Untitled Document

11. ročník celostátní soutěže „Komenský a my“
2012/2013

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve spolupráci s Unií Comenius
a Základní školou J. A. Komenského Brandýs nad Orlicí vyhlašuje 11. ročník celostátní literárně historické a výtvarné soutěže pro děti a mládež “KOMENSKÝ A MY” pro školní rok 2012/13.

ZÁKLADNÍ INFORMACE o 11. ročníku soutěže:

Soutěž proběhne ve školních kolech v období listopad 2012 – leden 2013.
Škola může v každé z kategorií poslat do ústředního (celorepublikového) kola maximálně 5 prací !!! Současně s pracemi zašle informace – jméno soutěžícího, kategorii, věk, postupný ročník, adresu školy, telefon, e-mailové spojení a jméno pedagoga, který žáka vedl.

Výtvarné práce kategorie A
je třeba zaslat na adresu: Základní škola J.A. Komenského, Žerotínova 29, 561 12 Brandýs nad Orlicí do 31. ledna 2013, na obálku zásilky uveďte označení “Komenský a my”.

Literární práce kategorií B a C
je třeba zaslat v elektronické podobě. U zasílaných prací musí být na titulní straně uveden autor, název práce, kategorie, postupný ročník, věk, adresa školy, jméno pedagoga, kontaktní telefon a e-mailová adresa.
Literární práce posílejte ve formátu WORD elektronicky jako přílohu e-mailu nebo na disketě, každou práci v samostatném souboru, označeném kategorií a příjmením autora do Základní školy J.A. Komenského Brandýs nad Orlicí, Žerotínova 29, 561 12 Brandýs nad Orlicí,
(tel./fax: 465544218 nebo 603889433, e-mail zsbrandys@ttnet.cz , rovněž do 31. ledna 2013.

Ústřední kolo všech kategorií, včetně vyhlášení výsledků, se uskuteční v Brandýse nad Orlicí ve dnech 17. až 19. března 2013.

Soutěžící v kategorii B vybraní porotou do ústředního kola (jehož součástí je znalostní test) budou organizátory soutěže informováni o své účasti v ústředním kole nejpozději 28. února 2013.

Vedle oceněných prací v každé kategorii budou uděleny:
„Cena za nejlepší literární práci“ v kat. B
„Cena Pardubického kraje“
„Cena pedagogovi za vynikající práci se žáky a studenty“

Porota:
předsedkyně hlavní poroty - doc. PhDr. Jana Přívratská, CSc.
členové: Mgr. Jana Ondrejčeková, Mgr. Tomáš Havelka, RNDr. Vladimír Přívratský, CSc., Mgr. Hana Macková, PhDr. Jana Skarlantová, Mgr. Martin Raudenský, PhDr. Eva Vaňková, Mgr. Zdena Kučerová, Tereza Hejdová

Finanční podpora:
Soutěž je vedle dotace MŠMT finančně podporována Unií Comenius, ZŠ J.A. Komenského
Brandýs nad Orlicí, městem Brandýs nad Orlicí, Pardubickým krajem, Akademií věd ČR, Choceňskou mlékárnou a dalšími sponzory.

PODMÍNKY ÚČASTI A TÉMATA 11. ROČNÍKU SOUTĚŽE:
Soutěž je organizována ve třech kategoriích (A, B, C). Bližší informace lze získat na webové stránce Základní školy J.A. Komenského Brandýs nad Orlicí http://web.ttnet.cz/zsbrandys/.

• Kategorie A (výtvarná část soutěže) - pro děti ve věku 6 – 11 let (žáky prvního stupně ZŠ a odpovídajích ročníků ZUŠ)

„Orbis pictus 21. století – nové stránky Světa v obrazech očima dětí“
Tato kategorie je rozdělena do dvou věkových skupin. V první (A1) soutěží se svými výtvarnými pracemi děti 1. - 3. ročníku ZŠ (a odpovídajících roč. ZUŠ), ve druhé (A2) pak děti 4. a 5. ročníků ZŠ /ZUŠ. Každá škola může do této kategorie (kat. A) vybrat ze svého školního kola nejvíce 5 prací.
Do soutěže budou přijímány výtvarné práce provedené jakoukoliv technikou včetně trojrozměrných (objekty, keramika apod.) do max. formátu velikosti A2 u dvojrozměrných děl a max. 20×20×20 cm u trojrozměrných.

