ zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
_ zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných
_ začlenění průřezových témat: výčet všech realizovaných průřezových témat
a vybraných
tematických okruhů; uvedení, v jakém ročníku, vyučovacím předmětu a jakou
formou jsou
tematické okruhy průřezových témat realizovány
30 Z názvu musí být zřejmé, podle jakého rámcového vzdělávacího programu byl
školní vzdělávací program zpracován
(RVP ZV, RVP GV)
31 Čtyřletý, šestiletý nebo osmiletý vzdělávací program
32 Denní, večerní, dálková, distanční a kombinovaná forma vzdělávání
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
120
4. Učební plán
_ tabulace učebního plánu: výrazné oddělení nižšího a vyššího stupně gymnázia;
výčet
povinných vyučovacích předmětů s jejich časovými dotacemi pro jednotlivé ročníky;
uvedení časových dotací pro volitelné předměty v jednotlivých ročnících; celkové
počty
hodin v jednotlivých ročnících a celkové počty hodin za nižší a vyšší stupeň
_ poznámky k učebnímu plánu: obsahové vymezení, organizační podmínky a jiná
specifika
realizace povinných a volitelných předmětů, pokud údaje nejsou zřejmé z tabulace
učebního plánu (z jakého oboru/oborů, případně průřezových témat, byl vyučovací
předmět vytvořen, pokud nemá identický vzdělávací obsah i název jako příslušný
vzdělávací obor v RVP ZV; uplatnění jiné organizační formy, než je vyučovací
hodina
atd.)
5. Učební osnovy
_ název vyučovacího předmětu
_ charakteristika vyučovacího předmětu:
- obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu (specifické
informace o předmětu důležité pro jeho realizaci, v případě integrace uvést
z jakých
vzdělávacích oborů, jejich částí a průřezových témat je vzdělávací obsah předmětu
vytvořen);
- výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy uplatňované na úrovni
vyučovacího předmětu, jimiž učitelé cíleně utvářejí a rozvíjejí klíčové kompetence
žáků
_ vzdělávací obsah vyučovacího předmětu:
- distribuce a rozpracování očekávaných výstupů z RVP ZV do ročníků, případně
do
delších časových úseků
- výběr a rozpracování učiva z RVP ZV do ročníků, případně do delších časových
úseků ve vazbě na očekávané výstupy
- průřezová témata – výběr tematických okruhů s konkretizací námětů a činností
v ročnících
Další doporučené údaje: mezipředmětové souvislosti, další poznámky upřesňující
realizaci
vzdělávacího obsahu
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy
_ pravidla pro hodnocení žáků:
- způsoby hodnocení – klasifikací, slovně, kombinací obou způsobů
- kritéria hodnocení
_ autoevaluace školy:
- oblasti autoevaluace
- cíle a kritéria autoevaluace
- nástroje autoevaluace
- časové rozvržení evaluačních činností
Slovníček Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
121
SLOVNÍČEK POUŽITÝCH VÝRAZŮ
Slovníček uvádí pouze výrazy, které jsou použity v Rámcovém vzdělávacím programu
pro
základní vzdělávání a v jeho příloze upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním
postižením.
Slovníček vysvětluje význam použitých výrazů v kontextu těchto dokumentů.
Je určen především
ředitelům škol a učitelům, kteří budou vytvářet vlastní školní vzdělávací
programy.