• Kategorie B ( literárně historická část soutěže ) – pro žáky 6. – 9. ročníků ZŠ, prvního stupně víceletých gymnázií a odpovídajících ročníků ZUŠ

se skládá ze dvou částí. První představuje literární práci – zamyšlení na téma stanovené pro daný ročník soutěže. Rozsah práce by neměl překročit 3 normostrany, ze školních kol může postoupit do celostátního finále maximálně 5 prací. Druhou část soutěže v této kategorii tvoří znalostní test zaměřený na život, dílo a dobu J.A. Komenského. Autoři 20 nejlepších literárních prací a jejich pedagogický doprovod budou pozváni na finále soutěže v Brandýse nad Orlicí, kde se žáci utkají v testu znalostí v ústředním kole soutěže (18.3.2013).

• Kategorie C ( literární práce – úvaha /esej) – pro studenty středních škol

je určena studentům všech typů středních škol a studentům druhého stupně víceletých gymnázií. Účastní se odbornou literární prací (korespondenční formou) na dané téma. Rozsah práce či studie by neměl přesáhnout 5 normostran. Autoři nejlepších prací budou pozváni k převzetí cen při slavnostním vyhlášení výsledků soutěže do Brandýsa nad Orlicí.
Vítězná práce bude publikována v Bulletinu Unie Comenius.

Témata 11. ročníku:

Kategorie A: Strom

Kategorie B: Kdybys byl zvířetem, chtěl bys být domácím mazlíčkem, nebo tvorem divokým
a svobodným?

Kategorie C: Člověk a masky v něm

Komentář a metodické pokyny

Kategorie A: Strom

„Strom zdržuje se od kořene“

Na základě 12. kapitoly Orbis Pictus a 11. kapitoly Januy linguarum navrhujeme letos zpracovat téma strom. Strom je přírodnina uctívaná od předkřesťanských dob, úcta k ní nezmizela ani v křesťanství (srov. např. Strom života z Kláštera u Nové Bystřice; kapli sv. Kateřiny v Kouřimi; založení poutního místa v Hejnicích atd.), ani v současnosti (památné stromy, stromy chápané jako dárci energie apod.). Strom má v sobě jak pozitivní aspekty (přináší odpočinek, chrání před větrem, dává stín, poskytuje dřevo na stavby, topení, umělecká díla, tvoří významný prvek v krajině atd.), tak i negativní (les je místem nebezpečí, lámající se strom zabíjí, na stromech se věšeli odsouzenci při divokých soudech atd.).
V současnosti zaujímá člověk ke stromům ambivalentí postoje: na jedné straně je kácí (aleje kolem cest, kácení celých zahrad atd.), na druhé straně k nim hledá znovu cestu. Strom může ve výtvarném kontextu přinést velikou spoustu nápadů a grafických i malířských ztvárnění jednotlivostí (kůry, listů, větví, květů) i celku (strom v růstu). Apelujeme ale na hlubší zamyšlení nad tématem (viz návodná témata), ať výsledkem nejsou jen obvyklé uniformní sezonní kresby a malby podzimních listů apod. Do soutěže budou přijímány výtvarné práce provedené jakoukoliv technikou včetně trojrozměrných (objekty, keramika apod.). Prosíme o dodržení omezení formátu na velikost A2 u dvojrozměrných děl a max. 20×20×20 cm u trojrozměrných.

Návodná témata

Uvedená témata jsou jen inspirativní a směřujeme je především k pedagogům; kladou si za cíl zejména upozornit na vrstevnatost námětu a otevřít prostor k přemýšlení, vyprávění, mimetickému hraní, pozorování a k následné výtvarné realizaci, není třeba se jich držet.

1. Krása kůry (mladá hladká kůra proti rozpraskané kůře vzrostlého stromu – důraz na strukturu a haptický charakter).
2. Strom – hrdina nebo samotář (strom na skále, na poušti, ve městě).
3. Duše stromu (mýty) – strom mající vztah k člověku: Apolón a Dafné; Král Midas; Erbenova pohádka Jabloňová panna nebo Vrba z jeho Kytice apod.
4. Život stromu – od semene k velikánu (proměna stromu v čase).
5. Strom života (bez stromů zaniká život: Jean Giono – Muž, který sázel stromy – upozorňuji i na filmové zpracování). Nalezitelný silný aspekt příběhu.
6. Strom v zimě – černé tenké větve na pozadí zimní krajiny: výrazný grafický motiv, jemuž vyhovuje kresba tuší, suchá jehla apod. (B. Reynek, J. John apod.).
7. Kořeny – tajemná část stromu prorůstající zemi, drží a vyživuje celý strom. Co se může skrývat mezi kořeny hluboko v zemi?
8. Povaha stromů – vlastnosti druhů stromů a s tím spojená symbolika (srov. rozdílné vnímání dubu, lípy, břízy, vrby, topolu apod.). Jaký strom symbolizuje věrnost, lásku, statečnost, odvahu apod.? Tzv. národní stromy – proč se jim tak říká?
9. Paměť stromů – existují stromy rostoucí i tisíce let. Co zažily? Jak se dějiny podepsaly na jejich podobě?
10. Strom v současné krajině – beton proti lesu, městské parky, fenomén tzv. „lesoparků“. Důstojnost stromu v sousedství domů. Anebo naopak: les vítězící nad městem. Co by bylo, kdyby strom – les začal o své místo bojovat?

Motivující texty:

Strom jako metafora růstu a vývoje člověka

(Komenský, Navrženi krátké o obnoveni škol v Království českém, V)
Nebo jakož strom z maličkého jaderka neb semene se počíná, však v rok v jiné a jiné ratoléstky se rozrostaje, v jistých svých letech k velikému zrostu a síle přichází: tak i s člověkem jest na těle i na mysli, jmenovitě že se nerodí velikým, ale velikosti zrostem nabývá. Aniž možné jest nevzrusti, jestliže se jen příčin k zrostu napomahajících ne nedostává: a roste všecko míle rádo, beze všeho násilí, s líbostí, když toliko zahradník umělý jest, toho, čeho k zrostu potřebuje, povlovně a rozšafně dodávající.
Strom jako téma náboženské úvahy: dub je neužitečný tupec, který nenese ovoce
(Leopold Fabritius, Mravná naučení na všechny vejroční neděle, Praha 1761, s. 19)
Naroubal jsem se toho dubu: než co se posluchači domnívají, mnoho-li jsem u toho dubu svým kázaním prospěl? tak mnoho, jak mnoho má špalek rozumu; ale nedivím se tomu: nebo jestli u rozumných poslouchačů tolik kázaní bývá bez užitku, není divu, že u bezsmyslného stromu jedno kázaní na jalovo padá; právdu mluvě, spíš bych si troufal dub i s kořenem z místa pozdvíhnouti, nežli některého hříšníka z jeho zlosti. Kolik jest jich, kteří žádného jiného ovotce nenesou, leda které chutná kancům, vepřům a sviním?

Legenda o založení kláštera Hejnice

(pramen: http://www.rozhlas.cz/nabozenstvi/pamatky/_zprava/historie-chramu-a-klastera-v-hejnicich--371246)

Ve vesničce Lužec bydlel se svou nemocnou ženou a dítětem řemeslník sítař a řešetář. Chodíval přes hejnické lesy za prací a odpočíval na skalním ostrohu nad říčkou Smědá pod voňavou lípou. Podle tradice jednoho dne v roce 1159 pod lípou usnul a zdál se mu podivný sen, který ovlivnil život jeho i celého okolí.
Ve snu uviděl lípu zalitou září, na větvích seděli andělé a jeden z nich mu pravil: "Jsi na zázračném místě, na kterém se zalíbilo Otci. Jdi domů a vrať se s obrázkem Matky Boží, aby každý, kdo v budoucnu půjde kolem, se mohl zastavit a mít účast na milosti. Tobě se pak za odměnu uzdraví žena i dítě." Když se sítař probudil a o svém snu přemýšlel, nabýval stále většího přesvědčení, že nejde jen o pouhý sen, ale o vnuknutí Boží. Rozhodl se uposlechnout Božího slova a hned příštího pátku se vydal na cestu do nedaleké Žitavy prodat své zboží a za stržené peníze koupit u řezbáře sošku Panny Marie. Cestou našel groš a měl radost, že ho přidá k výdělku.
Když však přišel k řezbáři, zjistil, že mu všechny ty peníze nestačí, snad jen na starou malou madonku, na niž si vzpomněla řezbářova žena. Sošku zakoupil, vrátil se s ní do Hejnic a vložil ji s velkou úctou a bázní do duté lípy, pod níž se mu zdál spásný sen. Naplněn hlubokou vírou, že na přímluvu Matky Boží vrátí Bůh jeho ženě a dítěti zdraví, poklekl, sepjal ruce a prosil Boha o pomoc. Druhého dne přivezl svou ženu s dítětem na starém vozíku k lípě a společně prosili Pannu Marii o přímluvu u Boha. Stalo se to, co andělé předpověděli: žena i dítě se uzdravily. Zázračné uzdravení sítařovy ženy a dítěte nezůstalo samozřejmě utajeno. Byla z toho velká novina, kterou si lidé po osadách vyprávěli, roznesla se po celém okolí. Tak lidé začali se svými slabostmi a starostmi putovat k lípě s usměvavou madonkou a zde pokorně prosili o pomoc.