autismus
vývojová ›pervazivní porucha, která se projevuje neschopností jedince navazovat
sociální vztahy,
komunikovat a absencí jeho představivosti, tyto příznaky bývají provázeny
omezeným okruhem
zájmů, neúčelným repetitivním (stále se opakujícím) chováním a bizarními rituály
autoevaluace školy
slouží k systematickému posuzování činnosti školy plánované ve ›školním vzdělávacím
programu;
výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba ke korekci vlastní činnosti
a jako východisko pro další
práci školy; autoevaluaci provádějí účastníci vzdělávacího procesu – vedení
školy, učitelé, žáci;
kapitola Autoevaluace školy - součást ›školního vzdělávacího programu, ve
které školy vymezují
cíle, nástroje a kritéria autoevaluace a časové rozvržení ›evaluačních činností
cíle základního vzdělávání
zaměření základního vzdělávání; v ›Rámcovém vzdělávacím programu pro základní
vzdělávání je
vymezeno celkem devět cílů, jejichž postupné naplňování směřuje k utváření
a rozvíjení ›klíčových
kompetencí žáků a vzdělavatel poskytující základní vzdělávání má k jejich
dosahování vytvářet
podmínky
cílové zaměření vzdělávací oblasti
součást ›vzdělávacích oblastí, která propojuje ›vzdělávací obsah s ›klíčovými
kompetencemi; je
východiskem pro ›výchovné a vzdělávací strategie na úrovni ›vyučovacího předmětu,
kterými škola
směřuje k utváření a rozvíjení ›klíčových kompetencí žáků
doplňující vzdělávací obor
vzdělávací obor, který doplňuje a rozšiřuje ›vzdělávací obsah základního vzdělávání
etapy vzdělávání
legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání,
které odpovídají
vzdělávání podle daného ›rámcového vzdělávacího programu
evaluační činnosti
veškeré plánované a cílené aktivity školy směřující k ověřování, měření, posuzování
a hodnocení
výsledků a změn dosažených ve všech činnostech školy vymezených ve ›školním
vzdělávacím
programu
integrace vzdělávacího obsahu
propojení ›vzdělávacího obsahu na úrovni témat, tematických okruhů, případně
›vzdělávacích
oborů oblastí, které umožňuje ›Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
integrace žáků
zařazení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků mimořádně nadaných
do běžných tříd
a jejich vzdělávání v souladu s individuálními vzdělávacími potřebami
Slovníček Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
122
klíčové kompetence
souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro
osobní rozvoj a uplatnění
každého člena společnosti; v ›Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání
jsou
klíčové kompetence vymezeny na úrovni, které mají dosáhnout všichni žáci na
konci základního
vzdělávání; v etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence
k učení,
kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální
a personální,
kompetence občanské, kompetence pracovní
kognitivní procesy
poznávací procesy tvořící podstatu učení; jsou součástí intelektuálního vývoje
člověka, zahrnují
smyslové poznávání, představy a obrazotvornost, myšlení, paměť, učení, někdy
je k nim řazena i řeč
a pozornost
kompenzace
speciálně pedagogické metody a postupy, kterými se zlepšuje a zdokonaluje
výkonnost jiných funkcí
než funkce postižené a představují aktivní způsob k vyrovnání handicapu a
snahy o dosažení úrovně
běžné populace daného věku
kompenzační metody
metody rozvíjející výkonnost neporušených funkcí jako náhradu za funkci porušenou
nebo zcela
vyřazenou
kurikulární dokumenty
pedagogické dokumenty, které vymezují legislativní a obsahový rámec potřebný
pro tvorbu
›školního vzdělávacího programu; systém kurikulárních dokumentů je vytvářen
a uplatňován na
dvojí úrovni; státní úroveň tvoří ›Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací
programy,
školní úroveň tvoří ›školní vzdělávací programy
Manuál pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání
metodický dokumenty, který je doporučen pro tvorbu ›školních vzdělávacích
programů v etapě
základního vzdělávání; uvádí konkrétní postupy při tvorbě jednotlivých částí
›školního vzdělávacího
programu doplněného o příklady ze školní praxe
mentální postižení (mentální retardace)
snížení rozumových schopností, vzniklé v důsledku organického poškození mozku
nebo
nedostatečnosti mozkových funkcí, projevuje se sníženou úrovní ›kognitivních
procesů, odlišným
vývojem některých psychických funkcí a nižší sociální adaptibilitou; individuální
modifikace
uvedených příznaků závisí na hloubce a rozsahu mentálního postižení, na míře
postižení jednotlivých
funkcí a na úrovni psychického vývoje; Světová zdravotnická organizace (WHO)
dělí mentální
retardaci (postižení) do šesti základních kategorií:
_ lehká mentální retardace – mentální postižení (IQ 50 – 69) snížení rozumových
schopností
v důsledku organického poškození mozku; u takto postižených jedinců dochází
k zaostávání
duševního vývoje i když většina z nich dosáhne úplné nezávislosti v osobní
péči
a v domácích praktických dovednostech
_ středně těžká mentální retardace – mentální postižení (IQ 35 – 49), základy
čtení psaní
a počítání, v dospělosti jsou lidé takto postižení obvykle schopní vykonávat
jednoduché
pracovní úkony pod dohledem, někteří postižení jsou schopni jednoduché konverzace,
v souvislosti s mentálním postižením se často vyskytují i další přidružená
postižení jako jsou
neurologická onemocnění, epilepsie, tělesná postižení a ›autismus
_ těžká mentální retardace – mentální postižení (IQ 20 – 34) – velká část
jedinců trpí poruchami
motoriky a dalšími vadami, které souvisí s poškozením centrálního nervového
systému;
možnosti výchovy a vzdělání takto postižených osob jsou omezené, v současné
době jsou
vzděláváni podle Rehabilitačního vzdělávacího programu pomocné školy
Slovníček Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
123
_ hluboká mentální retardace – (IQ nižší než 20), nízká míra rozvinutosti
psychických funkcí,
zejména pozornosti, ale i volních vlastností potřebných k systematickému osvojování
učiva,
možnosti výchovy a vzdělávání jsou velmi omezené
_ jiná mentální retardace
nespecifikovaná mentální retardace
Národní program rozvoje vzdělávání v České republice
koncepční dokument české vzdělávací politiky označovaný jako Bílá kniha; obsahuje
záměry rozvoje
vzdělávání žáků od 3 do 19 let a návrhy i doporučení ekonomického, politického
a pedagogického
charakteru, které jsou postupně realizovány
Národní program vzdělávání
nejvyšší ›kurikulární dokument, který vzniká na základě vymezení ve ›školském
zákoně
období
pedagogicky a časově vymezený úsek vzdělávání v ›Rámcovém vzdělávacím programu
pro základní
vzdělávání na 1. stupni; 1. období vzdělávání zahrnuje 1. až 3. ročník, 2.