Duše stromu: K. J. Erben Jabloňová panna, začátek

(pramen www.mlp.cz; zde i celý text)

Tak byl jeden mladý král a ten rád jezdíval do lesa na lov. Jedenkrát, když již od rána do poledne po lese honil, dostal velikou žízeň, ale nebylo nikde potoku ani žádné studánky viděti, aby se napil. A když už dlouho celý zarmoucený po tom lese chodil a nevěděl, jak žízeň uhasiti, přišel tu nenadále k jedné jabloni a na ní viděl tři zralá pěkná jablka. Byla dopolou červená jako brunát a odpolou žlutá jako vosk, až se na ně hleděti chtělo. Ihned mu přišlo na mysl, že by si je mohl utrhnouti, jimi se obvlažiti, a králi se již sliny v hubě dělaly. Hned tedy to jedno jablko utrhl, vytáhl z kapsy nůž a počal je krájeti. Ale jak je v poly překrojil, tu najednou z toho jablka vyskočila panna, až byl král celý omámený, neboť byla od hlavy do paty celičká nahá a tak krásná, že jakživ žádné takové neviděl. A jak vyskočila, volala: „Vody! Vody!“ Ale než se král z toho omámení probral, byla již zase ta tam, jako když se blabuňka z mydlin rozpukne, takže král ani svým očím nevěřil a celou tu příhodu za nějaké mámení smyslů pokládal. Ale sáhl přece po tom druhém jablku, vzal nůž a pře¬krojil je také. A tu zase z něho vyskočila panna, a ta byla také celičká nahá, jak ji Pán Bůh stvořil, ale ještě mnohem krásnější nežli ta první, až byl král podivením celý omámený. A ta také vykřikla: „Vody! Vody! Vody!“ A že tu žádné nebylo, zmizela mžikem jako ta první. Tu bylo králi toho srdečně líto, ale hned si pomyslil: zajisté, že to třetí jablko také jiné nebude! A hned si je také utrhl a schoval, až by někde k vodě přišel.
A potom konečně přišel k jedné řece, velmi prudké a hluboké. Tu se po¬stavil na břeh, vytáhl to třetí jablko a rozkrojil, a hned také z něho vyskočila panna; ale ta byla ještě krásnější než ty obě první. A když zavolala: „Vody! Vody!“, tu se honem král shýbnul do řeky, nabral vody rukou a pokropil ji, a tu se ta panna již neztratila. Ale byla také celičká nahá, styděla se tuze před králem a prosila ho, aby jí půjčil svůj plášť, že se jím přikreje. A když ten král tu třetí pannu uhlídal, tu se mu teprv náramně zalíbila a zdálo se mu, že bez ní ani živ býti nemůže. A proto hned řekl: „Když mi přislíbíš, že si mne vezmeš, tedy ti ten plášť půjčím.“ Když tedy ta milá panna viděla, že jinač není, připověděla mu, že si ho vezme. Tu on jí hned ten plášť se sebe dal a řekl jí: „Počkej zde, až se pro tebe navrátím, však já tě nenechám dlouho čekati.“ Potom skočil hned na koně a cupity, cupity k svému zámku uháněl. A když tam přijel, dal hned zapřáhnouti tři páry koní a jel co mohl pro svou nevěstu.

Kategorie B: Kdybys byl zvířetem, chtěl bys být domácím mazlíčkem, nebo
tvorem divokým a svobodným? (zamyšlení)

„Co totiž živočichové činí podle přirozeného puzení, to nás Bůh učí dělat horlivým napodobováním. Ale všechno je tak připraveno, že je spravedlivé, abychom se na tyto tvory dívali zcela jako na divadlo nebo na vzor či na nějaký předpis, učíc se nebo odnaučujíc se od jedněch mravům, od jiných dovednostem….. Proč Bůh určil všem živlům (země, voda, vzduch) živé obyvatele, živočichy? 1. Aby všude projevil svou moudrost, neboť vynalezl způsob, jak udržovat živá těla ve vzduchu stejně jako je uchovávat v zemi a ve vodě. 2. Aby byl svět všude (jimi) vyzdoben. 3. pro rozličnou potřebu lidem, totiž: pro naše potěšení; pro naše poučení; také nám je nabízí k využití.“ J.A.Komenský, Obecná porada o nápravě věcí lidských, díl I., Svět materiální, kap. VI a VII, str. 463nn.

Podle Komenského mají nerozumná zvířata svobodný pohyb, ale nemají svobodnou vůli pohybovat se, kam by chtěla. Jejich pohyb je určován přirozenou nutností a jejich činnost není vedena vůlí (jako u člověka), ale přirozeným puzením. Přesto však je rozdíl mezi divoce žijícími živočichy a těmi, které člověk učinil na sobě závislými, tj. tzv. domácími zvířaty.

Téma si klade za cíl zjistit názor žáků na svobodu člověka a z ní plynoucí odpovědnost za sebe sama. A to na příkladu divokých „svobodných“ živočichů na straně jedné, kteří však každý okamžik své existence musí podstupovat boj o své přežití, a jejich protipólu – domácích zvířatech, která vedle užitkových zvířat zahrnují i takzvané domácí mazlíčky, zcela podřízené vůli člověka, kde ztráta „svobody“ je kompenzována někdy až extrémní péčí.

Přeje si i dnešní mladý člověk vyměnit díl své svobody za stále větší pocit jistoty a komfortu?

Uvádíme těchto pár myšlenek, abychom ukázali, že téma je dostatečně inspirativní a umožní žákům 2. stupně se nad ním různým způsobem zamyslet. Předpokládáme, že pedagog bude s tématem pracovat přiměřeně věku a možnostem svých žáků, že je zjednoduší a upraví tak, aby žáky náležitě motivoval.

Kategorie C: Člověk a masky v něm (esej nebo úvaha)

Každý člověk má své místo v lidské společnosti. Jeho role je utvářena postupně od útlého mládí a vedle rozmanitých nadání se na ní mocně podílí výchova v širokém slova smyslu. Je samozřejmě ideálem dosáhnout stavu, kdy schopnosti a vědomosti umožní člověku zastávat ve společnosti právě to místo, které zcela naplňuje jeho přání a představy o něm samotném. Jde o ideál, jenž je ideálem právě proto, že takového postavení nelze nikdy plně dosáhnout. Nicméně touha a tajná přání mohou být natolik silné a tlak společnosti tak drtivý, že se jedinec snaží jim vyhovět předstíráním, nasazuje si masky, které mají skrýt pravé cíle a umožnit jejich dosažení a naplnění oněch přání. Vhodné masky mají také chránit a napomáhat tím, že ostatní matou a vyvolávají v nich žádoucí, byť třeba i zcela nepravdivé představy o daném jedinci.

Komenský chápal svět jako divadlo, na němž všichni stojíme a hrajeme rozmanité role. Na tomto jevišti nejde tedy jen o skutečnosti, ale také o to, jak s nimi lidé nakládají, o vztahy, které si k nim tvoří, a samozřejmě o vazby, jež si lidé budují mezi sebou.
Je vůbec možné, aby člověk mohl prožít život, aniž by musel používat přetvářku, nasazovat si pomyslné masky, chce-li žít po svém? Je přetvářka základní stavební jednotkou naší společnosti? Je to účinná metoda a úspěšná taktika? Očekávají lidé kolem nás, že budou námi klamáni přetvářkou, že budeme do jejich myslí vnášet něco, co v nich vyvolá nepravdivý, ale účelný obraz o nás samých? A nemůže mít pomyslná maska, kterou si nasadíme třebas u lůžka vážně nemocného, i kladný význam? Proč mají lidé rádi zábavy s maskami, například karnevaly? Je v této oblibě hlubší smysl?

J.A. Komenský napsal za svého pobytu v Brandýse nad Orlicí dílo, které se poprávu stalo klenotem klasické české literatury. A právě v něm, ve svém Labyrintu světa a ráji srdce, popisuje hypotetické město, v němž všichni něco předstírají. Lidé chodí s maskami na obličeji a často je mění. Jsou ovládáni touhou po snadném bohatství, po dobrém postavení ve společnosti a po životě bez starostí. Poutník přichází na to, že všude panuje podvod. Je zoufalý z toho, v jakém stavu se společnost nachází.

Nicméně v jiných svých pracích, těch, které se zabývají didaktickými metodami vzdělávání, naopak doporučuje užívání masek a škrabošek při provozování didaktických divadelních představení, jichž je vřelým zastáncem, neboť pomáhají hrajícímu i sledujícímu lépe se vžít do role a snáze si vybavovat text.

Vidíme tedy, že masky mají mnoho stránek, jimiž zasahují naše myšlení a motivují konání.
Je jen na každém z nás, kterou přijmeme a kterou odmítneme.

Domníváme se, že toto téma je velmi vhodné právě pro kategorii C, vždyť příkladů je všude kolem nás plno. Přejeme tedy studentům šťastnou inspiraci a pedagogům děkujeme za jejich podporu.