období 4. a 5. ročník
obor vzdělání - základní škola
jeden z oborů soustavy oborů vzdělání, které stanoví vláda nařízením po projednání
s příslušnými
ústředními odborovými orgány a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů s celostátní
působností;
pro realizaci základního vzdělávání je v souladu se školským zákonem vydán
›Rámcový vzdělávací
program pro základní vzdělávání
očekávané výstupy
stěžejní část ›vzdělávacího obsahu jednotlivých ›vzdělávacích oborů; jsou
ověřitelné, prakticky
zaměřené, mají činnostní povahu a jsou využitelné v běžném životě; vymezují
úroveň, které mají
všichni žáci prostřednictvím ›učiva dosáhnout; jsou stanoveny orientačně (nezávazně)
na konci
3. ročníku (1. období) a závazně na konci 5. ročníku (2. období) a 9. ročníku
pervazivní porucha
porucha prostupující celou osobnost, projevující se ve všech funkčních oblastech
postižení více vadami
za postiženého více vadami se považuje jedinec postižený současně dvěma nebo
více na sobě kauzálně
nezávislými druhy postižení, z nichž každé by jej vzhledem k hloubce a důsledkům
opravňovalo
k zařazení do školy pro příslušný typ postižení
předměty speciální pedagogické péče
výuka předmětů speciální péče se zajišťuje v základních školách pro daný typ
postižení, podle potřeb
jednotlivých žáků, vždy na doporučení příslušného odborníka v rozsahu, který
umožňují podmínky
školy v rámci platných předpisů; jedná se především o individuální logopedickou
péči, znakový jazyk,
zdravotní tělesnou výchovu, prostorovou orientaci a samostatný pohyb zrakově
postižených, zrakovou
stimulaci, práci s kompenzačními pomůckami, rozumovou a smyslovou výchovu
apod.
průřezová témata
reprezentují v ›Rámcovém vzdělávacím programu aktuální okruhy problémů současného
i budoucího
světa a stávají se povinnou součástí základního vzdělávání; jsou důležitým
formativním prvkem
základního vzdělávání a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti
postojů a hodnot; stávají
se příležitostí pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci
rámcové vzdělávací programy
›kurikulární dokumenty státní úrovně, které normativně stanovují obecný rámec
pro jednotlivé
›etapy vzdělávání a jsou závazné pro tvorbu ›školních vzdělávacích programů
Slovníček Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
124
rámcový učební plán pro základní vzdělávání
učební plán ›Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, který
vymezuje základní
parametry organizace základního vzdělávání; závazně vymezuje: začlenění ›vzdělávacích
oblastí
a ›vzdělávacích oborů do základního vzdělávání na 1. a 2. stupni, minimální
časové dotace pro jejich
realizaci, disponibilní časovou dotaci, celkovou povinnou časovou dotaci a
poznámky k rámcovému
učebnímu plánu
rámcový učební plán pro základní vzdělávání pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním
postižením
učební plán přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání,
který vymezuje
základní parametry organizace základního vzdělávání; závazně vymezuje: začlenění
›vzdělávacích
oblastí a ›vzdělávacích oborů do základního vzdělávání na 1. a 2. stupni,
minimální časové dotace
pro jejich realizaci, disponibilní časovou dotaci, celkovou povinnou časovou
dotaci a poznámky
k rámcovému učebnímu plánu
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
›kurikulární dokument státní úrovně, který normativně stanoví obecný rámec
základního vzdělávání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání - příloha upravující vzdělávání
žáků
s lehkým mentálním postižením
příloha ›Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která je
upravena pro potřeby
a vzdělávací možnosti žáků s lehkým mentálním postižením
reedukace
speciálně pedagogické metody a postupy, kterými se zdokonaluje výkonnost v
oblasti postižené
funkce
rehabilitace
(v pedagogickém smyslu) – speciálně pedagogické metody a postupy, kterými
se upravují společenské
vztahy, obnovují narušené praktické schopnosti a dovednosti a možnosti seberealizace
jedince
s postižením
speciálně pedagogická diagnostika
vědní disciplína zaměřena na zjišťování individuálních schopností a možností
jedince s postižením;
účelem diagnostiky je určit možnosti vzdělávání těchto jedinců a prostředky
pro speciální výchovu
v rodině, škole a při mimoškolních aktivitách
speciálně pedagogické metody
metody zaměřující se na prevenci, překonávání nebo zmírnění důsledku postižení,
mezi základní
speciálně pedagogické metody patří edukace, kompenzace, reedukace a rehabilitace
školská rada
orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků a zletilým žákům,
pedagogickým
pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy;
projednává návrh
›školního vzdělávacího programu
školní vzdělávací programy
›kurikulární dokumenty školní úrovně; školní vzdělávací program pro základní
vzdělávání
zpracovává podle ›Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
každý vzdělavatel
poskytující základní vzdělávání
školský zákon
zkrácený název pro Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání
a o změnách některých zákonů
Slovníček Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
125
učební osnovy
část ›školního vzdělávacího programu, ve které je ›vzdělávací obsah jednotlivých
›vzdělávacích
oborů členěn do ›vyučovacích předmětů v jednotlivých ročnících 1. a 2. stupně
základního
vzdělávání
učební plán
část ›školního vzdělávacího programu vymezující na základě ›rámcového učebního
plánu
organizaci výuky na konkrétní škole; obsahuje tabulaci s výčtem povinných
a volitelných
›vyučovacích předmětů a poznámky k organizaci a realizaci jednotlivých ›vyučovacích
předmětů
učivo
část ›vzdělávacího obsahu jednotlivých ›vzdělávacích oborů, které je strukturováno
do
jednotlivých tematických okruhů (témat, činností); je chápáno jako prostředek
pro dosažení
›očekávaných výstupů, tvoří nezbytnou součást vzdělávacího obsahu; na úrovni
›Rámcového
vzdělávacího programu pro základní vzdělávání je učivo doporučené k distribuci
do ›školního
vzdělávacího programu;, na úrovni ›školního vzdělávacího programu je závazné
vyučovací předmět
forma didaktického uspořádání ›vzdělávacího obsahu a jeho organizačního zpracování
ve ›školním
vzdělávacím programu; z jednoho ›vzdělávacího oboru může být vytvořen jeden
›vyučovací
předmět nebo více ›vyučovacích předmětů, případně může ›vyučovací předmět
vzniknout integrací
›vzdělávacího obsahu více ›vzdělávacích oborů (integrovaný vyučovací předmět)
vzdělávací oblasti
orientačně vymezené celky ›vzdělávacího obsahu základního vzdělávání; ›Rámcový
vzdělávací
program pro základní vzdělávání obsahuje devět ›vzdělávacích oblastí, které
jsou tvořeny jedním
›vzdělávacím oborem nebo více obsahově blízkými ›vzdělávacími obory
vzdělávací obory
samostatné části ›vzdělávacích oblastí v ›Rámcovém vzdělávacím programu pro
základní
vzdělávání; vymezují ›vzdělávací obsah (›očekávané výstupy a ›učivo)
vzdělávací obsah
vymezení ›očekávaných výstupů a ›učiva na úrovni ›vzdělávacích oborů, který
je dále
rozpracováván na úrovni ›školních vzdělávacích programů
vzdělávací obsah základního vzdělávání
souhrn lidského poznání didakticky zpracovaný pro úroveň ›základního vzdělávání
poskytující
žákům spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace
blízké životu a na
praktické jednání
výchovné a vzdělávací strategie
promyšleně volené a řazené postupy, kterými chce škola cíleně směřovat k naplňování
›klíčových
kompetencí
základní škola
viz obor vzdělání
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005
126
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání
žáků
s lehkým mentálním postižením
Vydal: Výzkumný ústav pedagogický v Praze
Náklad: 3000 kusů
Tisk: ÚIV, Nakladatelství TAURIS
Rok vydání: 2005